Jste zde

Domů

Zajímavosti z Brd – 4

 

Koruna, jedna z nejznámějších brdských osmistovek

Brdy. Již vyklizený vrchol Koruny (832 m – západní vrchol). Vede k němu odbočka ze zelené turistické značky. foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©
Již vyklizený vrchol Koruny (832 m – západní vrchol).
Vede k němu odbočka ze zelené turistické značky.
foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©

Již rakousko-uherští turisté rádi překonávali Brdy, a to například z Příbrami do Strašic. Z nedalekého Holoubkova se pak vlakem vraceli přes Zdice zpět do Příbrami. Jednalo se o výlet se vstáváním o páté, s návratem pozdě v noci téhož dne. Nejvyšším bodem tohoto přechodu Brd bylo temeno Koruny, nacházející se zhruba na poloviční cestě. Tady se staří turisté zastavili, nasvačili, rozhlédli po kraji. Koruna má svoji zvláštnost. Jedná se totiž o dvojvrchol. Hojněji navštěvovaný je západní vrchol (832 m), kde se temeno zužuje a vyúsťuje v plošinu, která pak prudce spadá do údolí. I dnes jde o místo mimořádné, inspirativní, mající svého genia loci. Kdysi sem z jihu vedla pracně vybudovaná úvozová cesta, po stranách ohraničená pruhy balvanů. Její zbytky jsou tu dodnes patrné. I omezený pohled z náhorní plošiny, bohužel v současné době již značně zarostlé, svědčí o tom, že zde kdysi musel být opravdu nádherný širokoúhlý rozhled, a to jak do údolí Třítrubeckého potoka, tak i do údolí Reservy, včetně řady protilehlých či vzdálenějších vrcholů Centrálních Brd.

http://turistika-brdy.cz/koruna-jedna-z-nejznamejsich-brdskych-osmistovek-7029

Hengst, zaniklý brdský hrádek

Brdy. Zaniklý hrádek Hengst. foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©
Zaniklý hrádek Hengst. foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©

Severně od nejvyšší hory Jižních Brd Třemšína (827 m) se táhne zdaleka viditelný hřeben. Ten je po 2,5 kilometrech zakončen vrcholem Hengst (na některých mapách také uváděn jako Kobylí hlava, 757 m) se zbytky stejnojmenného hrádku. Nezbylo tu po něm mnoho. V terénu vidíme kruhový příkop, v jehož středu je dnes již jen jakýsi pahorek, kde stávala hlavní a nejspíš jediná budova opevněného hrádku. Jeho funkce je však poměrně nejasná. Možná střežil nedaleko probíhající cesty či chránil středověké sídliště, které později zaniklo. Z archeologického hlediska byl, stejně jako Třemšín, postižen pozdějšími dobře míněnými parkovými romantickými úpravami, a to během správy rožmitálského panství pražským arcibiskupem Salm-Salmem (1745–1810). Nyní je místo neupravené, zarostlé, takřka bez možnosti přehlédnout níže položenou krajinu.

http://www.turistika-brdy.cz/hengst-zanikly-brdsky-hradek-7037

Klobouček v Brdech

Brdy. Komíny a polokomíny na Kloboučku. foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©
Komíny a polokomíny na Kloboučku. foto Jaroslav Hodrment ©

Brdský vrch Klobouček (704 m) tvoří východní výspu nejvyšší brdské hory Toku (865 m). Zvolna stoupající západní zalesněný svah, nahoře ústící do rozlehlé mýtiny, je tu poměrně nenápadný. O to více poutníka překvapí nebezpečný a prudce zalomený východní skalnatý sráz. Rozeklané skalisko s úzkými komíny či polokomíny, také uváděné jako lezecký terén, zde tvoří asi 15 m vysoký mrazový srub (zjednodušeně řečeno skalní stupeň, vzniklý mrazovým zvětráváním a následným odnosem horniny). Východní svahy Kloboučku patří k tomu nejzajímavějšímu. Nelze se divit, že je tato pasáž chráněna II. ochrannou zónou CHKO Brdy. Nalezneme zde prastaré porosty suťových lesů s velmi bohatou dřevinnou skladbou, a to v těžkém terénu, na prudkém svahu, skalách a suti. Pod Kloboučkem se nám také otevře rozlehlá skloněná lesní louka, uprostřed se solitérními stromy. Pod prudkým severovýchodním svahem nalezneme kamenné základy známé hájovny Klobouček, která byla, jako mnoho dalších brdských objektů, vojskem zbourána kolem roku 1953. Ještě dnes je vidět v kamenitém terénu pracně vybudovaná příjezdová cesta, nahoře s možností zaparkování povozů.

