Jste zde

Domů » Agregátor zdrojů » Zdroje

Turistické cíle

Turistické cíle
Katalog turistických míst a cílů
Aktualizace: 1 hodina 55 min zpět

Kojetín - Masarykovo náměstí

25. červen 2016 - 0:00

 

Když jsme se po něm procházeli v ranní mlze, zdálo se nám poněkud předimenzované. Možná to bylo tím, že jeho celou plochu nepokrývá park, a proto se zdála daleko větší, než jak tomu ve skutečnosti je. V mlze se nám při procházce jak duchové zjevovaly jednotlivé zajímavé stavební objekty, ale ucelený pohled chyběl. To vše se změnilo až při pozdější návštěvě – to když sluneční paprsky bitvu s mlhovinou vítězně dobojovaly a rozprášily ji do ztracena. A nám se pak při dalším okruhu městem zjevil pohled na hezké monumentální náměstí, jehož rozměry už se ale vměstnají do klasických šablon.

 

 

Pravidelný obdélníkový tvar (asi 150 x 60 m) napovídá, že zde rynk stával už za středověku. Není se čemu divit: Kojetín se v análech poprvé připomíná už roku 1233. Tehdy a poté až do husitských válek patřilo město a kojetínské zboží pražskému biskupství. Po válkách bylo pronajato Jiřímu ze Šternberka a k velkému růstu a prosperitě města došlo za dalších majitelů – pánů z Pernštejna. Hodně tomu napomohlo i právo výročního trhu, které mu bylo uděleno v roce 1523 králem Ludvíkem Jagellonským.

 

 

Kromě starších a dnes už přestavěných bývalých měšťanských domů návštěvníka zaujme několik výraznějších objektů. Tím prvním je patrová budova radnice, stojící na jihozápadním konci rynku a jejíž jedna strana zasahuje i do rozšířené sousední ulice, nazývané náměstím Míru. Střecha radnice je přizdobena zajímavou hodinovou věžicí, trčící excentricky mimo střed budovy s hlavním vchodem. Sídlo nynějšího městského úřadu bylo vystavěno v pol.18.století a dočkalo se secesní přestavby. Dnešní vzhled pochází po rozsáhlé novodobé rekonstrukci, neboť v létě 1995 byla zasažena požárem.

 

Nejkrásnějším domem na náměstí je bývalý zájezdní hostinec U Zlatého křížku, vystavěný též v 18.století. V roce 1911 se dočkal unikátního secesního hávu, který mu na míru ušil architekt František Skopalík. Dnes budovu využívá městské informační a vzdělávací centrum. Ještě před příchodem secese v hostinci pobýval Josef Mánes, známý to český malíř. Ve svých kresbách tužkou a hlavně na nádherných akvarelech zachytil úžasnou krásu hanáckých krojů, do kterých byly oděny zdejší neméně krásná děvčata. (O umělcových obrazech Hanaček bez krojů či aktů bohužel historie cudně mlčí...)

 

Zajímavou budovou je i funkcionalistická Spořitelna, stojící na rohu Masarykova a Komenského náměstí. Známá je také mnohem novodobější Hospůdka U Pedyho.

 

 

Plocha náměstí prošla po roce 2015 rozsáhlou rekonstrukcí, po níž dostalo novou podobu. Větší část dostala parkovou úpravu s pěšinami pro chodce, byly zde vysety trávníky a vysázeny stromy. Tahle parkovitá plocha ve svém středu skrývá vysoký Mariánský morový sloup. (Podobné sloupy samozřejmě najdeme i v mnoha našich dalších městech a jedná se vlastně o nejznámější viditelné ukázky barokního stylu u nás.) Tady v Kojetíně dělá Madonně, umístěné na vrcholu sloupu, dole společnost dvou světců - sochy sv.Vendelína a sv.Floriána.

Menší část rynku před radnicí se dočkala nového dláždění z kostek žulových. A také pěkné nové kašny. Možná nechtěnou dominantou téhle části se stal vysoký smrk, který je využíván jako vánoční strom...

