Jste zde

Domů » Agregátor zdrojů » Zdroje

Turistické cíle

Turistické cíle
Katalog turistických míst a cílů
Aktualizace: 52 min 39 sek zpět

Karlova Studánka – Vilémova busta

17. leden 2017 - 0:00

Poněkud záhadný předmět najdeme v prostranství u Letních lázní ve svahu pod budovou obecního úřadu a školy. Na první pohled je jasné, že jde o součást nějakého pomníku, který ovšem z hlediska příslušnosti chybí. Podstavec z leštěného červeného kamene (patrně švédská žula) je bez nápisu, přesto se dají najít otvory, do kterých byla zřejmě zasazena deska s nápisem a na horní plošince je zbytek upevňovacího trnu.

Na podstavci byla původně umístěna busta arcivévody Viléma (Wilhelma) Rakousko-Těšínského. Příslušník vedlejší větve panovnického domu byl synem Karla Ludvíka (1771–1847), mladšího bratra císaře Františka II. Mladší synové byli většinou určeni k vojenské nebo duchovní kariéře. Karel Ludvík jako vojevůdce proslul, že jako jeden z prvních porazil Napoleona v bitvě u Aspern, načež to ale schytal u Wagramu a bylo po slávě.

Vojenskou kariéru měl před sebou i nejmladší syn Vilém (1827–1894). Mj. v bitvě u Hradce králové velel dělostřelcům a byl zde raněn. V roce 1863 stal i velmistrem Řádu Německých rytířů. V 19. století již řád nebyl žádnou vojenskou organizací, ale věnoval se z velké části léčebné, charitativní a vzdělávací péči. Rozsáhlé majetky řádu sloužili k podpoře těchto činností. Do vlastnictví Řádu tehdy patřily i lázně Karlsbrunn, dnešní Karlova Studánka. Z titulu své funkce se arcivévoda Vilém (Wilhelm) zasloužil o další zvelebení lázní. Za jeho působení přibylo několik nových budov. Asi nejznámější je budova Pitného pavilónu. Původně v ní tryskal pramen pojmenovaný po velmistrovi (dnes je do něj zaveden novější vrt s názvem Petr). Jedna z nejhezčích lázeňských budov, vila Vlasta nesla původně Vilémovo jméno.

Pomník byl věnován právě tomuto arcivévodovi. Na podstavci byla umístěna deska s označení a bronzová busta. Po vzniku samostatné ČSR se řada pomníků, odkazující na panovnickou rodinu odstraňovala, podobně dopadla i arcivévodova hlava. Naštěstí byla předána do úschovy Řádu a dodnes je k vidění ve Vídni v muzeu Německých rytířů. Poněkud trapnější osud měl zbylý podstavec. Za 2. světové války na něm byla umístěna busta samotného führera, který lázně svého času navštívil při jedné ze svých spanilých jízd do zabraných Sudet (říjen 1938).

Osiřelý sokl působí dodnes v keři rododendrónů poněkud záhadně, nicméně prý se uvažuje o návratu kopie busty na podstavec.

Čáslav - kostel Církve československé husitské

16. leden 2017 - 0:00

Východně od Prahy nedaleko Kutné Hory založil kolem roku 1260 král Přemysl Otakar II. další královské město - Čáslav. Doslova pár desítek metrů jihozápadně od náměstí Jana Žižky z Trocnova v těsném sousedství evangelického kostela stojí kostel Církve československé husitské (neboli také Husův sbor).

Samostatná Církev československá byla založena 8. ledna 1920 v Praze na Smíchově. Byla to reakce na neochotu katolické církve se reformovat po společenských a státních změnách po právě skončené I. světové válce. Stát oficiálně uznal novou církev 15. září 1920. 

S rozvojem celé církve vzrůstala také potřeba stavby nových svatostánků, protože přebírání nepoužívaných katolických a pravoslavných kostelů nestačilo vzrůstajícímu počtu sborů a též představy o prostředí pro obřady byly úplně jiné. Čáslavský Husův sbor byl postaven na pomezí neoklasicismu a konstruktivismu v r. 1925 podle projektu architekta Bohumíra Kozáka (1885 - 1978). Budova byla navržena velmi střídmě s monumentalizujícím hlavním průčelím. V Čáslavi patří k nejlepším moderním stavbám.