http://www.turistika-brdy.cz/kloboucek-v-brdech-7038

Houpák – vynikající rozhled a řada vojenských objektů

Brdy. Vrchol Houpáku. Pohled na pěchotní srub Benešák. foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©
Vrchol Houpáku. Pohled na pěchotní srub Benešák.
foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©

Jeden z nejzajímavějších brdských vrcholů Houpák (794 m) najdeme nedaleko nejvyšší hory Brd Toku (865 m), a to asi 2,5 km severně od něj. Z lokality Dlouhý kámen (vrcholová pasáž lesní cesty Alianka) je to po pěkné lesní cestě, zvané Travnatá, jen asi 1 km. Vrchol Houpáku a jeho okolí, údolí Mourového potoka a protisvah Dlouhého vrchu (775 m) dohromady tvořily za dob vojenského újezdu takzvanou Cílovou plochu Jordán, tedy lidově „dopadovku“, vojenskou střelnici. Cílová plocha ovšem dostala název podle nedaleké brdské osmistovky Jordán (826 m). Nejprve odlesnění a poté soustavné využívání okolí Houpáku vojskem změnilo tuto oblast k nepoznání a, světe div se, také postupně na unikátní ekosystém. Kvetoucí vřesoviště, které zbarví svahy Houpáku do temně fialové barvy, podzimní břízky zase dodají paletu žluté, řada travin, kapradin, mechů a lišejníků odstíny zelené. Příroda nás zde opravdu barevně oslní, a to po většinu roku.

http://www.turistika-brdy.cz/houpak-vynikajici-rozhled-a-rada-vojenskych-objektu-7042

Brdce, jedna z brdských osmistovek

Brdy. Brdce, vrcholová partie s posedem. foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©
Brdce, vrcholová partie s posedem. foto Jaroslav Hodrment ©

Šestá nejvyšší brdská osmistovka, pokud ovšem počítáme poněkud sporný Bohutínský vrch, se jmenuje Brdce (839 m). Hora pod tímto názvem je zakreslena již v takzvaném 3. vojenském mapování z roku 1913. Na jižní a východní straně vrcholu je rozsáhlá mýtina s ještě poměrně mladým smrkovým porostem. To poutníkovi, najde-li si vhodné místo, umožňuje rozhlédnout se daleko do kraje. Především je dobře vidět Lázský rybník, který je odtud asi 2,5 km. V dálce za ním se pak rýsují kopce středního Povltaví. Pěkně je například vidět barokní poutní místo Maková, vzdálené odtud 21,5 km. Výhled se tu zkrátka otevírá na hezký kus východních a jižních Čech, včetně pohraničních šumavských hvozdů. Moc pěkné místo, i když vyhlídka nám kvapem zarůstá. Ovšem skutečně nezapomenutelným zážitkem je odtud brzy ráno sledovat východ slunce. Na severovýchodním svahu, nedaleko Bahenské cesty, můžeme objevit starý vojenský bunkr. Něco přes 1 km východním směrem leží na výše zmíněné modré značce Skelná huť. Tu založil v polovině 18. století Tobiáš Matěj Adler. Huť prosperovala asi 30 let. Po jejím zániku byla na mýtině, která se zde vytvořila, založena myslivna. Zde se údajně pořádaly knížecí lovy. I v současné době při cestě najdeme samostatnou dřevěnou stavbičku (stodolu, seník), oboru s krmelci a malý rybníček.

http://www.turistika-brdy.cz/brdce-jedna-z-brdskych-osmistovek-7043

Brauchitschova (Třítrubecká) vyhlídka

Brdy. Zimní Brauchitschova (Třítrubecká) vyhlídka. foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©
Zimní Brauchitschova (Třítrubecká) vyhlídka.
foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©

Jihozápadně od loveckého zámečku Tři Trubky, něco přes 400 m vzdušnou čarou, se svažuje rozsáhlé a strmé kamenné pole. Na jeho vrcholu najdeme polorozpadlou lavici. Místo s opravdu pěkným rozhledem se nazývá Brauchitschova vyhlídka (599 m), alternativně také Třítrubecká nebo Jestřábí vyhlídka. Německý polní maršál Walter von Brauchitsch (1881–1948), veterán 1. světové války, stanul v čele Vrchního velitelství branné moci v roce 1938, na maršála byl povýšen po vítězství ve Francii v roce 1940. Po neúspěších na východní frontě, pro osobní neshody s Adolfem Hitlerem a také díky svému zdravotnímu stavu (infarkt) rezignoval a z aktivní vojenské služby byl v roce 1941 převelen do zálohy. Od roku 1942 až téměř do konce války byl jako „vrchní lovčí“ převelen či internován na zdejším Třítrubeckém zámečku. Na Brauchitschovu vyhlídku se nejspíše vydáme ze Strašic, po asfaltce podél a proti proudu Padrťského potoka (Klabavy). 