 

 

Skála pod Zámeckou horou

25. červen 2016 - 0:00

 

Znalcům okolí Vrbna pod Pradědem není třeba jeho požehnané skalnaté okolí blíže představovat. Skalních útvarů se zde nachází nespočetně a milovnící skal si zde mohou připadat jak v tom příslovečném „Sedmém nebi“, mě samozřejmě nevyjímaje...

 

 

Nejbližší takovým skalnatým vrcholem od města je Zámecká hora, jejíž vrchol se nachází ve výšce 854 m a je přístupný po trase nové NS Muzeum Wide Web. Zbytek okruhu s návratem zpět do Vrbna už prochází po trase bývalého červeně značeného okruhu. Zámecká hora rozhodně stojí za návštěvu: na jejím temeni nalezneme zbytky hradu Fustenwalde a na nejvyšší kótě dřevěnou rozhledničku, která zde stojí od roku 2012. Při sestupu do sedla se pak můžeme rozhodnout, jestli se zpět do města budeme vracet po lesní silničce nad Ludvíkovem anebo po té trošku delší, z níž se otvírají výhledy na protější nižší vrcholy Medvědské hornatiny – v tomto případě na Vyhlídku a Loupežníka, tyčící se strmě nad údolím Střední Opavy. A ke konci se i pohled na město Vrbno (zvláště jeho části Železnou a Mnichov) najde...

 

 

Ještě před tím, než se ale vydáte na zpáteční cestu, chtěl bych vás upozornit na zajímavou skálu. Nachází se vedle lesního průseku směrem k Plošině a je vzdálena jen asi 100 m od rozcestí. Při pohledu shora nás přivítají zajímavé, ale nevysoké skalky, které si označení velké ikonky skály v mapách podle vás asi rozhodně nezaslouží. Všechno je ale jinak, pokud se rozhodnete obejít skalní výchozy k jejich úpatí. Namísto drobných skalek vás zde čeká pohled na mohutnější stěnu mrazového srubu o délce asi 50 m a největší výšce až deset metrů. Skála patří do „desenské rodiny“ a na geologických mapách je označena jako blastomylonit. Což je vědecké označení pro krystalické břidlice, přeměné velkými tlaky napřed na ruly, fylity apod... a poté prošlé ještě dalšími „tlakovými úpravami.“

Ale takových podobných blastomylonitů zde v okolí Vrbna pod Pradědem nalezneme ne desítky, ale rovnou tisíce!

Kojetín - ulice Palackého a synagoga

25. červen 2016 - 0:00

 

Kojetínská synagoga je druhá nejstarší v ČR (prvenství patří Staronové sanygoze v Praze) a my se k ní vydali z náměstí Míru po Palackého ulici. Před synagogou je tato ulice rozšířena a v délce 120 metrů ji z větší části vyplňují sady s krásnými stromy. Na konci parku naleznete i upravené prostranství s lavičkami. Synagoga patří k nejstarším památkám města a byla postavena už v roce 1454. Dnes už se nejedná o židovskou památku, neboť byla r.1953 upravena pro potřeby Církve československé husitské. Jedinou připomínkou původního vybavení je zachovalé obřadní umyvadlo. Vchod do synagogy (a malé parkoviště) je umístěno na Husově ulici a z Masarykova náměstí se sem dostanete Příční ulicí. V sousedství bývalé synagogy stojí zajímavá funkcionalistická vila.

