Jste zde

Domů

Eurorando EuropeEurorando 2016 Czech

Vytipovaná místa v Libereckém kraji, která se váží ke zdrojům energetiky

Podmínky plnění tématického odznaku odznaku:

  1. Účast na jedné oblastní akci k tomuto tématu – energetika,
  2. absolvovat deset akcí KČT nebo ATOM – turistické akce, vycházky s návštěvou míst, které se vážou k energetice,
  3. navštívit 5 volitelných míst, které se vážou k energetice i mimo akce KČT.
  4. Podmínky je třeba splnit všechny. Za jeden den je možno navštívit i více míst.

Potvrzení je třeba doložit například:

  • Provede vedoucí akce nebo odboru,
  • opis blízkého rozcestníku či čehokoliv z místa či okolí,
  • jakékoliv razítko z místa či okolí,
  • doložením fotky nebo zápisu do vandrbuchu,
  • vstupenkou z návštěvy Muzea Energie ve Velkých Hamrech, IQ LANDIE Liberec, Ekologického centra Jindřichovice pod Smrkem a MVE ve Spálově.
  • Návštěvu ostatních míst potvrdí vedoucí akce nebo cvičitel odboru (návštěvu je možno doložit fotem, nebo záznamem ve vandrovní knížce atp.)
  • Doba plnění od 27. září 2015 do 27. srpna 2016.

Vytipovaná místa ke stažení v PDF

Teplárna Liberec, zdroj archiv Oblasti Liberec
Teplárna Liberec
Spalovna odpadu Termizo Liberec, zdroj archiv Oblasti Liberec
Spalovna odpadu Termizo Liberec
Muzeum eneregie Vewlké Hamry, zdroj archiv Oblasti Liberec
Muzeum energie, Velké Hamry
Muzeum energie, zdroj archiv Oblasti Liberec
Muzeum energie, Velké Hamry
IQ Landia Liberec, zdroj archiv Oblasti Liberec
IQ LANDIA, Liberec
Větrná elektrárna na Lysém vrchu, zdroj archiv Oblasti Liberec
Větrná elektrárna na Lysém vrchu
Větrná elektrárna na Lysém vrchu, zdroj archiv Oblasti Liberec
Větrná elektrárna na Lysém vrchu
Vodní elektrárna v Liberci – Rudolfově, zdroj archiv Oblasti Liberec
Vodní elektrárna v Liberci – Rudolfově
Vodní elektrárna v Liberci – Rudolfově, zdroj archiv Oblasti Liberec
Vodní elektrárna v Liberci – Rudolfově

1 – Zdroje energie v Libereckém kraji

Liberecký kraj není ve výrobě elektrické energie soběstačný, většina elektrické energie je dodávána z jiných oblastí ČR. Využití netradičních technologií a obnovitelných zdrojů (větrná, sluneční, biomasa, tepelná čerpadla a geotermální energie) je v kraji malá, boomem je však díky stávajícím výkupním cenám energie výstavba slunečních elektráren. Pokud by byl zrealizován projekt výstavby slunečních elektráren v místě bývalého vojenského prostoru Ralsko, patřila by k největším slunečním elektrárnám na světě.

Nejvýznačnějším výrobcem energie v kraji je Elektrárna Liberec a spalovna Termizo a.s., malá vodní elektrárna ve Spálově, plynová a spalovací Rýnovická, a větrné elektrárny na Lysém vrchu a v Jindřichovicích ve Frýdlantském výběžku. Na Jizeře, Kamenici, Nise a Ploučnici je vybudováno několik malých vodních elektráren. Vodní nádrže Mšeno, Mlýnice, Fojtka, Harcov a Stráž p. Ralskem slouží především k akumulaci dešťových vod proti povodním a k rekreaci, Josefův Důl a Souš slouží k zásobování pitnou vodou pro Liberec a Jablonec/N. V přehradě Naděje byla dříve instalována turbína pro pilu, dnes je zrušena. Z Bedřichovské přehrady je napájena vodní elektrárna v Rudolfově, malé vodní elektrárny jsou osazeny i ve výše uvedených přehradách Josefův Důl a Souš. Plynofikace je provedena převážně ve větších obcích, kde je připojena většina domácností.

