Jste zde

Domů

Eurorando EuropeEurorando 2016 Czech

Vytipovaná místa na Vysočině, která se váží ke zdrojům energetiky

Podmínky plnění tématického odznaku odznaku:

  1. Účast na jedné oblastní akci k tomuto tématu – energetika,
  2. absolvovat deset akcí KČT nebo ATOM – turistické akce, vycházky s návštěvou míst, které se vážou k energetice,
  3. navštívit 5 volitelných míst, které se vážou k energetice i mimo akce KČT.
  4. Podmínky je třeba splnit všechny. Za jeden den je možno navštívit i více míst.

Potvrzení je třeba doložit například:

  • Provede vedoucí akce nebo odboru,
  • opis blízkého rozcestníku či čehokoliv z místa či okolí,
  • jakékoliv razítko z místa či okolí,
  • doložením fotky nebo zápisu do vandrbuchu.

Vytipovaná místa ke stažení v PDF

Jaderná elektrárna Dukovany
Dukovany
Vodní nádrž Dalešice
Dalešice
Vodní nádrž Mohelno
Mohelno
Vodní nádrž Vír
Vír

Elektrárny a vodní nádrže

1. Jaderná elektrárna Dukovany

První blok jaderné elektrárny Dukovany byl spuštěn v květnu 1985, poslední čtvrtý pak v červenci 1987. Výstavba přišla na 25 mld. korun československých. Součástí elektrárny je informační centrum, jehož provoz je celoroční.

2. Vodní nádrž Dalešice

Vodní nádrž Dalešice byla zbudována na řece Jihlavě jako zdroj pro vlastní přečerpávací elektrárnu, akumulaci vody pro jadernou elektrárnu Dukovany a snížení povodňových průtoků pod hrází. Byla dokončena v roce 1978. Nádrž je dlouhá přibližně 16 km a plocha tvoří 482 ha. Celkový objem nádrže činí 126 mil. m. Hráz je kamenitá sypaná se středním jílovitým těsněním, dlouhá 300 m a vysoká úctyhodných 88 m. Hráz je přístupná, vede tudy turistická značka a silniční komunikace Kramolín – Slavětice. Na nádrži je provozovaná výletní lodní doprava s několika přístavy.

3. Vodní nádrž Mohelno

Vodní nádrž Mohelno byla vybudována na řece Jihlavě jako vyrovnávací nádrž pro elektrárnu Dalešice, k výrobě elektřiny ve vlastní elektrárně u hráze, k akumulaci vody pro jadernou elektrárnu Dukovany a pro snížení povodňových stavů pod hrází. Délka nádrže je zhruba okolo 4 km, plocha 117 ha a dosahuje téměř až k vodní nádrži Dalešice. Při procesu přečerpávání se hladina vody mění až o 12 m. Stavba byla dokončena v roce 1977. Hráz je betonová o délce 185 m a výšce přibližně 38,6 m. Hráz nádrže je přístupná, vede tudy turistická značka.

4. Vodní nádrž Vír

Vodní nádrž Vír byla postavena na řece Svratce a skládá se ze dvou částí. Větší část se nachází nad obcí Vír proti proudu řeky, druhá část (menší) je pak zhruba dva kilometry od první částí. Jako u většiny nádrží byla postavena jako ochrana proti povodním na řece Svratce, dále pak jako vodárenský odběr pro Vírský vodovod a vodovody Bystřice nad Pernštejnem a Žďár nad Sázavou. Také k zajištění minimálního průtoku a nadlepšení průtoku pro energetické využití v elektrárně Vír I. Jako první byla uvedena do provozu menší nádrž Vír II a to v roce 1954. O tři roky později byla dokončena větší Vír I. Větší nádrž Vír I. má celkový objem 56.193 mil. m3 a zatopenou plochu 223,6 ha. Betonová gravitační hráz má v koruně délku 390 m, šířku 9 m a výšku nad dnem 66,2 m. Voda do této nádrže přitéká z plochy povodí o 410,5 km2. Součástí nádrže jsou dvě Francisovy turbíny o celkovém výkonu 7,15 MW. Druhá menší nádrž Vír II. má celkový objem 290.000 m3 a zatopenou plochu 12,5 ha. Hráz je železobetonová desková (AMBURSEN), v koruně dlouhá 165 m, široká 1,4 m a vysoká 11 m nade dnem. Součástí je elektrárna s jednou Kaplanovou turbínou o výkonu 0,73 MW.

Vodní nádrž Sedlice
Sedlice
odní nádrž Trnávka
Trnávka
Vodní nádrž Vřesník
Vřesník
Vodní nádrž Pilská
Pilská
Vodní nádrž Mostiště
Mostiště
odní nádrž Strž
Strž
Vodní nádrž Hubenov
Hubenov
Vodní nádrž Nová Říše
Nová Říše
Bývalý kamenolom - Horní Cerekev
kamenolom, Horní Cerekev

 

Výška hráze je 19 m a její délka 200 m. Součástí je malá vodní elektrárna o výkonu 165 kW a slalomová dráha o délce přes 500 m a s převýšením 9 m, jedna z nejobtížnějších v Evropě. Hráz vytváří vodní plochu o 98 ha a zadržuje až 6,7 mil. m vody. Hráz je sice nepřístupná, ale vodní nádrž, kolem které vede turisticky značená cesta, slouží k rekreaci, sportu a rybolovu.