Celý kostel je symetrický s přibližně křížovým půdorysem. Střední část obsahuje zvýšený halový prostor modlitebny, boční křídla jsou nižší patrová. Fasády jsou jednoduché, v přízemí s keramickým obkladem a ukončené výraznou korunní římsou. Nad střední částí korunní římsy je umístěn bronzový kalich. Okna mají i dnes původní vitráže. 

Kostel je kulturní památkou od 3.5.1958. Spravuje jej čáslavská náboženská obec, která patří pod pardubický vikariát. Vyšší územní jednotkou je v církvi Královéhradecká diecéze. Pravidelné bohoslužby bývají v neděli v 9:00.

Golčův Jeníkov - Goltzova tvrz

15. leden 2017 - 0:00

Město Golčův Jeníkov najdete v okrese Havlíčkův Brod u silnice I/38 vedoucí od Kutné Hory na jihovýchod do Havlíčkova Brodu. První písemná zmínka o místě Jeníkov je v letopisu kronikáře a opata Jerlocha, kde Jeníkov zmiňuje u události z roku 1150 nebo 1151. Jeníkov v historii patřil mnohým šlechtickým rodům. Roku 1636 jej daroval císař Martinu Maxmiliánovi, svobodnému pánu z Goltze (sloužil v armádě jako polní zbrojmistr) jako poděkování za věrné služby v době třicetileté války.

Po skončení války se generál Goltz usadil trvale v Jeníkově. Zbudoval si zde v letech 1650 - 1653 obytnou věžovitou tvrz - dnes zvaná "Goltzova tvrz". Byla postavena v těsném sousedství původní zábělčické tvrze, zvané Staré opatství, kde generál bydlel od začátku svého pobytu na panství. Goltzova tvrz dnes představuje nejstarší část tzv. zámeckého areálu. Byla postavena jako jedna z posledních věžových tvrzí na českém území. Jde o jednoduchou dvoupatrovou obytnou budovu se stranami o délce 10,5 × 12,5 metru. Tvrz obsahuje i fortifikační prvky a v případě útoku mohla sloužit jako obranná pevnost. Na půdě se nacházejí dokonce střílny, které připomínají okna s kamennou žaluzií. Tvrz byla vyzdobena nápisy varujícími před přílišnou pýchou. Po smrti generála se majitelé panství a samozřejmě i tvrze často střídali a tvrz postupně ztratila svou rezidenční funkci. Když Terezie Trautsmannsdorfová zřídila v areálu zámku pivovar, bylo v tvrzi skladiště chmele. Po zrušení pivovaru roku 1912 tvrz byla prázdná a chátrala.

Po rekonstrukci tvrze v ní sídlí od roku 2004 firma "Galerie Goltzova tvrz" s prodejní expozicí českého malířství 19. a 20. století, soch, historických hodin, zbraní,... Několikrát do roka se zde konají výstavy českých umělců. Další viz www.galeriegoltzovatvrz.cz

Generál Goltz se svou manželkou (Marie Magdalena Juliana rozená z Opsinnigu) se velkou měrou podíleli na obnově panství po dlouhé válce. Nejdří roku 1640 zprovoznili zničený kostel sv. Kříže. Pod vlivem tehdy módního mariánského kultu jej nově zasvětili Panně Marii a věnovali mu zvon. Dali také postavit první kamenný radniční dům, loretánskou kapli (nyní součást děkanského kostela sv. Františka Serafínského) a jezuitskou rezidenci (původně to měl byt hospital).

Samotné město Golčův Jeníkov mne příjemně překvapilo množstvím historických památek. Na jeho prohlídku jsem měl málo času a nestihl jsem vše projít a prohlédnout  Bohužel i galerie byla zavřená. Snad někdy příště  

Rozcestí - Tábor-penzion, rozhledna

15. leden 2017 - 0:00

Vrcholem Tábora prochází dvě červené TZ. Zlatá stezka Českého ráje vás ve východním směru nasměruje přes Kumburk do Nové Paky a pak dále až do Horní Branné. Ve směru jížním pak můžete šlapat přes Železnici do Jičína. Západním směrem se přes Skuhrov dostanete na Kozákov.
Druhá červená TZ směřuje na sever do Lomnice n. Popelkou a do Jilemnice.
Cyklotrasa vás povede do Košova a Rváčova.