Restaurace U Záviše před zámkem v Hradci nad Moravicí

25. červen 2016 - 0:00

Při výletě do Hradce nad Moravicí a návštěvě zdejšího krásného zámku se můžete dobře najíst před cesou zpět do centra v restauraci U Záviše, stojící hned u brány areálu zámku. Na malém náměstíčku zde můžete i zaparkovat na placeném parkovišti. Místo k posezení ve stínu deštníků s výhledem na červený zámek se nachází i před restaurací, kned vedle Zámecké kavárny. Člověk ani neví kam nejdřív, lákadel k občerstvení je na Zámecké ulici mnoho - v Medové chaloupce, Zámecké kavárně, i hotelu Sonáta kousek níž, cestou sem. Restaurace U Záviše nabízí příjemné posezení ve dvoře na kryté zahrádce. Dostanete zde smažená jídla, polévky, grilované speciality - steaky, žebírka, klobásy, cigára, palačinky se zmrzlinou nebo ovocem a šlehačkou, zákusky, kávu, zmrzlinu, čaj, poháry, šest druhů čepovaných piv a pět druhů nealko piva, čepované limo. Děti zde uvítají svůj dětský koutek, kde si v chládku mohou hrát. Pokud vás překvapí chladné nebo deštivé počasí, nic se neděje venkovní zahrádka je vytápěná. Restaurace se nachází kousek od centra města, je otevřená celoročně, posezení i jídlo zde mohu doporučit.

Zámecká kavárna pod areálem zámku v Hradci nad Moravicí

25. červen 2016 - 0:00

Pokud navštívíte zámecký areál v Hradci nad Moravicí, patří k tomu i posezení v Zámecké kavárně, stojící u brány zámku. Kavárna se nachází v levém křídle obytného domu  na Zámecké ulici, kde je i malé náměstíčko s placeným parkovištěm. Po zážitku z prohlídky nádherného empírového zámku si zde oddechnete ve stínu posezení pod deštníky před domem nebo uvnitř Zámecké kavárny vybudované ve dvoře domu. Nabízí zde bohaté občerstvení - medovinu, Moravský grog, kávové speciality, sladké pokrmy, hoddok, poháry, pivo, limo, víno, čaj, dezerty, sladká jídla a mnoho dalších lákadel. Pokud si chcete dát nějaké teplé jídlo, hned vedle kavárny stojí restaurace U Záviše otevřená po celý rok.

Do Medové chaloupky v Hradci nad Moravicí

25. červen 2016 - 0:00

Klikatá cestička vás dovede Zámeckou ulicí z centra města na náměstíčko před areál zámků v Hradci nad Moravicí, kde zaujme obytný dům číslo sedm. Zde je v přízemí malý obchůdek se spoustou lákadel - Medová chaloupka. Stojí vedle obchodu se suvenýry, a když jdete dál k zámku, najdete zde Zámeckou kavárnu a restauraci U Záviše. V Medové chaloupce objevíte potěšení pro své chuťové buńky i něco pro potěchu oka, prohlédnete si umění ruční výroby perníčků.  Nabízí v ní Muffiny, perníčky dekorativní, pro děti, i ke kávě. Z ruční výroby zdejšího dekorativního pečiva si můžete vybrat i z velikonoční, vánoční, svatební a narozeninové tématiky. Zakazníci si mohou objednat i z výběru jiných druhů perníčků. Zastavení v obchůdku s perníčky cestou na zdejší zámek bude jistě pro vás pěkným zážitkem a spestřením dne.

Věžní skály v Jizerských horách

24. červen 2016 - 0:00

Věžní skály, chcete-li Jelení stráň (1.018 m n. m.), jsou nejvyšším bodem Středního Jizerského hřbetu, osmým nejvyšším vrcholem české části Jizerských hor. Nacházejí se dva kilometry vzdušnou čarou severně od osady Jizerka.

Skály a bloky na vrcholu jsou tvořené středně až hrubě zrnitým biotitickým granitem. Částečně jsou pohlceny lesním porostem. Přesto poskytují pěkné výhledy. Z temena nejvyššího skalního útvaru, kam vede odbočka z červeně značené turistické cesty, uvidíte osadu Jizerku s Bukovcem (1.005 m n. m.), Vlašský hřbet, Jizeru (1.122 m n. m.), Smědavskou horu (1.084 m n. m.) a Pytlácké kameny (975 m n. m.). Pokochat se můžete také pohledem na polskou část Jizerských hor (Gór Izerskich) a západní Krkonoše.

Na Věžní skály se nejsnáze dostanete z osady Jizerka po červené turistické značce. Po Lasičí cestě vystoupáte po úzké asfaltové silnici do mělkého sedla a dál stezkou na vrchol Věžních skal. V posledním úseku stoupání je zakázaný vjezd cyklistům. Z Věžních skal červená pěší magistrála pokračuje dále k Pytláckým kamenům, přes Český vrch (918 m n. m.) a Malou Krásnou louku k Předělu pod Plochým vrchem (939 m n. m.).