5. Vodní nádrž Sedlice

Vodní nádrž Sedlice se nachází 7 km jihozápadně od Humpolce. Nádrž byla vybudována v letech 1921-1927 pro akumulaci vody a k výrobě elektrické energie. Spolu s nádržemi Trnávka a Němčice pak také slouží k zachytávání splavenin před vodní nádrží Želivka, která je jedním z největších zdrojů pitné vody pro Prahu a Střední Čechy. Hráz nádrže je gravitační, zděná z lomového kamene, obložena žulovými kvádry. Žula byla těžena ve 2 km vzdáleném lomu, celkem se jí spotřebovalo na 20.000 m. Hráz je zakřivena do oblouku o poloměru R 180 m, dlouhá 118 m a vysoká 20 m. Celkový objem nádrže je 2,32 mil. m při 38 ha, ovladatelný objem je 1,87 mil. m při zatopené ploše 35 ha. Z nádrže je odebírána voda do malé vodní elektrárny, pomocí štoly dlouhé 856 m. Elektrárna je osazena 3 turbínami Francis a za rok vytvoří okolo 6,5 milionu kW elektřiny. Sedlická nádrž i hráz je přístupná pro veřejnosti.

6. Vodní nádrž Trnávka

Vodní nádrž Trnávka nacházející se jižně od obce Želiv byla vybudována na toku Trnava v letech 1977-1981. Přímá hráz je sypaná s návodním těsněním z folie NETEX a stříkanou betonovou vrstvou.

7. Vodní nádrž Vřesník

Východně od obce Želiv se nachází vodní vyrovnávací nádrž Vřesník. Nádrž vybudovaná na toku Želivka v letech 1925-1928 slouží k vyrovnávání nepravidelných průtoků pod sedlickou hydroelektrárnou. Vybudovaná oblouková hráz z lomového kamene zatopila menší malebné údolí. Její výška činí 9,5 m a má délku 78,7 m. Součástí nádrže je malá vodní elektrárna o výkonu 160 kW. Hráz vytváří nádrž o ploše 17 ha a zadržuje maximální objem 370.000 m3 vody. Kromě vyrovnávání průtoků slouží nádrž také k rekreaci, sportu a rybolovu. Kolem vede turisticky značená cesta.

8. Vodní nádrž Pilská

Vodní nádrž Pilská se nachází severně od města Žďár nad Sázavou. Nádrž byla vybudována v roce 1962 za účelem zásobování rozvíjejícího se průmyslu v této oblasti. Dále pak ke zlepšení průtoku v Sázavě a k rekreaci. Hráz je zemní, vysoká 8,6 m a v koruně dlouhá 296 m. Vnější část hráze je zatravněná. Objem nádrže činí 1,9 mil. m3 a zatápěná plocha 56 ha. Hráz i nádrž je volně přístupná.

9. Vodní nádrž Mostiště

Vodní nádrž Mostiště se nachází na řece Oslavě, zhruba 2 km severně od stejnojmenné obce. Nádrž byla vybudována v roce 1960 za účelem snížení povodní na řece a k akumulaci vody pro energetické využití a zásobování vodou oblasti Velkého Meziříčí a Třebíče. Hráz je kamenitá, sypaná o výšce 28,7 m a délce 292 m. Celkový objem nádrže činí necelých 12 mil. m3 a zatápěná plocha dosahuje 93 ha. Součástí vodního díla je elektrárna s jednou Kaplanovou turbínou o výkonu 0,4 MW.

10. Vodní nádrž Strž

Vodní nádrž Strž se nachází na Stržském potoce asi 5 km severně od Žďáru nad Sázavou. Vznikla v letech 1952-1954 zvýšením hráze původního rybníka za účelem zlepšení průtoku, rekreaci a ochraně před velkou vodou. Hráz je zemní s těsnícím jádrem o výšce 5,5 m a délce 240 m. Půlkruhový bezpečnostní přeliv je obložen kamenem. Objem nádrže činí 500.000 m3 a zatápěná plocha 24 ha.

11. Vodní nádrž Hubenov

Západně od Jihlavy se nachází na Maršovském potoce vodní nádrž Hubenov. Jejím hlavním účelem je akumulace vody pro úpravnu Hosov, která zásobuje pitnou vodou Jihlavu a okolí. Přehrada byla vystavěna v letech 1968-1972 za 26 mil. korun. Sypaná hráz se středním těsněním je dlouhá 341 m a vysoká 19 m. Hráz akumuluje až 3,4 mil. m vody a vodní plocha dosahuje 55 ha o délce jezera až zhruba 2 km. Denně se potrubím dodá do úpravny na 8500-10500 m vody. Kolem nádrže nevede žádná turistická cesta, přístup k nádrži je pro úpravu vody na pitnou zakázán. Ani přes hráz nevede běžná silniční komunikace.