Čáslav - kostel sv. Alžběty

15. leden 2017 - 0:00

Východně od Prahy nedaleko Kutné Hory založil kolem roku 1260 král Přemysl Otakar II. další královské město - Čáslav. Po vyhoření obou čáslavských špitálů roku 1522 rozhodla v roce 1553 městská rada o postavení nových špitálů za hradbami na předměstí. Krátce nato byl na severním předměstí (směrem ke Kutné Hoře) postaven nový renesanční špitál. Jeho součástí byl i druhý římskokatolický kostel v Čáslavi kostel sv. Alžběty Uherské Durynské se hřbitovem.

Jde o jednoduchou jednolodní stavbu s pravoúhlým presbytářem s apsidou. Na hlavním oltáři je umístěno barokní sousoší sv. Alžběty s žebrákem u jejích nohou. Kazatelna pochází z poloviny 18. století. Kostel byl v historii několikrát přestavěn. Z první přestavby v roce 1600 pochází část obvodového zdiva. K další (tentokrát barokní) úpravě došlo v letech 1718 – 1728. Velkou novorománskou přestavbou podle návrhu J. Spudila prošel kostel v letech 1876 – 1879. Roku 1884 byl po 300 letech zrušen hřbitov, následně v r. 1909 byla zbořena také stará budova špitálu. Poslední přestavba v roce 1935 vrátila kostelu jeho barokní podobu.

Z bývalého hřbitova zůstalo za kostelem několik náhrobků (většinou z první pol. 19. století). Areál kostela zahrnuje také zvonici a ohradní zeď s kaplemi po stranách kostela. Ve štítu kostela je socha sv. Alžběty. 

Sousední renesanční zvonice vznikla pravděpodobně ve druhé polovině 16. století (současně s kostelem?). Jde o jednoduchou nízkou stavbu téměř čtvercového půdorysu. Přízemí je bez oken, vstup je za zdí z areálu kostela. První patro (zvonové) obsahuje na každé straně dvojici obloukovitě zaklenutých zvukových oken. Střecha je jehlancová, s lucernou. I přes některé úpravy (omítky, tvar střechy) si zvonice zachovala téměř původní podobu.

Kostel probíhá v současnosti rekonstrukcí. Interiér byl znovuotevřen a požehnán pro věřící v neděli 24. dubna 2016 za účasti generálního vikáře J. E. Mons. Josefa Kajneka, pomocného biskupa královéhradeckého. V roce 2017 se má rekonstruovat fasáda.

Kostel spravuje Římskokatolická farnost - děkanství Čáslav. Pravidelné bohoslužby probíhají v sobotu. Ráno v 7:30 vždy 1x za měsíc (1. sobota v měsíci), v 17:00 každý týden (s nedělní platností). Poutní slavnost se zde slaví 17. listopadu.

Do seznamu kulturních památek byl kostel sv. Alžběty zapsán 3.5.1958.

Sv. Alžběta Uherská Durynská - (7.7.?)1207 - 17.11.1231, dcera uherského krále Ondřeje II., manželka durynského lanckraběte Ludvíka IV. Ovdověla v r. 1227. Nechala pod hradem Wartburgem vybudovat špitál s oddělením pro sirotky, osobně pomáhala nemohoucím v jejich domovech, pečovala o nemocné s vředy, v nichž viděla Krista. Pomáhala také rodičkám. V roce 1229 založila v Marburce velký špitál a chudobinec sv. Františka. Sama žila dobrovolně velmi asketickým životem v chodobě. Mezi svaté byla zapsána 27. 5. 1235 papežem Řehořem IX.

Patronka řádu Alžbětinek (zal. 13. 8. 1622 v Cáchách), německých rytířů, světlušek ve skautu, zdravotních sester, pekařů, bezdomovců, nevinně pronásledovaných, sirotků a vdov.

Její atributy jsou almužna, džbán, chléb, chudí, koruna, koš, nohy (umývá chudým), oděv knížecí i prostý, růže, ryby v míse, žebrák.

Čáslav - Otakarova věž a hradby

15. leden 2017 - 0:00

Východně od Prahy nedaleko Kutné hory založil kolem roku 1260 král Přemysl Otakar II. další královské město - Čáslav. Do dnešní doby se zachovala i gotická válcová Otakarova věž se souvislou částí středověkých městských hradeb.