2 – Teplárna Liberec

Nejvýznačnějším výrobcem energie v kraji je Teplárna Liberec a sousední spalovna Termizo a.s. Liberecká teplárna již 40 let zásobuje tepelnou energií město Liberec včetně Vratislavic, zásobuje přes 16 000 domácností, převážně na okrajových sídlištích města. Energii dodává i do 13 průmyslových areálů, 2 průmyslovým odběratelům a 129 odběratelům z terciární sféry. Je technologicky propojena se spalovnou komunálních odpadů Termizo, která dodává krajskému městu energii ve formě páry. Polovina tepla pro Liberec vzniká energetickým využíváním odpadů, druhou polovinu tvoří energie vyrobená ze zemního plynu, topný olej je pouze doplňkovým palivem pro případ překročení množství odběru plynu. Pro sídliště Františkov dodává energii kogenerační jednotka, která zároveň vyrábí elektřinu do distribuční sítě. Teplárnu najdete na tř. Dr. M. Horákové.

www.tlib.mvv.cz

3 – Spalovna odpadu Termizo Liberec

Druhým nejvýznačnějším výrobcem energie v kraji je spalovna komunálního odpadu Termizo a.s., najdete ji vedle Teplárny na třídě dr. M. Horákové. Je jednou ze tří velkých spaloven (Praha, Brno, Liberec), od roku 1999 využívá komunální odpad pro výrobu tepla, teplé vody a elektřiny pro domácnosti. Za rok spálí cca 96 000 tun odpadu, ze kterého vyrobí teplo pro cca 17 000 domácností, čímž nahradí např. spálení 20 000 tun mazutu. Vlastní turbíny vyrobí elektrickou energii pro chod spalovny a ještě dodává elektřinu pro cca 3 000 domácností. Spalovna likviduje i látky s nebezpečnými vlastnostmi, oddělí z přijatého odpadu ročně cca 100 tun toxických kovů. Ze spalování vzniká cca třetina váhy 28 000 t zbytkového popela, který se využívá ve stavební výrobě. Rovněž se ze spáleného odpadu vyseparuje cca 12 000 tun železného odpadu pro hutě, takže cca 97% popelovin je využito na výrobky.

www.termizo.mvv.cz

4 – Muzeum Energie ve Velkých Hamrech

Jednou z četných továren v podhůří Jizerských hor byla textilka ve Velkých Hamrech u Tanvaldu. Elektrickou energii pro ni zajišťovala vodní elektrárna s turbínami poháněnými vodou z Kamenice. Výroba byla v závěru min. století ukončena, ale vodní elektrárna je stále funkční. Je v nepřetržitém provozu od roku 1907, dodává elektrický proud do veřejné sítě ČEZ. Majitelé zachovali provoz původní elektrárny a zřídili v ní Muzeum Energie. Návštěvníci se zde seznámí s výrobou elektřiny z biomasy, větrné, solární a zde využívané vodní energie. V elektrárně jsou osazeny dvě Francisovy turbíny (100 kW a 250 kW). Modely znázorňující přeměny energie i původní provozní zařízení včetně velínu z r. 1910 jsou vystaveny v muzejní expozici. Návštěva muzea je vhodná především pro školní exkurze, dětem a mládeži je určen vzdělávací cyklus Objevování energie a Světlo je život. Do Velkých Hamrů je možno přijet vlakem z Tanvaldu, nebo ze Železného Brodu. Muzeum je od nádraží vzdáleno cca 10 min. chůze.

www.muzeumenergie.cz

5 – IQ LANDIA Science center Liberec

Chcete vědět, jak fungují přístroje a zařízení okolo nás, odkud se bere elektřina, voda, odkud přichází energie do našich domácností, jak funguje lednička, myčka, žehlička, auto, varná konvice, a jak to, že se sama vypne? Nevšední zážitky, které jinde nespatříte a o kterých jste nejspíše dosud ani netušili, zažijete při zábavných science show a experimentech plných napětí, výbuchů a ohňů, získáte stovky informací o zdánlivých samozřejmostech.