12. Vodní nádrž Nová Říše

Vodní nádrž Nová Říše byla uvedena do provozu v roce 1985. Vznikla za účelem zásobování pitnou vodou a pro zajištění minimálního průtoku pod hrází. Nádrž má zatopenou plochu přibližně 53,5 ha a délku cca 2 km. Hráz je kamenitá, sypaná se středním hlinitým těsnícím jádrem. Je dlouhá 226 m a vysoká 19,9 m. Tato nádrž se stala přírodní památkou. Území je zřizováno kvůli republikově unikátní populaci silně ohroženého rybího druhu sekavce podunajského.

Další zajímavosti s vodou a větrem

13. Bývalý kamenolom - Horní Cerekev

Jižně od obce se nachází bývalý kamenolom, který je v současné době zatopený. Zatopení proběhlo v roce 1980 po ukončení těžebních prací. Většina zařízení sloužící k těžbě byla odstraněna, některé zbytky se nacházejí na západní straně lomu. Okolí mezitím zarostlo lesem a křovinami. Hloubka vody se většinou pohybuje okolo 13 metrů, nejhlubší místo má okolo 22 m a dno je většinou kamenité. Jeho délka je 400 m a šířka 150 m. Lom dnes slouží hlavně pro rekreační koupání a potápění je možné pouze se souhlasem potápěčského spolku.

Budova bývalé městské elektrárny - Polná
elektrárna Polná

14. Budova bývalé městské elektrárny - Polná

Pod zámkem při Tyršově ulici stojí budova bývalé městské elektrárny, postavená v secesním stylu roku 1911. Polná tak byla jedním z mála míst v rakousku- uhersku, která měla vlastní výrobu. Provoz byl zastaven v roce 1941 a stavba přebudována na obytnou. Následně začala chátrat a obnovy se dočkala až za nového majitele na sklonku 20. století.

Historický vodovod v Jemnici
vodovod Jemnice

15. Historický vodovod v Jemnici

Na západní straně bývalé klášterní zahrady se zachoval tzv. „haltýř“. Sem přitékala přebytečná voda z klášterního pozemku. Odtud pak byla svedena dřevěnými rourami do města, které nemělo studny. Obyvatelé Jemnice do té doby museli vodu dovážet ze Želetavky. K výstavbě tohoto vodovodu dal souhlas v roce 1529 tehdejší majitel Jemnice Jan z Pernštejna.

Kojatínský lom
Kojatínský lom
Vysílač Javořice
vysílač Javořice

16. Kojatínský lom

Zhruba kilometr severovýchodním směrem od obce Kojatín na Třebíčsku najdeme zatopený lom, ze kterého se těžil kámen na stavbu železnice Studenec – Velké Meziříčí. Malý zatopený lom obklopený březovým hájkem se nachází v blízkosti turistické značky.

17. Vysílač Javořice

Na vrchu Javořice (837 m.n.m.) asi 9 km severozápadně od Telče se tyčí ocelová konstrukce vysílací věže. První příhradový stožár na vysílání zde byl postaven v roce 1961 a měřil 55 m. V roce 1988 se začalo s budováním nového střediska. O rok později pak byl vystavěn nový ocelový příhradový stožár s laminátovým nástavcem o výšce 164 m. Na vrchol vede turistická značka.

18. Čtyřhranná vodárenská věž Chotěboř

Technickou památkou je třípatrová čtyřhranná vodárenská věž. Do zásobníku v ní se čerpala voda ze studně u řeky Doubravy a z něj se voda samospádem přiváděla prostřednictvím potrubí na chotěbořské nádraží pro parní lokomotivy.

19. Buchtův kopec

Buchtův kopec
Buchtův kopec

Zalesněný rulový vrch Buchtův kopec (813 m.n.m.) se nachází asi 9 km jihovýchodně od Svratky a je jedním z nejvýchodněji položených kopců ve Žďárských vrších. Ze zalesněného vrcholu není prakticky žádný výhled, ale odlesněné jižní a severní svahy přece jen výhledy nabízejí do údolí Fryšávky a Žďárské vrchy na druhou stranu pak do údolí Svratky. Ve 30. letech byl vrch rájem malířů, neboť tehdy byl odlesněn. To také dovolilo v roce 1939 vystavět na vrcholu turistickou chatu s vyhlídkou. Od roku 1979 je zde jedna ze tří radarových stanic řízení letového provozu ČR. Na úpatí se nachází léčebna plicních a respiračních onemocnění, postavená v roce 1939 jako dětská ozdravovna. Na vrchol vedou tři turisticky značené cesty (od Čtyř palic, z Daňkovic a ze Sněžného).