Středověké město bylo vymezeno původně románskými kamennými hradbami s vnějším příkopem po celém obvodu. Hlavní hradba byla zesílena hranolovými a půlkruhovými baštami a od konce 13.století ji doplňila také parkánová hradba. Výraznou přestavbu a zesílení hradeb přinesla doba husitská, kdy byla v Čáslavi významná husitská základna. Dodnes se opevnění dochovalo na západní straně města. Do města vedly tři brány - Kutnohorská, Chrudimská, Brodská - a jedna fortna. Z bran se dochovaly do dnešních časů jen některé části. Např. část tzv. Žižkovy brány postavené na místě starší fortny. Po zbořené Kutnohorské bráně zůstala část zdiva. Brodská brána byla také zbořena a zůstala po ní věž zvaná Otakarova, která ji chránila od západní strany. Chrudimská brána zmizela úplně celá. K bourání hradeb došlo na přelomu 18.-19. století s rozvojem města.

Otakarova věž má při současné výšce 22 m průměr 8m. V roce 1883 byla pseudogoticky přestavěna a takto se dochovala dodnes. Věž byla přístupná původně pouze po ochozu, v době přestavby byla doplněna novým vchodem v úrovni ulice. V 70. letech 20. století prošla rekonstrukcí. Dnes věž slouží jako vyhlídková, její prohlídka je možná po domluvě s Informačním střediskem Čáslav.

Otevírací doba: úterý-pátek (duben-říjen 8:00-16:30) / sobota-neděle (duben-říjen 9:00-15:30). Vstupné: dospělí 20,-Kč / studenti 15,-Kč / děti, senioři, ZTP 10,-Kč.

 

Kostel Stětí svatého Jana Křtitele v Dolních Chabrech

15. leden 2017 - 0:00

Románský kostel, který byl vystavěn na konci 12. století na místě, kde dříve stávala románská rotunda. Na stavbu kostela bylo použito stavebního materiálu právě z pobořené rotundy. Za husitských válek byl kostel značně poškozen. Shořela hlavně střecha, která byla posléze opravena v gotickém stylu. Později byla ke kostelu přistavěna i zvonice. Zajímavý je osud chaberských zvonů během první a druhé světové války. Při rekvírování zvonů za 1. světové války se na velké zvony ve zvonici pozapomnělo a zrekvírován byl pouze malý zvon z věže kostela. Za 2. světové války pak byly zrekvírovány i zvony ze zvonice, ale k jejich přelití nedošlo a po válce se našly ve skladu na pražské Štvanici. V roce 1905 byly při restaurovacích pracech v kostele odkryty v jeho apsidě vzácné románské fresky ze 13. století.

Do interiérů kostela se nelze běžně dostat. Šanci prohlédnout si kostel je buď během bohoslužeb, nebo každou první sobotu v měsíci, kdy OS Chabry pořádá Dny otevřených dveří v kostele. Ideální příležitost k prohlídce kostela je i během každoročně pořádané Noci kostelů.

Třinec - muzeum - ,,Císař z Boží milosti,,

15. leden 2017 - 0:00

Výstava ,,Císař z Boží milosti,, v Třinci je venovaná jednému z najvýznamnejích panovníkov vrcholného stredoveku, Karlu IV, ktorý je od roku 2005 nazývaný "najväčší Čech". Išlo o anketu Českej televízie a vyhral ju práve Karel IV. Jeho pričinením dosiahlo Česko najväčšieho politického, ekonomického i kultúrneho rozkvetu. 

Karel IV., bol synom Jana Luxemburského a Eliky Přemyslovny, narodil sa 14. mája 1316 v Prahe. Bol pokrstený ako Václav, meno Karel prijal pri birmovaní vo Francúzsku po svojom strýkovi a kmotrovi Karlu IV. Slíčnem. Žil tu na francúzkom kráľovskom dvore už od svojích 7 rokov a získal tu aj vedomosti a urozené spôsoby. Po návrate späť domov veľmi rýchlo získal obľubu aj medzi  obyvateľstvom. Počas svojho života zastával tieto tituly a úrady -  Císar sv. Ríma a ríše rímskej v rokoch 1355 - 1378, rímsko - nemecký král v rokoch 1346 - 1378, český král v rokoch 1346 - 1378, talianský král v rokoch 1355 - 1378, burgunský kral v rokoch 1365 - 1378, moravský markrabě v rokoch 1333 - 1349, luxemburský hrabě v rokoch 1346 - 1355.  

