Jste zde

Domů

Historie Brádlerových bud

Brádlerovy boudy

Chaty pod správou ústředí KČT
Další chaty poskytující slevy členům KČT
Chaty a turistické základny A-TOM
Turistické ubytovny

Brádlerovy boudy, historické foto z archivu
Brádlerovy boudy, historické foto z archivu
Brádlerovy boudy, historické foto z archivu
Brádlerovy boudy, historické foto z archivu
Brádlerovy boudy, historické foto z archivu
Brádlerovy boudy, historické foto z archivu
foto archív

Z historického hlediska spadají pod souhrnný název Bradlerovy boudy boudy rozptýlené na jižním svahu hlavního pohraničního hřebenu mezi Dvorským a Medvědím potokem. Leží v nadmořské výšce 1 156 m n m. na severozápad od Špindlerova Mlýna. S ním jsou spojeny cestou, která v místě zvaném Medvědí koleno odbočuje ze silnice Špindlerův Mlýn – Špindlerova bouda.

Historie Brádlerových bud sahá až ke třicetileté válce, první zmínka o nich pochází z roku 1637, a tak prvotní stavba zde patří mezi vůbec nejstarší krkonošské boudy. Tato luční enkláva je tedy nepřetržitě osídlena již více než 370 let.

Hlavním důvodem proč byly právě zde boudy postaveny, byly velmi kvalitní louky, vzniklé po vykácení lesa. Na nich pak založili zdejší osadníci chov dobytka. Oblast byla součástí vrchlabského panství, které od roku 1688 patřilo šlechtickému rodu Morzinů, ležela však přímo na hranicích s jilemnickým panstvím, patřícím od roku 1701 hraběti Harrachovi. Sedmidolí (název pro jižní svahy hlavního hřebene Krkonoš spadající k Labi, res. k Bílému Labi) bylo velmi ceněným územím nejen pro rozsáhlé kvalitní lesy, ale také pro množství zvěře a ryb i pro předpokládaný výskyt rud. Když se zde v poslední čtvrtině 19. století začali objevovat v hojnější míře turisté, přizpůsobili se chataři (tehdy nazýváni budaři) novým možnostem obživy. Dosud se věnovali hlavně chovu dobytka a obchodu s máslem a sýrem, které dvakrát týdně nosili na zádech do Harrachova. Nyní začali poskytovat nejprve občerstvení a později i možnost primitivního noclehu pro turisty. Tak vznikl již v roce 1890 známý, Vincenzem Hollmannem nově zřízený, hostinec u Velkého Šišáku (Casthaus zum Crossen Sturmhaube), od roku 1925 nazývaný Brádlerova bouda. Rodina Hollmannů vlastnila tuto chatu až do konce 2. světové války.

Po roce 1945 patřily „Brádlerky" Československému svazu tělesné výchovy a počátkem 60. let minulého století byly přejmenovány na Fučíkovy boudy. Boudy byly v té době pravidelně využívány ke sportovním soustředěním a školením, zná je proto dobře i většina starších cvičitelů a vedoucích lyžařské turistiky. Po rozpadu původního ČSTV převzal boudy KČT a vrátil jim původní název Brádlerovy boudy. Dnes tvoří Brádlerovy boudy chata Laura vedle příjezdové cesty (dříve Lauerova bouda podle někdejšího majitele Franze Lauera) a hlavní chata Severka.

Pro zajímavost je nutno ještě konstatovat, že nejvýše položený objekt původních Brádlerových bud, který je někdy považován za nejstarší z nich, byla Mléčná bouda (Molkenbaude). Postavil ji výše směrem k hranicím, téměř u lesa, Franz Bradler z Volského dolu. Produkoval kvalitní mléko, říkalo se mu „mlékař" a boudě Mléčná. Několikrát vyhořela a po roce 1882 již nebyla obnovena. Dodnes z ní zůstaly jen nepatrné zbytky kamenných základů.