Není bez zajímavosti, že v roce 1956 byla na úbočí Věžních skal postavená lesní železnice, která sloužila ke svozu vyvrácených stromů z polomů. V roce 1969 byla lesní železnice rozebraná.

Turistická známka č. 2319 - Muzeum motorismu Znojmo

23. červen 2016 - 0:00
Muzeum se nachází ve Znojmě, v malebném údolí řeky Dyje, pod Znojemským hradem blízko přehrady, na ulici Koželužská. Objekt stávajícího muzea byl postaven původně jako vodárna, v roce 1878. V roce 1931 - 1933 byl přestavěn na vodní elektrárnu, která sloužila svému účelu až do 60. let 20. stol. V muzeu je asi 40 předválečných automobilů, desítky motocyklů, bicyklů, stabilních motorů. Dále traktory, parní stroje, motory pro pohony mlýnů, benzínové pumpy, smaltované reklamní tabule, kočárky, šlapací autíčka, dětské hračky a další stovky exponátů tykajících se motorismu a to do roku výroby 1950. Zajímavostí je největší sbírka heverů u nás (možná i v Evropě). http://www.muzeum-motorismu.cz/.

Turistická známka č. 2318 - Synagoga Březnice

23. červen 2016 - 0:00
Synagoga v Březnici se nachází uprostřed židovské čtvrti zvané Lokšany, architektonicky a urbanisticky nejzachovalejší židovské čtvrti v Čechách. Byla postavena roku 1725 a po požáru v roce 1821 klasicistně přestavěna. Synagoga byla po více než šedesáti letech opravena a zpřístupněna veřejnosti. Tématem stálé expozice je stručný historický a populární nástin tradiční židovské vzdělanosti v českých zemích do roku 1848. V regionální části expozice je kladen důraz na dochované památky březnické židovské obce s vizuální ukázkou všech objektů březnické židovské čtvrti se zaměřením na biografii jejích významných rodáků, zejména na šlechtickou rodinu Popperů. http://www.10hvezd.cz/cs/objekt/breznice/

Turistická známka č. 2317 - Skalka, Ještědský hřbet

23. červen 2016 - 0:00
Skalka je jeden v vrcholů Ještědského hřebene, začínají zde tři okruhy mapující návštěvnicky zajímavá místa celé lokality (Pláně, Památník tábora lidu, Panský lom, Vířivé kameny, Skokanský areál). Prochází tudy několik značených turistických cest, na vrchol je možné se dostat buďto pěšky, nebo sedačkovou lanovkou. http://www.skijested.cz/

Turistická známka č. 2316 - Železná hůrka, Český les

23. červen 2016 - 0:00
Železná hůrka je národní přírodní památka, která byla vyhlášena v roce 1961.Spolu s Komorní hůrkou patří mezi nejmladší sopky v České republice. Leží jižně od obce Mýtina (okres Cheb) téměř na česko-bavorské hranici. V těsné blízkosti lokality procházejí značené turistické trasy a také dvě významné cyklostezky (jedna z nich je mezinárodní). http://www.turistika.cz/mista/zelezna-hurka-nejmladsi-sopka-v-ceske-republice

Turistická známka č. 2311 - Hrad Mírov

23. červen 2016 - 0:00
Hrad Mírov, patřící k nejstarším na Moravě byl vybudován nejpozději v letech 1258-1266 a původně asi vznikl jako biskupský lovecký hrad, kdy jej olomoučtí biskupové používali jako sídlo při lovech nebo jako útočiště před morem a válkami. Některé prameny kladou dobu vzniku na počátek 13. století s odůvodněním na české jméno hradu. Jiné z pramenů pak jako zakladatele uvádí olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku (1245-1281). První nesporná zpráva o hradu pochází z roku 1266, kdy již byl v držení olomouckého biskupství.http://www.infosumperk.cz/dr-cs/833-hrad-mirov.html