Na výstave sa dá dozvedieť aj o manželkách Karla IV.

Prvou manželkou sa stala Markéta (Blanka) z Volois 1317 - 1348. Sestra francuzského kráľa Filipa IV. poznala svojho budúceho manžela už zo svojích detských rokov. Za Karla IV. sa vydala až po jej príchode do Prahy v roku 1344. Karlovi IV. porodila dve dcéry, Markétu a Kateřinu. Zomrela mladá, v roku 1348.

Druhou manželkou sa stala Anna Falcká 1329 - 1355, dcéra Rudolfa II. Rýnskeho. Za Karla IV. sa vydala v roku 1349 a v roku 1350 mu porodila vytuženého syna Václava, ktorý ale po necelých dvoch rokov svojho života zomrel. V roku 1355 Karel IV. po druhykrát ovdovel, keď jeho manželka zahyhula pri nešťastnom páde z koňa.

Treťou manželkou bola Anna Svídnická 1339 - 1362, krásna Karlova manželka, dcéra svídnického kniežaťa Jindřicha II. a uhorkej princezny Kataríny. Svatba sa konala v roku 1353 a nevesta mala necelých 13 rokov a  Karel už mal 37 rokov. Pri korunovácii so svojím manželom sa v Ríme stala císarovnou Svätej ríše rímskej. Zomrela pri pôrode tretieho dieťaťa.

Poslednou, štvrtou manželkou bola Alžbeta ( Eliška) Pomořanská 1346 - 1393, ktorá pochádzala z Poľska. Svatba sa konala v roku 1363 v Krakove. Posledná manželka bola o 31 rokov mladšia. Karolovi porodila 6 detí, viac ako jeho predchádzajúce manželky dokopy. Z toho 4 boli chlapci. Z nich napríklad Anna sa stala anglickou kráľovnou a Zikmund kráľom uhorským, českým a cisárom Svätej ríše rimskej. ...Pri druhej korunovácii v Ríme sa aj ona stala císarovnou Svätej ríše rímskej. O manžela sa starala do jeho smrti a potom sa venovala výchove a pomoci svojim deťom.                                                            

 Karel IV. bol ale aj významný ,,staviteľ,,. Upravil kráľovský palác na pražskom hrade a v roku 1344 so svojím otcom Janem a bratom Janem Jindřichem položili základný kameň novej gotickej katedrále sv. Víta a kaplnke sv. Václava. V roku 1348 pokladá základny kameň pre výstavbu hradu Karlštejn. V roku 1357 položil základný kameň takzvaného kamanného mostu cez Vltavu, dnes jedného z hlavných lákadiel Prahy, Karlovho mostu.

Bol to človek vzdelaný, ovládal niekoľko cudzích jazykov a patril medzi najvzdelanejších stredovekých vladárov v strednej Európe. Tomu nasvedčuje aj založenie univerzity Nového Mesta Pražského, ktorá bola prvou vysokou školou tohto druhu v strednej Európe, funguje dodnes a má dobré meno.

Zaujímavosťou je, že Karel IV. sa aj rád zučastňoval ritierských turnajov. Vystupoval často v prestrojení a pri jednom takomto turnaji v roku 1350 utrpel ťažké zranenie, na následky ktorého dokonca na niekoľko mesiacov ochrnul. Z ochrnutia sa nakoniec dostal, ale až do konca svojho života sa už nemohol dobre narovnať. 

Karel IV. zomrel 29. novembra 1378 v Prahe na následky zápalu pľúc, pochovaný je v katedrále sv. Víta, Václave a Vojtěcha na Pražskom hrade, kde po jeho boku spočívajú aj všetky jeho štyri manželky.  

    Ako je  už uvedené na plagatíku o výstave, je tu možnosť si na rozdiel od ostatných výstav vystavené predmety aj priamo vyskúšať, obliecť si ich a aj sa v týchto dobových kostýmoch vyfotiť. Môže to byť v v prítomnosti kráľa a jeho manželky, ale tí odvážnejší si do ruky zoberú halapartnu alebo meč, vysadnú do sedla mocného koňa a v jeho sedle vyrazia do stredovekej minulosti. Z toho majú asi najväčší zážitok deti, ale všetci, hlavne dospelí sa tu dozvedia množstvo veci o tomto panovníkovi a období, kedy žil.