Brádlerovy boudy dnes turistům nabízí celkem 27 pokojů, z toho 20 dvoulůžkových, 5 třílůžkových a 2 čtyřlůžkové. Pokoje jsou vybaveny umyvadlem se studenou i teplou tekoucí vodou. Sprcha a WC jsou vždy společné na každém patře. Kromě toho je možnost využít i desetilůžkovou společnou noclehárnu v podkroví, která má vlastní koupelnu se sprchou a WC (a to za velmi výhodnou cenu). Chata má dvě jídelny, z nichž jedna je vyhrazena pro ubytované a druhá i pro průchozí turisty. Protože zdejší kuchyně se vyznačuje velkými porcemi, můžeme ji turistům doporučit i jako vhodné místo pro občerstvení při delší trase po hlavním krkonošském hřebenu.

Brádlerovy boudy se nacházejí prakticky uprostřed Krkonoš, umožňují ubytovaným výlety jak do západních Krkonoš (Vysoké kolo, Sněžné jámy, Tvarožník, pramen Labe, Vosecká bouda – chata KČT, Zlaté návrší, Dvořačky a třeba i návštěvu Harrachova), nebo i do podstatné části středních a východních Krkonoš (Velký Šišák, Mužské a Dívčí kameny, býv. Petrova bouda, Špindlerovka, Malý Šišák, Stříbrný hřeben, Luční bouda až po Sněžku, s možným návratem přes Výrovku – chata KČT a Pláně do Špindlerova Mlýna). Pro rodiny s dětmi bude jistě zajímavé i zdejší obnovené luční hospodaření. Nájemce přes nemalé starosti s provozem chaty obnovil toto hospodaření a přispěl tak k oživení zdejší staleté tradice. Stádo ovcí, pasoucí se na loukách, je zajímavou atrakcí nejen pro děti. K ochraně původní přírody přispělo nejen hospodaření na loukách, ale i chatařem obnovená soustava tůněk pro obojživelníky. A tak se zde znovu objevily jak rostliny vyžadující podmáčené plochy jako metlice trsnatá, tak i suchomilnější knotovka, chráněný endemický zvonek český či bojínek alpský.

upraveno podle článku Jana Havelky, Turista 8-9/2011

Obrázek uživatele admin

Partneři a sponzoři Klubu českých turistů

Generální partner

Lesy České republiky a.s.

         Partneři

          HAMÉ Turistické známky BoCo Mikov Sphere Card

          Fotolab-cewe Český systém kvality služeb (ČSKS)

Hlavní partneři

Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví - Pečujeme o Vás každou vteřinu České dráhy a.s. Author - evropská značka jízdních kol Česká spořitelna a.s.
Alpine Pro

         Partnerské spolky

          Asociace A-TOM KST - Klub slovenských turistů Maďarský turistický svaz - Magyar Természetjárö Szovetség PTTK - Klub polských turistů - Polskie towarzysto turystyczno-krajoznawcze Český olympijský výbor Alpenverein.cz, Alpský klub Praha-Innsbruck 608
        Oesterreichischer Touristenklub Fichtelgebirgsverein e.V. Česká asociace Sport pro všechny Folklorní sdružení České republiky Česká obec sokolská Junák - český skaut, z.s. ERA-EWV-FERP - Evropská asociace turistických klubů

Partnerské instituce, organizace a firmy

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR Ministerstvo životního prostředí ČR Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Czech Tourism Konto Bariéry kudyznudy.cz - tipy na výlet Labská stezka CzeCot - turistický portál České republiky Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Královéhradecký kraj Kraj Vysočina Ministerstvo kultury ČR Národní památkový úřad Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Ministerstvo zemědělství ČR Národní zemědělské muzeum Národní muzeum Turistické infocentrum KČT Plzeňský Prazdroj Moje vertikální kilo Zeměměřičský úřad Lví stopa - ŠKODA-auto

WEBARCHIV - archiv českého webuMediální partneři

Časopis Turista Kulturní kalendář 366 dní KAPesní KATalogy volného času Portál DŘEVO a STAVBY Časopis MŮŽEŠ Svět outdooru Turistika.cz - portál pro větší zážitek z cest a výletů Turistické listy