Vodní, větrné a parní mlýny a pily

Skanzen na Veselém kopci
Vodní mlýn, skansen Veseý kopec

20. Skanzen na Veselém kopci

Vedle areálu zemědělských usedlostí jsou na Veselém Kopci soustředěny i technické stavby na vodní pohon. Z technických staveb se konkrétně se jedná o vodní mlýn na místě zaniklého, vodní pilu a vodní olejnu. Vodní mlýn a varna povidel: Základem areálu technických staveb je na místě původního a do základů vyhořelého veselokopeckého mlýna vodní obilný mlýn přemístěný z Oldřetic u Skutče. K mlýnu obnovenému na tomto místě roku 1977 (datováno na záklopovém prkně) je provozně připojena varna povidel, stojící původně u mlýna v Klešicích u Heřmanova Městce. Vodní pila a vodní olejna: Dále v areálu technických staveb na vodní pohon stojí vodní pila z Dolní Sloupnice u Litomyšle (původně poháněna vodním kolem a později turbínou) a vodní olejna z Damašku u Pusté Rybné, kde tvořila součást zemědělské usedlosti.

Mlýn vodní (šlakhamr), Hamry nad Sázavou
Škahamr, Hamry nad Sázavou
Mlýn vodní Chadimův, Horní Dubenky
Chadimův vodní mlýn, Horní Dubenky

21. Mlýn vodní (šlakhamr), Hamry nad Sázavou

Vznik hamrů na Žďársku souvisel s využíváním energie řeky Sázavy a s těžbou horniny na úbočí kopce Peperek. Zrod Šlakhamru, známého jako Brdíčkův mlýn, je spojen s kolonizací krajiny cisterciáckým klášterem ve Žďáře. Od konce 17. století je hamr zmiňován už jen jako grunt, či tvrz s mlýnem. Činnost mlýna ukončila před druhou světovou válkou tragická smrt mlynáře. Od roku 1976 je majitelem objektu Technické muzeum v Brně, které zde otevřelo pro veřejnost novou expozici hamernictví. Vodní mlýn neboli Šlakhamr se nachází v malebném údolí řeky Sázavy v obci Hamry nad Sázavou. Po rozsáhlé rekonstrukci této technické památky zde byla otevřena nové expozice pro veřejnost, která mapuje bohatou železářskou tradici žďárského regionu. Návštěvníci uvidí, jak se vyrábělo v milíři dřevěné uhlí, jak se těžila a tavila ruda, jakými nástroji byla vybavena hamernická dílna a spuštěné vodní kolo pohánějící buchar, brus a měchy u výhně. Část expozice je věnována posledním obyvatelům objektu – mlynářské rodině Brdíčků.

22. Mlýn vodní Chadimův, Horní Dubenky

O mlýnu v těchto místech je první zmínka už v roce 1451, kdy se hovoří o "pustém mlýništi pod Dubenkama". Od roku 1644 patří rodině Chadimů a dnes slouží jako ubytovací zařízení a zároveň je zde v někdejší mlýnici přístupná expozice, jak jinak než o vývoji mlynářství, doplněná o dobové zemědělské nářadí.

Muzeum Dašovský mlýn
Dašovský mlýn

23. Muzeum Dašovský mlýn

Expozice muzea jsou rozmístěny ve čtyřech podlažích a zahrnují kompletní strojové vybavení válcového mlýna i zbytky původního českého složení, včetně barokních vyřezávaných sloupů. Dále je zde expozice zpracování lnu, muzeum pytlů, předměty denní potřeby z kuchyně, dětského pokojíčku, prádelny a stále z bohatého depozitáře se doplňuje další. Na zhruba hodinové prohlídce s výkladem se dozvíte mnoho o historii Dašova, dějinách mlynářství všeobecně i konkrétně o Dašovském mlýně a rodinách, které v něm žily. Samozřejmostí je výklad o technologii celého procesu mletí.

Mlýn vodní Tomáškův, Lukavec
Tomáškův vodní mlýn, Lukavec

24. Mlýn vodní Tomáškův, Lukavec

Mlýny, které využívaly k pohonu mlecího zařízení energii místních řek, říček a potoků, se v minulosti nacházely v téměř každé obci. Nejinak tomu bylo v případě Lukavce. Zdejší vodní mlýn č.p. 87, označovaný jako Tomáškův, využíval k rozpohybování dřevěného vodního kola na spodní vodu energii Kateřinského potoka. Autenticky dochovaná historická budova mlýna s částečně dochovaným technickým vybavením je významnou technickou památkou.

Mlýn vodní, Bohušice
Vodní mlýn, Bohušice

25. Mlýn vodní, Bohušice

Pod hrází rozsáhlého Bohušického rybníka stojí patrový mlýn. Vedle vrchnostenského dvora patřil k nejvýznamnějším zděným stavbám v obci. Jeho vodní kolo pohánělo na přelomu 19. a 20. století i pilu, která pracovala až do druhé světové války.