Výstava trvá od 1. 11. 2016 do 20.1. 2017.

 

Ostravské muzeum v Ostravě

14. leden 2017 - 0:00

Ostravské muzeum se nachází na Masarykově náměstí v centru Ostravy..

Historie muzea

První muzeum vzniklo již v roce 1872. Založil jej Karel Jaromír Bukovanský, který byl učitel a sběratel. Roku 1904 vzniklo v Moravské Ostravě „Industrie- und Gewerbe- Museum für das Ostrau-Karwiner Revier“, které mělo podporu německého vedení města a české Umělecko-průmyslové museum při Průmyslové, živnostenské a obchodní jednotě v Moravské Ostravě. 

V roce 1921, po první světové válce byla všechna tři muzea spojena v jedno. Dne 4. října 1931 bylo muzeum slavnostně otevřeno v jedné z nejstarších budov v Ostravě, kde je dodnes. V říjnu 1938 bylo muzeum obohaceno o část sbírkového fondu Orlovského muzea. 

Sbírky v muzeu

prehistorické archeologické – nálezy z okolí Ostravy  historické a uměleckohistorické – nábytek, keramika, cín, sklo, porcelán, hodiny, numizmatika, malířství a sochařství, zbraně a jiné  národopisné – malovaný nábytek, pracovní nářadí, kroje, obrázky na skle, plastiky hudebně historické entomologické – brouci a motýli  geologické – nerosty, horniny a jedinečná Šustova paleontologická sbírka karbonu  botanické – herbáře, houby  zoologické – preparáty ptáků, drobných savců, obojživelníků a ryb

Aktuální výstavy a akce 2017

Kromě stálých expozic můžete navštívit i tyto aktuální. 

Korunovační klenoty v dějinách světa 

Okamžiky: Výstava k 25. létům od vzniku CHKO Poodří

Jakub Rajnoch

Stálé expozice

Jsou zde vystaveny nejvzácnější exponáty. Můžete se setkat se starými tisky, dřevěnými plastikami, sochami a obrazy. Dále zde můžete najít hodiny a hodinky, sklo a porcelán a předměty z cínu. Dále například zbraně lovecké, vojenské, orientální, pistole a revorvery. 

V Ostravském muzeu můžete navštívit expozici etnografie. Jsou zde k vidění historické sbírky lidového umění a prostřednictvím audiovizuální techniky zachyceny obyčeje a svátky, které se v Ostravě a blízkém okolí udržují dodnes. 

Dále můžete navštívit expozici hornictví s unikátní sbírkou důlních lamp a měřičských přístrojů. 

V přírodovědné části lze nalézt archeologické nálezy. 

Otevírací doba

pondělí - pátek: 9.00-17.00
sobota: 9.00-13.00
neděle: 13.00-17.00

O státních svátcích je zavřeno. 

Vstupné

150,-Kč  rodinné vstupné (2 dospělí + 2 děti do 15 let)
70,- Kč   základní vstupné
50,- Kč   snížené vstupné - studenti (od 15 do 26 let), důchodci (nad 60 let), ZTP 
40,- Kč   děti (od 6 do 15 let)
30,- Kč   školní a předškolní skupiny (od 10 osob)
              (platí pouze pro skupiny s pedagogickým dozorem)
20,- Kč   prohlídka věže
30,- Kč   přednášky
              (doprovodný program  - příplatek 10-50,- Kč za workshop dle použitého materiálu)

Dopravní spojení

tramvaj 6, 9, 10, 11, 13 - zastávka "Výstaviště" 
tramvaj 1, 2, 4, 8, 12 - zastávka "Elektra"
bus 29, 30, 38, 71, 99 - zastávka "Most Miloše Sýkory" 
trolejbus 101, 105, 106, 107, 108, 111 - zastávka "Most Miloše Sýkory"

Muzeum pořádá pro školy i širokou veřejnost různé workshopy, semináře, přednášky a exkurze. 

V muzeu se nachází i obchod, kde si můžete zakoupit například magnety, pohledy staré Ostravy či různé publikace. 

Adresa

Masarykovo nám. 1, 728 41 Ostrava

Kontakt

telefon: 597 578 450, 596 123 760

e-mail: muzeum@ostrmuz.cz

Široký vrch

14. leden 2017 - 0:00

Široký vrch společně s vrchy Ressl a Hněvín obklopují na severu a severozápadě město Most. Jsou to nejzápadnější vrchy Českého středohoří. Vznikly vulkanickou činností ve třetihorách.