Turistická známka č. 2299 - Harfenice

23. červen 2016 - 0:00
Socha znázorňující ženu hrající na harfu a několik obličejů od sochaře V. Levého. Vlastní Harfenici nalezneme v částečně uměle vysekané jeskyni jejíž vchod a okolí je ozdobeno obličeji, jejichž rysy jsou erozí již poněkud setřené. Také několik schodů na vrchol skalního výchozu prozrazuje neblahý vliv častých návštěv osob, které se zde snaží vylézti vzhůru a pokochat se rozhledem. Tento však není umožněn pro vzrostlý les. http://www.turistika.cz/mista/harfenice

Turistická známka č. 2298 - Klácelka

23. červen 2016 - 0:00
Umělá jeskyně Klácelka leží na levém břehu Liběchovky, asi 2 km severně od obce Liběchov. Sochař Václav Levý zde roku 1845 vytesal sochy zvířat z bajky F. M. Klácela, husitské hrdiny a trpaslíky. http://cs.wikipedia.org/wiki/Kl%C3%A1celka

Turistická známka č. 2288 - Kaple Svatého Huberta, Lednice

23. červen 2016 - 0:00
Kaple sv. Huberta se nachází na červené turistické trase mezi Lednicí a Valticemi asi 3 km severovýchodně od Valtic. Je volně přístupná veřejnosti. http://www.lednicko-valticky-areal.cz/sv-hubert.php

Kšírovka

23. červen 2016 - 0:00

Moc pěkný tréningový areál na golf. Zázemí na velmi dobré úrovni. Driving je plnohodnotný a trénigové plochy jsou výborné.

Areál obsahuje i 6 ti jamkovou akademii. Zaznamenaná trasa je zde 

Ksirovka

 

Bukovec – dominanta Jizerky

23. červen 2016 - 0:00

Hora Bukovec (1.005 m n. m.) je jihovýchodní dominantou Jizerky, nejvýše položené osady v Jizerských horách. Její prominence (výškový rozdíl mezi vrcholem a nejvyšším sedlem s jinou horou) je 98 metrů. Bukovec je neovulkanická hora, která vznikla v třetihorách. Svým kuželovitým tvarem se zásadně liší od okolních táhlých hřbetů (Středního Jizerského hřbetu a Vlašského hřbetu).

Bukovec je také geologickou anomálií. Zatímco v okolním horstvu převládá žulové podloží, Bukovec je čedičovou vyvřelinou, dokonce jednou z nevyšších v Evropě. Suťová čedičová pole jsou znatelná na severovýchodním a jihovýchodním svahu hory.

Z důvodu izolovaného čedičového podloží ve vysoké nadmořské výšce, neobvyklým klimatickým podmínkám, které daly vzniknout pralouce na jihozápadním a jižním úpatí hory, a vzácné horské květeně, byl 21. června 1960 Bukovec vyhlášený přírodní rezervací. Hranice rezervace kopíruje úpatí hory. Chráněná plocha má rozlohu 56,87 ha. Z horských květin tu roste upolín nejvyšší, lýkovec jedovatý, prha arnika, jestřábník oranžový, vemeníček zelený, kropenáč vytrvalý, oměj různobarevný a další.

Dříve Bukovec nebyl tolik zalesněný, řídký porost byl poznamenaný studeným severozápadními větry. Dnes smíšený porost s převládajícím bukem brání rozhledům. Pěkný výhled je pouze severozápadním směrem na osadu Jizerku, Malou jizerskou louku, a za nimi na oblé hory s nejznámější Jizerou (1.122 m n. m.) či Smrkem (1.124 m n. m.). Z jiného místa vrcholu Bukovce se naskýtá omezený výhled severovýchodním směrem na nejvyšší horu Jizerských hor Wysoka Kopa (1.126 m n. m.). V opačném jihozápadním směru uvidíte mezi stromy samotu Na Kobyle, vpravo od ní vrchol hory Zámky (1.002 m n. m.).