Větrný mlýn Třebíč
Větrný mlýn Třebíč

26. Větrný mlýn Třebíč

tzv. holandského typu, je neodmyslitelnou součástí třebíčské části zvané Kanciborek. Mlýn stojí nad přejezdem železničním trati Jihlava Třebíč a je dobře viditelný i ze silnice. Budova mlýna byla původně dřevěná, později byla vystavěna z kamene a cihel. Průměr věže mlýna je osm metrů. Stavba byla dokončena v roce 1836. Zásluhu na jeho výstavbě nesou bratři Karel a František Budischowští. Ve mlýně se mlelo tzv. tříslo pro místní koželuhy a svému účelu sloužil až do poloviny 19. století, kdy jej nahradil parní stroj. V roce 1977 byla provedena rekonstrukce.

Parní mlýn Telč
Parní mlýn Telč

27. Parní mlýn Telč

Kdo se vydá z centra Telče jižně okolo Staroměstského rybníka směrem na Oslednice, může navštívit novou zajímavost - památkově chráněný objekt parního mlýna. V nedávné době zde byl otevřen prostor s rekonstruovanou vodní turbínou a součástmi parního stroje vyrobeného v roce 1887 Pražskou akciovou strojírnou (parní stroj byl Ministerstvem kultury ČR v roce 2003 uznán jako technická kulturní památka). Nyní tu bylo nově otevřeno informační místo vztahující se k obnově areálu parního mlýna a k historii nedaleko procházející železniční trati, kdysi vedoucí až do Rakouska. Snahou je toto spojení opět obnovit. Areálu nechybí ani příjemné venkovní posezení u mlýnského kola, kde se můžete občerstvit. Počátky mlýna sahají do první poloviny 16. století. V roce 1807 se stal součástí továrny na jemná sukna a postupně byl přeměněn na barvírnu, přádelnu a tkalcovnu. Zpět k původnímu účelu byly budovy přestavěny ve druhé polovině 19. století, kdy areál přešel do majetku rodiny Podstatzských-Liechtensteinů. Ti sem koncem 80. let umístili parní stroj, využívaný k pohonu mlýna vedle tradičního vodního kola. Obilí se zde pak mlelo až do roku 1957. Kromě budov parního mlýna se v celém areálu postupně obnovuje také řádný vodní režim ve složitém systému náhonů. Do budoucna plánované rekonstrukce pak počítají se vznikem expozice zaměřené především na historii parních mlýnů, ale i na historii železniční trati mezi Telčí, Kostelcem, Slavonicemi a Fratres. Památku vlastní a pečuje o ni obecně prospěšná společnost MILLenium regio coeli.

Pila vodní, Dyjička
Vodní pila, Dyjíčka

28. Pila vodní, Dyjička

Nenápadná samota s vodní pilou stojí přímo pod hrází Vodnatého rybníka na potoce Řečice. Zděná usedlost z poloviny 19. století je zajímavou technickou památkou, dochovanou v nezměněném stavu více jak půl století. Na štítovém průčelí domu je patrný zbytek malovaných slunečních hodin. Region Telčsko, obec Dyjice.

Králova pila
Králova pila

29. Králova pila

Králova pila je vodní pila středověkého původu, ke které byl později přistavěn obilní mlýn s "obyčejným" složením a doplněný od roku 1924 "uměleckým" složením. Mlýn i pila byly poháněny vodními koly na spodní vodu. Mlýn mlel do roku 1944, pila řezala do roku 1945. Králova pila patří k nejcennějším technickým památkám Východních Čech. Zařízení mlýnice a pily včetně hnacích kol je zachováno a dokládá využití vody ku prospěchu člověka.

Mlýn a pila v Chřenovicích
Mlýn a pila, Chřenovice
Mlýn vodní Skály, Slatiňany
Vodní mlýn Skály, Slatiňany
Hánův mlýn, Dobrá Voda u Pelhřimova
Hánův mlýn, Dobrá Voda u Pelhřimova
Vodní mlýn, tlačírna oleje a pila Trhonice
Vodní mlýn, tlačírna oleje a pila Trhonice
Vírský mlýnek Vír
Navrátilův mlýnek, Vír

30. Mlýn a pila v Chřenovicích

Když mlynář Laudát ve druhé polovině 19. století vystavěl na řece Sázavě svůj mlýn a pilu, netušil, jak brzy jej bude muset odevzdat. Zanedlouho potom přišla do nechtěného stavu požehnaného jeho jediná dcera s jistým Musilem, který nebyl ani zdaleka tak zámožný jako mlynář Laudát. Aby tedy ochránil svou rodinu od pohany, daroval svůj mlýn i s pilou dceři svatebním darem a navrch přidal i louky, lesy a polnosti, které sahaly až k obci Budčice. V den svatby zasadil na kopci nad mlýnem i lípu, aby tak symbolizovala spojení rodů.