Zalesněný Široký vrch odděluje Most od jeho městské části Souš. Na jeho jižním svahu byla obnovena vinice. Na plochém vrcholu je areál hotelu Širák, televizní a rozhlasový vysílač.

Ostružná – Lidový léčitel

13. leden 2017 - 0:00

Správně bych měl uvést „Lidový léčitel Jeseník“, ovšem kde k tomu pojmenování autor a investor přišli je mi poněkud záhadou.

Nicméně od 8.10. 2016 zdobí prostranství pře hotelem Park v Ostružné vcelku zajímavé dílko znázorňující postavu nějakého horala svírajícího v dlani nějaké lesní plody, kterými zřejmě provede nějaký zákrok. Postava jakoby vystupuje z kamen a zčásti je obklopena nějakou houštinou. Dílo je provedeno z krystalického vápence (mramoru), nejspíš ze Supíkovic, aby to bylo hezky krajově správné. Postava lidového léčitele je zřejmě zcela smyšlená a patrně má suplovat či doplňovat činnost dobrého ducha Jeseníků Praděda. Od Ostružné je to přeci jen do centrální oblasti Hrubého Jeseníku na celodenní cestu a je-li Praděd zaneprázdněn někde na Bruntálsku, tato část hor zůstává bez dozoru. Nakonec vlastně za zády postavy už se rozkládají hory Rychlebské, a ty svého patrona asi nemají (sice je řadíme do Jeseníků, ale defakto jde o další pohoří).

K Jeseníkům řadíme i pohoří Králického Sněžníku, ale tam si vzpomněli, že mají poněkud poťouchlého, ale jinak dobráckého Stamichmana, takže takto mají i Rychleby nějaký dozor.

Nakonec poměrně novým horským patronem je i takový Rampušák v Orlických horách a jak se tam ujal.

Léčitel Jeseník je dílem ostravského sochaře a malíře Antonína Gavlase. Možná proto postava připomíná (hlavně kloboukem) spíš nějakého Valacha. Nakonec v hotelu Park působí skokan Jiří Parma, a ten jak známo pochází z Frenštátu pod Radhoštěm.

 

Na webu hotelu Park najdeme poněkud krkolomné zdůvodnění, jak Jeseník ke svému jménu přišel. Měl by to být snad potomkem samotného Peruna (narozen pod jasanem = jesen) a údajně se jeho postava vyskytuje v místní mytologii. Své léčivé schopnosti prý zanechal i v místních lázních (Karlova Studánka, Jeseník, Lipová, Velké Losiny), ale přiznáme se že do svých již skoro 54 let o tom slyším (nebo čtu) poprvé. O názvu Jeseníky se spíše spekuluje od německého výrazu Gesenke (svah), některé prameny spojují tento název z nějakou osadou nebo hradem v okolí dnešního Vrbna pod Pradědem (hrad Fürstenwalde, nebo Freudenstein).

Ovšem jeden lidový léčitel z Jeseníků dosáhl věhlasu téměř světového a tím byl Vincenc Priessnitz.

Podle vyjádření paní recepční do budoucna přibude k soše vysvětlující tabulka, která ozřejmí vznik díla a vybájené postavy.

Čáslav - kostel Českobratrské církve evangelické

10. leden 2017 - 0:00

Východně od Prahy nedaleko Kutné hory založil kolem roku 1260 král Přemysl Otakar II. další královské město - Čáslav. Nejvýznamnější a zdaleka viditelnou historickou památkou města je raně gotický farní kostel sv. Petra a Pavla. Druhou vysokou věží každého návštěvníka i obyvatele města upoutá kostel Českobratrské církve evangelické.

Po vydání Tolerančního patentu za vlády Josefa II. vznikl v roce 1783 evangelický sbor v nedalekých Močovicích, kde byla v roce 1784 postavena modlitebna. V polovině 19. století evangelíci projevili snahu o zřízení sboru v Čáslavi, ale místní katolický děkan proti tomu inicioval petici občanů. 8. dubna 1861 císařský patent práva evangelíků v Rakousku zrovnoprávnil s katolíky a tak 5. února 1863 evangelíci koupili ve městě stavební místo na svůj kostel za 12 000 zlatých. Po zbourání staré stavby na parcele a urovnání terénu byl 10. května 1864 položen první kámen stavby kostela a hlavní velkolepá slavnost položení základního kamene se konala o měsíc později - 14. června.