Velká science show (40 min.) denně mimo pondělí od 11,0 hod.

Otevřeno v sobotu, neděli a o svátcích i odpoledne od 16 hodin v auditoriu ve 2. patře.

IQ LANDIA, Nitranská 10, 460 07 Liberec, tel. 486 103 090, info@iQlandia.cz

6 – Ekologické centrum Jindřichovice pod Smrkem

Bylo zřízeno v r. 2004 pod větrnými elektrárnami v Jindřichovicích p. S., v severovýchodní části Frýdlantského výběžku. Najdete jej snadno – pod větrnými elektrárnami v dřevěném „norském“ srubu se zatravněnou střechou. Získáte zde informace o obnovitelných zdrojích energie z větru, slunce, biomasy, prohlédnete si interiér střediska i sousední věže elektráren.

Pro děti ve věku od MŠ po střední školy jsou připraveny programy přizpůsobené jednotlivým věkovým kategoriím, program trvá 1-1,5 hod. Výuka je určena pro skupiny 10-20 žáků, při větším počtu je nutno děti rozdělit.

Středisko je vzdáleno od nádraží ČD cca 20 minut pěší chůze, auta je možno zaparkovat nedaleko EIC.

Termíny návštěv v pondělí až pátek od dubna do září od 8 do 16 hod., od října do března jen do 15 hodin.

Exkurzi je nutno předem objednat na tel. 604 777 977, 482 328 007

www.jindrichovice.cz, mirka@resec.cz

7 – Větrné elektrárny v Libereckém kraji

Větrná energetika má ze všech nových zdrojů elektřiny nejnižší náklady. Zatímco sousední Německo již vyrábí polovinu elektrické energie ze slunečních a větrných elektráren, v EU dodávají větrné elektrárny 8 % a v ČR pouze 0,6 % elektrické energie. Je nutno počítat s tím, že jsou na obzorech vidět (a to turisté, ani obyvatelé obcí moc rádi nemají) a musí stát v místech, kde vítr opravdu fouká. V Libereckém kraji jsou větrné elektrárny zatím postaveny ve Frýdlantském výběžku. V Dětřichově, Krásném Lese, Andělce, Horní Řasnici, Jindřichovicích pod Smrkem. Nejvíce – 6 ks – stojí v západní části Jizerských hor, v Albrechticích na Lysém vrchu (643 m). Jsou postaveny u torza větrného mlýna z roku 1828. Výkon všech větrných elektráren v Libereckém kraji je 24 MW.

Mapa KČT č. 20, 21 - Jizerské hory

8 – Malá vodní elektrárna ve Spálově

Malá vodní elektrárna ve Spálově byla postavena v letech 1924-1926 na soutoku Jizery a Kamenice. Z Jizery je k turbínám voda přiváděna 1,3 km dlouhou štolou raženou ve skále a dále pak zděným kanálem. Stavba byla na konci minulého století citlivě zrekonstruována, je obdivována jako nedílná součást Riegerovy stezky vedené podél Jizery ze Semil do Podspálova.

Modernizací byl zvýšen výkon elektrárny na 2,4 MW.