31. Vodní mlýn Skály, Slatiňany

Mlýn Skály je mezi jmenovanými (a mnoha dalšími) mlýny na Chrudimce výjimečný jednak tím, že je doposud částečně funkční (v provozu je také mlýn Janderov) a především tím, že je (alespoň podle nás :-) mlýnem na Chrudimce nejkrásnějším. Jeho poloha v klidném místě nedaleko městečka Slatiňany, přilehlý rybník, pískovcové skály v okolí (podle nichž získal své jméno) a také poměrně zdařilá rekonstrukce z něj učinili malebné místo vhodné i k rekreaci. Dalším využitím objektů mlýna je v dnešních dnech příležitostné zpracování obilovin a nepřetržitý provoz malé vodní elektrárny.

32. Hánův mlýn, Dobrá Voda u Pelhřimova

Nechte si zde vyprávět ve staré mlýnici třeba o tom proč se říká "kdoví co má za lubem" nebo jak se místní hastrman rád houpal na vrbě u potoka a proč v náhonu choval ondatry. Mimochodem ta vrba tu stojí dodnes. Nemusíte přemýšlet nad tím, co je pravda a co je pověst. Dnes je mlýn vyhledáván nejen pro své pohádkové kouzlo, klid a čistý vzduch, který Vysočina nabízí.

33. Vodní mlýn, tlačírna oleje a pila Trhonice

Trhonický mlýn je nenápadně skryt na J okraji obce v malém údolí Trhonického potoka. Písemné prameny stručně vypovídají, že Trhonický mlýn od počátku náležel do kategorie malých poddanských mlýnů. Založil jej kolem r. 1550 na tehdejším poličském panství Petr zvaný Mlynář. Jednalo se o dřevěnou stavbu s jedním vodním kolem, mlynařinu doplňovalo menší hospodářství, které poskytovalo větší ekonomickou jistotu, zejména v suchých letech. Po 30leté válce mlýn vyhořel a na čas zpustl. Po dalším požáru v roce 1714 byl obnoven Jiříkem Teskou, který nakonec pro náboženské pohnutky z poličského panství zběhl. Poličský magistrát jako trhonická vrchnost pak mlýn prodal Václavu Ehrenbergerovi, který kolem r. 1750 až 60 mlýn rozšířil o tlačírnu oleje a jednolistou pilu, což si vynutilo instalaci druhého vodního kola. Dnešní podobu získával roku 1843. Poslední modernizací byla instalace naftového motoru roku 1908, po které vodní kolo zůstalo jako nouzový pohon. Naposledy se mlelo obilí v roce 1941, v příležitostném provozu zůstala unikátní pila a tlačírna lněného oleje.

34. Vírský mlýnek, Vír

V obci Vír stával před třiceti lety tzv. Navrátilův mlýnek. Bylo to hejblátko umístěné na Rovečínském potoce a obsahovalo zhruba sedmdesát vyřezávaných figurek, které byly poháněny vodním proudem a různě se pohybovaly (řezaly, tančily, přitloukaly hřebík). Původní Vírský mlýnek vznikal pravděpodobně desítky let tak, že jeho zhotovitel Vincenc Navrátil nejprve postavil na Rovečínském potoce jednoduchý mlýnek, pak k němu přidal několik figurek, jejichž počet postupně rozšiřoval, až do okamžiku, kdy už výkon mlýnku nestačil. Pak vybudoval větší pohonnou jednotku a dále rozšiřoval počet figurek. Po smrti zhotovitele byl mlýnek darován jeho dědici do Horáckého muzea v Novém Městě na Moravě. Obec Vír v roce 2007 nechala vyrobit repliku Navrátilova mlýnku. V blízkosti říčky Bystřice byl vybudován mechanizmus, který je poháněn vodní silou, a který je složen z asi dvou desítek postaviček, které se pohybují. Vírský mlýnek najdete ve Víru na konci Hrdé Vsi, vpravo od silnice na Bystřici nad Pernštejnem.

35. Bílkův mlýn, Bobrová

Bílkův mlýn, Bobrová
Bílkův mlýn

Komplex Bílkova mlýna se nachází u reky Bobruvky, nedaleko vesnice Bobrová u Nového Města na Moravě. K mlýnu nevede cesta, ale dá se k němu dojít po louce naproti poslednímu domu při výjezdu z Bobrové směrem na Podolí. Vozidla je možné parkovat na kraji louky. Pokud není mokro je možné autem zajet přímo k mlýnu. Bílkův Mlýn je poslední nedotčený mlýn na řece Bobrůvce, který je situován do kouzelného prostředí údolní nivy reky Bobrůvky mezi obce Bobrová a Podolí. Historie objektu sahá minimálně do období vrcholné renesance. První zatím známá zmínka je z roku 1596. Objekt je veden jako technická památka kraje Vysočina. K mlýnu náleží rozsáhlé okolní louky, asi kilometr dlouhý vodní náhon (zatím nefunkční), zahloubený sklep s valenou klenbou, menší lesík a spousta starých ovocných stromu. U mlýna se rovněž nachází nejmohutnější borovice v okrese Žďár nad Sázavou, jejíž stáři se odhaduje na 300 let – původně se jednalo o 3 stromy, které srostly v jeden s obvodem kmene 440 cm. Dalším významným a památným stromem je Bílkova lípa s obvodem kmene pres 300 cm. Za řekou před mlýnem vede naučná stezka okolím Bobrové, kterou se dá dostat po turistické značce k nedalekému zámku v Radešíně.

