Opatření proti kůrovci v našich lesích

Také letos chrání podnik Lesy ČR spravované porosty před škůdci. Zejména před lýkožroutem zvaným kůrovec. Jen na jaře se letos položí v celé republice více než 200 tisíc lapáků a instaluje asi 40 tisíc lapačů. Na opatření je vyčleněno 192 milionů korun, to je téměř o 40 milionů korun více než loni. Lesy ČR posílily lesnický personál, chtějí zřídit mokré skládky dříví, instalují lapáky a lapače, povolaly na Moravu vlastní dělníky z lesních závodů.

ilustrační foto Lesy ČR
Mapa kůrovcového nebezpečí v roce 2018, zdroj Sekce lesního hospodářství, Ministerstvo zemědělství

Mapa kůrovcového nebezpečí, zdroj MZe

Kůrovci (zejména lýkožrout smrkový – Ips typographus a lýkožrout severský – Ips duplicatus) se kvůli suchému počasí v roce 2015 přemnožili především na Moravě a ve Slezsku, ale také v jižních Čechách. V roce 2016 začal plošný rozpad smrkových porostů v Moravskoslezském a Olomouckém kraji, na jihozápadní Moravě a v jižních Čechách. V loňském roce se plošná kalamita v Moravskoslezském a Olomouckém a Zlínském kraji rozšířila i do podhůří Jeseníků a Beskyd, pokračovala na jihozápadní Moravě a dále se šířila do podhůří Šumavy a Českého lesa v Jihočeském a v Plzeňském kraji.

Kůrovci se začínají rojit podle počasí obvykle od poloviny dubna, ve vyšších polohách později. Před vyrojením kůrovce je obecně nutné zpracovat kůrovcem napadené dříví z loňského roku a případně připravit odchytová zařízení.

Stromy usychají v celé střední Evropě. Problémy s kůrovcem mají v Polsku, Německu a dlouhodobě i na Slovensku. Porosty hynou kvůli dlouhodobému nedostatku srážek, výkyvům teplot i druhové skladbě porostů v některých lokalitách, dědictví po předcích. Situace je nejsložitější na severní Moravě v okolí Bruntálu, Města Albrechtic, Šternberku a Opavy. Podnik loni zadal ke zpracování 4,77 milionů metrů krychlových dříví v rámci tak zvané nahodilé těžby.

Na severní Moravě a ve Slezsku problém s kůrovcem trvá. Především tam lesníci letos soustředí nejvíce obranných opatření. Podstatných změn je ale víc. „Každý z našich čtyř lesních závodů zřídil na severní Moravě, tedy v nejvíce postižené oblasti kůrovcovou kalamitou, vlastní polesí neboli detašované pracoviště. Na tamějších lesních správách jsme významně posílili personál, přijali jsme více než sto lidí, kteří se starají o ochranu lesa a vyhledávají a vyznačují kůrovcovou hmotu,“ uvedl generální ředitel podniku Lesy ČR Daniel Szórád. Podle kůrovcové situace se letos rozdělily také revíry na standardní, kde je kůrovec v základním nebo lehce zvýšeném stavu, dále lokálně kalamitní, kde se obranná opatření přizpůsobují provozním možnostem, a kalamitní s kůrovcovými těžbami, které výrazně přesahují běžný objem vytěženého dřeva. Celkem 112 z 850 revírů je kalamitních nebo lokálně kalamitních.