Přes Bukovec vede naučná stezka Tři iseriny. Vystoupat na něj můžete od starého lomu na úpatí nebo od Upolínové louky. Na vrcholu se nachází informační tabule, u ní vrcholová kniha.

 

Někdo to rád zamlžené

22. červen 2016 - 0:00

Místo nekonečných zážitků

Proč lidi prchají z města? No jasně, protože chtějí něco zažít. Znám místo, kde toho můžete zažít opravdu hodně a téměř najednou:

1. Projet se na dvoukolém oři - ať máte horské či silničku, dojet sem potrvá chviličku

2. Využít běžky či dojít pěšky - v zimě běžky v létě pěšky

3. Spát v bivaku či stanu - jinovatka tě vzbudí k ránu

4. Běh o kocoura z údolí do skal - jeden by se z toho po...

5. Táborák pod hvězdami - neurazíš špekáčkem dámy

6. Lezení ve městě - to skalní je při cestě

7. Víno, ženy, zpěv - zapomeň doma hněv

8. Strach na skalní věži - přežít lze ztěží

9. Mlhu před sebou - mlhu za sebou

10. Na louce hospůdku - skvělou mňamku či dobrůtku

No, a určitě jsem ještě na něco zapomněla, tak mi to napište , kontakt najdete TADY.

Tak co, už víte? No jasně, je to Rabštejn v Jeseníkách.

 

Pár obrázků z cest

Jít pěšky

Rabštejnské věže jsou krásné za každého počasí. Letní pohodové lezení láká, tajuplná mlha přitahuje. Potkáte tu lidi z daleka i z blízka.

Něco z toho lezení ve městě (skalním)

I bez  lidí je to tu supr (i s nimi). Podzimní mlhy dělají toto místo zase jiné.

Něco z té mlhy

U hospody na louce potkáte horolezce, běžkaže, turisty, cyklisty, maminky s dětma. Před hospodou se sedí, baští, mluví, běhají děti, štěkají psi. Prostě pohoda. 

Taky se tu stanuje

No a okolní lesy taky stojí za zmínku, zvlášť v té mlze.

Mlha v okolních lesích

A o kamenech nám vypráví i jiná místa v Jeseníkách. Takže stačí sbalit si saky paky a ochutnat tyto hory taky.

Vydejte se k jesenickým horám pěšky, nic to nestojí. Můžete začít pěkně z lehka od prvních tajemství až k návodu na první cesty a výlety. Nemusíte mít strach, že byste se cestou ztratili. Pohodovou atmosféru hor a první tajemství naznačuje ekniha 5 tajemství Jeseníků, která ještě neznáte.

Prohlídka spodní části skalního města na Maliníku

21. červen 2016 - 0:00

 

O skalním městě na Maliníku už jsem tady na Turistiku s nadšením napsal nejeden řádek, ale poslední článek od Aleše Matějíčka (nick Bobcart) mne vrátil zpátky na zem. Ano, já tady až do nebes vychvaloval jeho bizarní útvary, téměř konkurující sousednímu Rabštejnu, ale zapomněl jsem na jednu maličkost: mnohé z nich se totiž nacházejí v tak nepřístupném terénu, že vřele lákat k jejich návštěvě by bylo návodem k sebevraždě, jak ve svém cestopise trefně poznamenal Bob.

 

 

Zamyslel jsem se nad tím, protože má v mnohém pravdu. A přišel na to, že přece jen mohu kus skalního města milovníkům divoké skalní krásy doporučit. Jedná se o jeho spodní část, kterou protíná okružní lesácká asfaltka. Tady pod cestou a do vzdálenosti asi 200 m do svahu pod vysoké stěny Skalního ostrova je terén sice těžší, ale v dobrém obutí dostupný a nebezpečí úrazu tu tolik nehrozí.

 

 

Nyní, jak se k téhle části nejlépe dostaneme: Zmiňovaná silnička klesá od tur.rozcestí Pod Výhledy, (k němuž je to po zelené od Žďárského Potoka 1.4 km) pod jižní svah Maliníku do nadm.výšky asi 650 m a poté pokračuje k severovýchodu už po vrstevnici a tady návštěvník narazí na nejspodnější skalní útvary. Od tur.rozcestníku by přitom ušel asi 2 km.