Doležalův, Dolní mlýn, Baliny
Doležalův, Dolní mlýn, Baliny

36. Doležalův, Dolní mlýn, Baliny

Lokalita: Baliny, okres Žďár nad Sázavou.

Mlýn má vše potřebné k výrobě elektřiny i ke mletí, nicméně v současné době nemele. Vybavení je funkční, je možné je spustit ukázkově.

Vodní tok: Balinka, přístupný po domluvě

Hamžův, Řihákův mlýn
Hamžův, Řihákův mlýn

37. Hamžův, Řihákův mlýn

Lokalita: samota jihozápadně od Dolních Heřmanic, okres Žďár nad Sázavou. Mlýn, jehož počátky sahají hluboko do 17. století. Mlýn často střídal majitele a prošel řadou stavebních úprav, při kterých bylo průběžně modernizováno i jeho strojní vybavení. Součástí zachovaného mlýna je dodnes i pila.

Vodní tok: Oslava, nepřístupný.

Nedomův mlýn; Kaczirek Mühle
Nedomův mlýn; Kaczirek Mühle

38. Nedomův mlýn; Kaczirek Mühle

Lokalita: Vídeň, okres Žďár nad Sázavou.

Mlýn bez funkčního vodního motoru. První zmínka o mlýnu pochází z roku 1624. V průběhu 17. století se součástí mlýna stala i pila. Roku 1878 mlýn vyhořel, obnoven byl v roce 1880. Mlýn a pila byly poháněny dvěma vodními koly na horní vody. Roku 1933 byla kola nahrazena vodní turbínou a malým vodním kolem na produkci elektřiny. Poté, co byla nad mlýnem postavená Mostišťská přehrada, ztratil mlýn veškerou sílu vody a byl odkázán na pohon elektřinou. Mlýn byl funkční mezi lety 1991 - 1999, v současné době nemele, ale má funkční zařízení. Pila je v současnosti také mimo provoz, nicméně se plánuje její znovu spuštění.

Vodní tok: Oslava, nepřístupný.

Vodičkův mlýn
Vodičkův mlýn

39. Vodičkův mlýn

Lokalita: Měřín, okres Žďár nad Sázavou.

Mlýn bez funkčního vodního motoru. První zmínka o mlýně pochází ze 16. století. Od roku 1896 až do roku 1962 byl ve vlastnictví rodiny Vodičkovy. Po znárodnění roku 1962 přešel mlýn do vlastnictví Jihomoravských mlýnů.

Vodní tok: Balinka, nepřístupný

Mlýn ve Vanči
Mlýn ve Vanči

40. Mlýn ve Vanči

Mlýn ve Vanči několikrát navštívil Karel Gott. Na pamětní stěně VIP osobností najdeme jeho věnování z roku 2010. Místo s nápisem zůstalo původní nepřemalované, a tak má barva jiný odstín, než zbytek stěny, kde je například věnování Ivany Gottové z roku 2011 nebo přání Romana Horkého ze skupiny Kamelot. Mouka se nemele nikde, ve čtyřech se ale vyrábí elektřina

41. Mlýn na Skřipině, Kuroslepský mlýn

Mlýn na Skřipině, Kuroslepský mlýn
Mlýn na Skřipině, Kuroslepský mlýn

Leží při starodávném brodu přes řeku Oslavu. Vznikl asi v polovině 14. století. První listinná zmínka je v Zemských deskách – Smolné knize z roku 1382, kde je psáno, že se ve mlýně zdržovali lapkové a koniberci a bylo proti nim zakročeno. Další písemný doklad je z roku 1387. V této době byl již vybudován hrad Kraví Hora, kdy její majitel Ješek z Náchoda prodal část svého majetku v Kuroslepech i s mlýnem Jindřichovi a Přibkovi ze Šelenberka. V roce 1560 zde žil mlynář Vavřinec. V roce 1930 bylo přikročeno ke generální přestavbě. Stará budova byla zbořena, vodní kola zlikvidována. Byla postavena nová provozní budova a zřízeno vodní dílo. Vodní kola byla nahrazena Francisovými turbínami. Od roku 1930, kdy s přestavbou mlýna do dnešní podoby, byla změněna celá organizace výroby, nastala změna i v příjezdu ke Skřipině. V tomto roce byla zahájena výstavba silnice od mostu přes řeku Oslavu. Celé období od roku 1930 do roku 1939 se vyznačovalo velkým úsilím všech ve mlýně, zvláště organizačními schopnostmi Sylvestra Theimera. Jeho žena Marie se svými spolupracovnicemi zabezpečovala nejen stravování všech pracovníků, ale i ubytování pro ty, kteří odjížděli domů jednou za týden. Tak šel život zdárně až do roku 1938, kdy byla vyhlášena mobilizace. Dále politickými změnami v roce 1948 nastaly změny i v mlynařině. V období let 1953 – 1968 byl mlýn technologicky přeměněn na výrobu krmných směsí pro krmení hospodářských zvířat ve vznikajících jednotných zemědělských družstvech. V roce 1968 byla postavena velkovýrobna krmiv v Krahulově a v roce 1969 provoz ve Skřipině zastaven. Nynější majitelé požádali o navrácení nevyužité lokality a po delších složitých jednáních jim byla samota čp. 32 vrácena. Budovu bývalé mlýnice po náročné adaptaci obývá Lubomír Theimer s rodinou.

