Jste zde

Domů

Vosecká bouda – historie

Vosecká bouda
Vosecká bouda – okolí a tipy na výlety

Chaty pod správou ústředí KČT
Další chaty poskytující slevy členům KČT
Chaty a turistické základny A-TOM
Turistické ubytovny

Vosecká bouda leží v západní části Krkonoš v první zóně Krkonošského národního parku. Je svými 1260 m druhou nejvýše položenou chatou vůbec (nejvyšší vůbec je Výrovka, 1360 m).

Vosecká bouda, foto archiv KČT   Vosecká bouda, foto archiv KČT
Františkánská bouda                    

Vosecká bouda, foto archiv KČT
Vosecká bouda, foto archiv KČT
Vosecká bouda, foto archiv KČT
Vosecká bouda, foto archiv KČT
Vosecká bouda, foto archiv KČT

Stejně jako řada jiných krkonošských chat je Vosecká bouda místem, kde již před více než 200 lety hospodařili na salaši lidé.

Poddaní z Krausových bud vyháněli se svolením jilemnické vrchnosti dobytek na letní pastvu až na Hraniční a Novodvorskou louku. Pravděpodobně roku 1710 na místě dnešní Vosecké boudy postavili seník. Bouda je však doložena až v Grauparově mapě z roku 1743 pod názvem Františkánská bouda. V okolí boudy se v létě páslo 70 až 80 kusů hovězího dobytka a sušilo se zde seno na zimu. Získala si na Rokytnicku i na slezské straně proslulost výborným máslem a přírodním sýrem. Velmi důležitou roli pro původní šíření synantropních rostlin mělo v této souvislosti zmíněné budní hospodářství (např. migrace Rumex alpinus).

Roku 1790 byla bouda přestavěna Václavem Krausem. Sloužila jako přístřešek pro dřevaře a hospodářské stavení. V této době se nazývala Nová česká bouda nebo také Františkánská, podle mnicha, který zde přebýval. Název „Vosecká“ získala podle louky, na které stojí.

Roku 1830 boudu výrazně rozšířil Jan Kraus. Bouda se nacházela mimo turistické cesty, orientovala se na budní hospodářství, proslulé bylo zdejší máslo a sýry.

V roce 1881 se správa jilemnického harrachovského panství snažila zbavit všech, kteří hospodařili v lesích a loukách nad nimi. Tehdejší Vosecká bouda se však stržení ubránila. Se širším poskytováním služeb v tomto místě začala německá rodina Hollmannů. V roce 1896 došlo již k několikáté přestavbě. Ludmila Hollmannová (vdova po chataři, který byl úkladně zavražděn) nechala původní boudu strhnout a vybudovala novou se střešní křížovou nástavbou v průčelí, která měla již i několik pokojů pro ubytování turistů. Tato nová bouda se stala oblíbeným centrem lyžování a vůbec oblíbeným místem turistů.

Další úpravou bouda prošla v roce 1900, bylo zde zřízeno 6 hostinských pokojů. Provozovala se zde i oblíbená jízda na rohačkách údolím Mumlavy do Harrachova.

Roku 1901 hrabě Jan Harrach nechal vybudovat turistickou cestu z Labské boudy, což výrazně zvýšilo návštěvnost boudy. Provozovala se zde i oblíbená jízda na rohačkách údolím Mumlavy do Harrachova. Hrabě Harrach se snažil o počeštění boudy, čemuž se nájemce Endler bránil.

Za první republiky bylo Harrachovo panství včetně boudy zestátněno. Bouda byla pronajata v roce 1921 českému boudaři, ruskému legionáři Janu Herčíkovi. Původní nájemce, Němec Franz Endler, se stal nájemcem a později i majitelem boudy na blízkém vrcholu Reifträger (česky Jínonoš, dnes Szrenica, tehdy ležel vrchol v Prusku, dnes je v Polsku). Bouda na Reifträgeru byla postavena v roce 1922, nazývala se Deutsch-Böhmer Haus, a údajně měla odlákat hosty z Vosecké boudy.

V době 2. světové války patřila Vosecká bouda Německé říši.

Svoji nynější podobu dostala Vosecká bouda přestavbou po skončení druhé světové války, byla znovu upravena a rozšířena na 50 lůžek v pokojích a 20 ve společné noclehárně.

Po převratu v roce 1989, při rozdělování majetku původního ČSTV, připadla Vosecká bouda Klubu českých turistů.

Vosecká jako jedna z mála hřebenových bud nebyla nikdy zasažena požárem. Její další raritou je nepřítomnost elektrické sítě, potřebná energie je vyráběna dieselagregátem. Přístupová cesta z Harrachova, dlouhá 8 km, vede kolem Mumlavských vodopádů a údolím říčky Mumlavy ke Krakonošově snídani, kde se stočí na sever a pokračuje lesem až k boudě. V zimním období se tato cesta promění v lyžařskou magistrálu, po které je možné cestovat pouze na běžkách. Asi 3 km směrem na východ, na Labské louce, vyvěrá pramen naší největší řeky Labe.

zdroje: Wikipedia, časopis Turista a další internetové zdroje

Obrázek uživatele admin

Partneři a sponzoři Klubu českých turistů

Generální partner

Lesy České republiky a.s.

         Partneři

          HAMÉ Turistické známky BoCo Mikov Sphere Card

          Fotolab-cewe Český systém kvality služeb (ČSKS)

Hlavní partneři

Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví - Pečujeme o Vás každou vteřinu České dráhy a.s. Author - evropská značka jízdních kol Česká spořitelna a.s.
Alpine Pro

         Partnerské spolky

          Asociace A-TOM KST - Klub slovenských turistů Maďarský turistický svaz - Magyar Természetjárö Szovetség PTTK - Klub polských turistů - Polskie towarzysto turystyczno-krajoznawcze Český olympijský výbor Alpenverein.cz, Alpský klub Praha-Innsbruck 608
        Oesterreichischer Touristenklub Fichtelgebirgsverein e.V. Česká asociace Sport pro všechny Folklorní sdružení České republiky Česká obec sokolská Junák - český skaut, z.s. ERA-EWV-FERP - Evropská asociace turistických klubů

Partnerské instituce, organizace a firmy

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR Ministerstvo životního prostředí ČR Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Czech Tourism Konto Bariéry kudyznudy.cz - tipy na výlet Labská stezka CzeCot - turistický portál České republiky Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Královéhradecký kraj Kraj Vysočina Ministerstvo kultury ČR Národní památkový úřad Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Ministerstvo zemědělství ČR Národní zemědělské muzeum Národní muzeum Turistické infocentrum KČT Plzeňský Prazdroj Moje vertikální kilo Zeměměřičský úřad Lví stopa - ŠKODA-auto

WEBARCHIV - archiv českého webuMediální partneři

Časopis Turista Kulturní kalendář 366 dní KAPesní KATalogy volného času Portál DŘEVO a STAVBY Časopis MŮŽEŠ Svět outdooru Turistika.cz - portál pro větší zážitek z cest a výletů Turistické listy