Ještě 400 m před nimi narazí na rozcestí. Spodní silnička sem vystoupá z údolí Zlatého potoka, jímž prochází zelená tur.značka a z údolí je to po rozcestí 1.4 km.

Nejkratší trasa ke skalám je z opačné strany: po vrstevnicové lesní asfaltce od tur.rozcestí Rabštejnský potok (nad údolím Oskavy), odkud je to k prvním kamenům jen necelý kilometr.

 

 

Blízkost skalního města poznáme podle lesa vlevo, který se v těchto místech začíná mění v bučinu. Pak přijde nový myslivecký posed a za ním už vidíme záhyb cesty, nad nímž se vypíná dlouhá skalní stěna, která jako by chtěla přehradit silničku. Ve skutečnosti nejnižší část skal proťala právě ta naše komunikace. Pod cestou se nachází soustava malebně rozhozených skalek a balvanů, z nich nejvíce zaujme bizarní viklan. Mně osobně tato nižší spodní část připomíná zátiší z mých milovaných Pulčínských skal.

Dlouhá skála nad silnicí se skládá ze dvou částí: vlevo se táhne mírně do svahu v podobě dlouhé a více jak 10 m vysoké skalní stěny, ozdobené nahoře dvěma k sobě přitisklými balvany. Dutina mezi nimi připomíná lidské srdce. Na úpatí stěny narazíme i na krátkou jeskyni.

Vpravo se skála rozpadá na nepřehledné bloky, jejichž úzké chodby tvoří miniaturní skalní dědinku, Průrvami se dá vystoupat až na temeno skály. Pokud po něm budeme pokračovat směrem k severu, vidíme nad sebou dvě skalní stěny, svírající mezi sebou krátičkou soutěsku. Právě tady si možná všimnete, že i když jsou skály dle geologické mapy tvořeny proměněnými horninami (v tomto případě fylonitem-biotitem-muskavitickým), nižší skála se od té druhé naprosto liší, neboť je na první pohled tvořena typickou rulou.

 

 

Z těchto míst se budeme dolů k silnici pozdějivracet, takže si nyní odskočíme k asi 100 m vzdáleným skalním dvojčátkům směrem na jihovýchod. To vyšší je hezkou skalní věžičkou - torem. Odtud směrem k severu nabírá zdvihající se terén se sutí pod nohama na obtížnosti. Pokud ale vytrváme, dostaneme se k úpatí úžasné a monumentální stěny – Skalnímu ostrovu, vysokému odhadem 20 až 25 metrů. Je členěn puklinami na několik bloků a robustnějších věží a celková délka stěny je asi 150 m!

Směrem vlevo vybíhá do svahu a pokud budeme postupovat pod jejím majestátem, všimneme si, že uprostřed vybíhá nahoru krátká puklinovitá rokle.

 

 

 

(Při mé první návštěvě Maliníku jsem ji prozkoumal a okolo stromu se vyšplhal až na vrchol skalních stěn. Na okrajích je zdobí bizarní hříbovité útvary a celé rozložité temeno skály je od severozápadu, jihu a východu ohraničeno skalními stěnami, takže tu nahoře vznikl na principu mesety skutečně jakýsi skalní ostrov. Na jeho horním konci jej opět zdobí několik žokovitých skalek, připomínající hřiby a nad nimi se strmý svah – plný sesutých bloků, pitoreskních skalek a balvanů – zvedá až k vrcholu Maliníku. Nejenomže je skalnatý a poskytuje omezený výhled k Dobřečovu, ale díky vegetaci shora neviditelné tady skalní srázy vytvářejí jeden z nejmohutnějších a nejvyšších útvarů v Hrubém Jeseníku – Skalní katedrálu!)

 

 

 

My ale nahoru samozřejmě nepolezeme, neboť tahle cesta je životu nebezpečná a od západního okraje spodní části Skalního ostrova se dostaneme na dohled k masivní věžovité skále. Při pohledu z boku připomíná obří kazatelnu, zdola regulérní skalní věž, vysokou nejméně 15 m. Pod úbočím Velké skalní věže přijdeme k místům s nám již známou krátkou soutěskou. Tady prohlídku skalního města Maliníku ukončíme a vrátíme se zpět na lesní asfaltovou silničku.