Vydrův mlýn pod Ketkovákem
Vydrův mlýn pod Ketkovákem

42. Vydrův mlýn pod Ketkovákem

Do některých mlýnů se mohou zájemci podívat, některé (třeba trampy a výletníky oblíbený Vydrův mlýn pod Ketkovákem) se díky majetkovým tahanicím stal téměř nepřístupnou pevností.

Senoradský mlýn
Senoradský mlýn

43. Senoradský mlýn

Lokalita: Senorady

Mlýn bez funkčního vodního motoru. Mlýn v krajinářsky atraktivním údolí Oslavy. Zachováno jednoduché patrové eklektické stavení, hospodářské stavby a zbytky lednice. V r. 1930 byl majitel mlýna a pily František Zach.

Vodní tok: Oslava, nepřístupný

Olšínský mlýn
Olšínský mlýn

44. Olšínský mlýn

Dáme-li se cestou od kralického nádraží, půjdeme hezkou lipovou alejí zvolna sestupující silničkou k Chvojnici. Vlevo v lukách vidíme hráz zaniklého rybníka. Dojdeme k rozcestí u bývalé Vrbovy koželužny, kde po mírném zatočení vlevo přejdeme po můstku Chvojnici a stočíme se k lesu, při jehož okraji pokračujeme pohodlnou cestou údolím. Vpravo vidíme areál Olšinského mlýna a pily, za ním se tyčí kopulovitá zalesněná Černá hora. Vstoupili jsme na území rozsáhlé přírodní rezervace Údolí Oslavy a Chvojnice.

Mohelský mlýn
Mohelský mlýn

Řeky Chvojnice a Oslava společně s Dyjí si jako jediné na jižní Moravě uchovaly přirozená kaňonovitá údolí s velkým krajinářským i přírodovědným významem.

45. Mohelský mlýn

Lokalita: Mohelno, okres Třebíč

Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu. Velký mlýn o několika budovách stojí na břehu řeky Jihlavy. Ve mlýně je pracoviště Ústavu biologie obratlovců AV v Brně a stálá expozice galerie Čertův ocas.

Vodní tok: Jihlava, přístupný po domluvě

Zpracoval Ladislav Tomáš

Obrázek uživatele admin

Partneři a sponzoři Klubu českých turistů

Generální partner

Lesy České republiky a.s.

         Partneři

          HAMÉ Turistické známky BoCo Mikov Sphere Card Fotolab

Hlavní partneři

Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví - Pečujeme o Vás každou vteřinu České dráhy a.s. Author - evropská značka jízdních kol Česká spořitelna a.s.

         Partnerské spolky

          Asociace A-TOM KST - Klub slovenských turistů Maďarský turistický svaz - Magyar Természetjárö Szovetség PTTK - Klub polských turistů - Polskie towarzysto turystyczno-krajoznawcze Český olympijský výbor Alpenverein.cz, Alpský klub Praha-Innsbruck 608 Oesterreichischer Touristenklub Fichtelgebirgsverein e.V. Česká asociace Sport pro všechny
          Folklorní sdružení České republiky Česká obec sokolská Junák - český skaut, z.s. ERA-EWV-FERP - Evropská asociace turistických klubů

Partnerské instituce, organizace a firmy

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR Ministerstvo životního prostředí ČR Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Czech Tourism Konto Bariéry kudyznudy.cz - tipy na výlet Labská stezka CzeCot - turistický portál České republiky Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Královéhradecký kraj Kraj Vysočina Ministerstvo kultury ČR Národní památkový úřad Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Ministerstvo zemědělství ČR Národní zemědělské muzeum Turistické infocentrum KČT Plzeňský Prazdroj Moje vertikální kilo Zeměměřičský úřad

WEBARCHIV - archiv českého webuMediální partneři

Časopis Turista Kulturní kalendář 366 dní KAPesní KATalogy volného času Portál DŘEVO a STAVBY Časopis MŮŽEŠ Svět outdooru Turistika.cz - portál pro větší zážitek z cest a výletů Turistické listy