http://www.turistika-brdy.cz/brauchitschova-vyhlidka-7044

Hraniční hřeben, zapomenuté místo jihovýchodních Brd

Brdy. Hraniční hřeben, Špičatá skála, skalisko necelých 200 m severozápadně od vrcholu, který je někdy nesprávně označován jako Hradecký hřeben (721 m). foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©
Hraniční hřeben, Špičatá skála, skalisko necelých 200 m
severozápadně od vrcholu, který je někdy nesprávně
označován jako Hradecký hřeben (721 m).
foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©

Jihovýchodní Brdy, součást Přírodního parku Třemšín, jsou často neprávem opomíjenou brdskou lokalitou. Voltušská vyhlídka s opravdu impozantním rozhledem, zdaleka viditelný vrchol Štěrbiny s vysílačem, divoké skalisko v kamenném moři zvané Kočičí Hrádek a také nesnadno přístupný Hraniční hřeben. Hraniční hřeben je na většině současných map ovšem uváděn nesprávně – jako Hradecký hřeben. Omyl patrně vznikl kartografickou chybou. Již II. vojenské (Františkovo) mapování (1836–1852) zaznamenává název „Hraničný hřeben“, a to pro celé pásmo vrcholů mezi Štěrbinou (753 m) a Altánem (669 m), zde je i Gloriet, stejně tak i III. vojenské mapování (1877–1880). Také na prvorepublikové mapě z roku 1928 ještě vidíme v podstatě totéž. Avšak na mapě z roku 1952 je již označení chybné. Na dalších, pozdějších mapách, které chybu opakují, se dokonce redukuje nesprávný název Hradecký hřeben na jeden z bezejmenných vrcholů tohoto pásma, čímž se ztrácí původní označení celého hřebenu. Nejvyšším vrcholem Hraničního hřebene je Štěrbina (753 m) zde je z daleka viditelná věž vysílače.

http://www.turistika-brdy.cz/hranicni-hreben-zapomenute-misto-jihovychodnich-brd-7058


 

 

Obrázek uživatele admin

Partneři a sponzoři Klubu českých turistů

Generální partner

Lesy České republiky a.s.

         Partneři

          HAMÉ Turistické známky BoCo Mikov Sphere Card

          Fotolab-cewe Český systém kvality služeb (ČSKS)

Hlavní partneři

Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví - Pečujeme o Vás každou vteřinu České dráhy a.s. Author - evropská značka jízdních kol Česká spořitelna a.s.
Alpine Pro

         Partnerské spolky

          Asociace A-TOM KST - Klub slovenských turistů Maďarský turistický svaz - Magyar Természetjárö Szovetség PTTK - Klub polských turistů - Polskie towarzysto turystyczno-krajoznawcze Český olympijský výbor Alpenverein.cz, Alpský klub Praha-Innsbruck 608
        Oesterreichischer Touristenklub Fichtelgebirgsverein e.V. Česká asociace Sport pro všechny Folklorní sdružení České republiky Česká obec sokolská Junák - český skaut, z.s. ERA-EWV-FERP - Evropská asociace turistických klubů

Partnerské instituce, organizace a firmy

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR Ministerstvo životního prostředí ČR Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Czech Tourism Konto Bariéry kudyznudy.cz - tipy na výlet Labská stezka CzeCot - turistický portál České republiky Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Královéhradecký kraj Kraj Vysočina Ministerstvo kultury ČR Národní památkový úřad Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Ministerstvo zemědělství ČR Národní zemědělské muzeum Národní muzeum Turistické infocentrum KČT Plzeňský Prazdroj Moje vertikální kilo Zeměměřičský úřad Lví stopa - ŠKODA-auto

WEBARCHIV - archiv českého webuMediální partneři

Časopis Turista Kulturní kalendář 366 dní KAPesní KATalogy volného času Portál DŘEVO a STAVBY Časopis MŮŽEŠ Svět outdooru Turistika.cz - portál pro větší zážitek z cest a výletů Turistické listy