Exkurze je možná po telefonním objednání se 14 denním předstihem na tel. 482 127 311. Prohlídky se uskuteční ve všední dny (po-pá od 10 do 14 hod.) při počtu minimálně 15 osob.

www.mvespalov.sweb.cz

9 – Vodní elektrárna v Liberci – Rudolfově

Byla realizována v letech 1925-1928, projekt byl připravován již od roku 1908. Elektrárna je dosud plně funkční. Celým svým ojedinělým souborem staveb zajišťujícím její provoz byla v roce 2014 prohlášena MK ČR kulturní památkou. Původně pouze vypomáhala v odběratelských špičkách nyní již zrušené uhelné elektrárně v Andělské Hoře u Chrastavy. Vodní dílo začíná v Bedřichově pod přehradou Černá Nisa jezem a vtokovým objektem, pokračuje přivaděčem – 3 km dlouhým kovovým potrubím uloženým v zemi, částečně v betonovém krytu nad terénem k nádrži na zachycování splavenin a do vodního zámku, odtud tlakovým potrubím k Peltonově turbíně umístěné v hlavní budově a k Francisově turbíně pod hrází vyrovnávací nádrže.

Trasa přivaděče je známá běžkařům jako zimní trasa „na kanálu“, od loňského roku je vyznačena jako 8 km dlouhá turistická NS Černá Nisa s 9 informačními zastaveními. Vede ze sedla Maliníku kolem přehrady a vodní nádrže Černá Nisa na Hřebínek.

Návštěva skupin pouze po předchozí telefonické domluvě na tel. 724 568 876

www.npu.cz/uop-li, freiwilig.petr@npu.cz

10 – Přehrada Josefův Důl

Je nejmladší přehradou v Jizerských horách, leží na Kamenici a jejích přítocích. Hlavním účelem jejího zřízení je akumulace vody pro výrobu pitné vody k zásobování Jablonce/N. a Liberce. Voda je z přehrady přiváděna štolou do úpravny v Bedřichově. Jezero má plochu 140 ha, zadržuje vodu objemu cca 22 milionů metrů kubických. Průměrná hloubka jezera je 10 m. Byla stavěna v letech 1976-1982. V roce 1990 byla na odbočce z levé spodní výpusti hráze přehrady dokončena stavba malé vodní elektrárny se dvěma turbínami s výkonem každá 55 kW. Je provozována s. p. Povodí Labe.

Zpracoval: Josef Kosák, KČT Loko Liberec

 

Obrázek uživatele admin

Partneři a sponzoři Klubu českých turistů

Generální partner

Lesy České republiky a.s.

         Partneři

          HAMÉ Turistické známky BoCo Mikov Sphere Card Fotolab

Hlavní partneři

Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví - Pečujeme o Vás každou vteřinu České dráhy a.s. Author - evropská značka jízdních kol Česká spořitelna a.s.

         Partnerské spolky

          Asociace A-TOM KST - Klub slovenských turistů Maďarský turistický svaz - Magyar Természetjárö Szovetség PTTK - Klub polských turistů - Polskie towarzysto turystyczno-krajoznawcze Český olympijský výbor Alpenverein.cz, Alpský klub Praha-Innsbruck 608 Oesterreichischer Touristenklub Fichtelgebirgsverein e.V. Česká asociace Sport pro všechny
          Folklorní sdružení České republiky Česká obec sokolská Junák - český skaut, z.s. ERA-EWV-FERP - Evropská asociace turistických klubů

Partnerské instituce, organizace a firmy

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR Ministerstvo životního prostředí ČR Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Czech Tourism Konto Bariéry kudyznudy.cz - tipy na výlet Labská stezka CzeCot - turistický portál České republiky Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Královéhradecký kraj Kraj Vysočina Ministerstvo kultury ČR Národní památkový úřad Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Ministerstvo zemědělství ČR Národní zemědělské muzeum Turistické infocentrum KČT Plzeňský Prazdroj Moje vertikální kilo Zeměměřičský úřad

WEBARCHIV - archiv českého webuMediální partneři

Časopis Turista Kulturní kalendář 366 dní KAPesní KATalogy volného času Portál DŘEVO a STAVBY Časopis MŮŽEŠ Svět outdooru Turistika.cz - portál pro větší zážitek z cest a výletů Turistické listy