 

 

 

(V obsáhlé obrázkové příloze není zobrazena jen ta přístupnější část, ale seznámíte se tu s úžasnými skálami i těch hůře dosažitelných míst. Tam vám ale vstup opravdu nemůžu doporučit, tam už je to jen na vlastní nebezpečí!!!)

 

 

Kojetín - náměstí Republiky

21. červen 2016 - 0:00

 

Kojetín je městem vícero náměstí. Tím největším není to hlavní – Masarykovo, ale je jím náměstí Republiky. Nalezneme ho hned za železniční stanicí, odkud se rozprostírá směrem k centru města. Kdybychom byli ptáky, z výše bychom viděli, že má tvar jakéhosi kříže s největší délkou asi 175 m, největší šířkou 75 a nejmenší 50 m. Protože ale bohužel nejsme opeřenci s bystrým zrakem, můžeme tady zdola ocenit jen jeho hezkou parkovitou úpravu s trávníky a se stromy. Cestou přes něj přicházíme k několika památníkům. Ten vlevo patří Padlým obětem II.světové války. Na ceduli se jmény těch, kteří zahynuli při osvobozování Kojetína můžeme napočítat 34 jmen, na druhé tabulce je těch obětí ještě o čtyři více. Tihle ale zahynuli v koncentračních táborech a ve věznicích, čemuž se bohužel nemůžeme divit – podle místní synagogy víme, že tu žila velká židovská obec a tu se (nejen tady) snažili Němci ze všech sil vyhladit!

 

Další monumentální pomník se nachází v poslední čtvrtině náměstí, které tady napříč protíná Dudíkova ulice. Je obklopen okrasnými dřevinami a nahoře ozdoben sochou prvního prezidenta – T.G.Masaryka.

 

Naproti stojí při samém konci náměstí Republiky žlutá budova sokolovny, v níž podle plakátků probíhá bohatý kulturní život. Navíc se zde hraje i divadlo. Před ní stojí socha Sokolky s nápisem věnování dr.Miroslavu Tyršovi a na čelní zdi budovy je umístěna pamětní deska obětem okupace, které byly členy Sokola.

Stránky

Partneři a sponzoři Klubu českých turistů

Generální partner

Lesy České republiky a.s.

         Partneři

          HAMÉ Turistické známky BoCo Mikov Sphere Card Fotolab

Hlavní partneři

Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví - Pečujeme o Vás každou vteřinu České dráhy a.s. Author - evropská značka jízdních kol Česká spořitelna a.s.

         Partnerské spolky

          Asociace A-TOM KST - Klub slovenských turistů Maďarský turistický svaz - Magyar Természetjárö Szovetség PTTK - Klub polských turistů - Polskie towarzysto turystyczno-krajoznawcze Český olympijský výbor OEAV - Oesterreichischer Alpenverein Oesterreichischer Touristenklub Fichtelgebirgsverein e.V. Česká asociace Sport pro všechny
          Folklorní sdružení České republiky Česká obec sokolská Junák - český skaut, z.s. ERA-EWV-FERP - Evropská asociace turistických klubů

Partnerské instituce, organizace a firmy

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR Ministerstvo životního prostředí ČR Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Czech Tourism Konto Bariéry kudyznudy.cz - tipy na výlet Labská stezka CzeCot - turistický portál České republiky Královéhradecký kraj Ministerstvo kultury ČR Národní památkový úřad Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Ministerstvo zemědělství ČR Národní zemědělské muzeum Turistické infocentrum KČT Plzeňský Prazdroj Moje vertikální kilo Zeměměřičský úřad

WEBARCHIV - archiv českého webuMediální partneři

Časopis Turista Kulturní kalendář 366 dní KAPesní KATalogy volného času Portál DŘEVO a STAVBY Časopis MŮŽEŠ Svět outdooru Turistické listy