Jak se píše v kronice sboru z doby stavby kostela:

1865   "Hned za času zimního svážely se z K. Hory kvádry na sloupy chrámové…do konce května byly sloupy postavené….ke konci srpna byl chrám sklenut …do konce října byl chrám P. i vnitřně omítán, věž dohotovena, střechou pokrytá a tato prkny ošalována. Stojí celá stavba čáslavského chrámu P. do konce roku 1865 dle církevních účtů 23 341 zl. 71 kr." 

 

1869  Chrám Páně byl již dostaven, aby prozatímné již 3tí rok v něm trvající konání služeb Božích přestalo a vznešenému svému cíli slavnostně odevzdán byl.

     6. července v půl daváté shromáždilo se veškeré duchovenstvo - totiž 41 reformovaných, 4 luteránští, 1 ochranovský, 1 anglikánský duchovní i s jinými slavnostními hosty v hlavní síni městské radnice. Měšťanstva Dr. Jablonský v čele městské rady uvítal hosty. Na to ubíral se průvod na náměstí. Prostranné náměstí lidem bylo přeplněné. Počítáno okolo 25 000 lidu, mezi nimi 10 000 evangelíků. Průvod potom došel až k chrámu Páně, kterýž byl slavnostně otevřen a vysvěcen.

     Veškerý náklad na stavbu chrámu P. vynaložený obnáší dle účtu v r. 1868 40 888 zl 84 1/2 kr., nepočítaje do toho povoz staviva, jenž dle závazku konal se zdarma od údů církve. Nad to ještě zaplaceno za místo stavební 12 000 zl. Mimo stojí zvony 3 000zl. A též varhany 3 000zl."

Jde o trojlodní kostel s polygonálním kněžištěm v novogotickém stylu. Celý projekt vypracoval chrudimský stavitel František Schmoranz st. Věží tento kostel záměrně připomíná čáslavský římskokatolický kostel sv Petra a Pavla. Vlevo od kostela byla postavena v r. 1928 nová fara se síní Komenského. Roku 1931 získal kostel nové zvony místo zrekvírovaných za první světové války a v letech 1954 - 1957 byly konečně postaveny varhany. Poslední velká oprava proběhla v letech 2008 - 2009. Nákladem přes 4,5 mil. Kč byla rekonstruována střecha a obvodová fasáda, vyměnila se velká okna, kostel byl uvnitř vymalován. 21. června 2009 byl kostel po celkové rekonstrukci znovu slavnostně otevřen.

Díky výborné akustice se zde konají také koncerty vážné hudby.

Pravidelné bohoslužby se slouží každou neděli od 9:00 h.

Strážkyně Beskyd na Horečkách

10. leden 2017 - 0:00

Moderní dřevěná zvonice na beskydských Horečkách nazývaná "Strážkyně Beskyd" stojí mezi obcemi Trojanovice a Frenštát pod Radhoštěm, nedaleko naučné stezky Beskydské nebe – život v korunách stromů a lesního hotelu s restaurací Rekovice. Umístění u rekovické restaurace je symbolické, neboť v objektu restaurace, resp. dřívějšího hostince se narodil Antonín Bača Horečka, který se v roce 1748 nejvíce zasloužil o vznik blízkých Trojanovic a jejich samosprávy.

Součástí objektu zvonice jsou dvě drobné stavby – přístřešek s lavicí a samotná zvonička, jež je tvořena trojicí osmimetrových modřínových trámů nesoucích třicetikilový zvon. Ten pochází z dílny v Halenkově a nese citát frenštátského rodáka, básníka a spisovatele Josefa Kaluse: "Kdo hory mé haní, jako by mne haněl, kdo hory mé chválí, jako by se mi klaněl."

Iniciátorem stavby bylo občanské sdružení Naše Beskydy, návrh zvoničky vytvořil architekt Kamil Mrva. Zvonice byla postavena v průběhu tří jarních měsíců roku 2010 a její zvon se poprvé rozezněl při požehnání objektu v sobotu 16. května téhož roku.

Zvonička je koncipována jako otevřená duchovní stavba, která symbolizuje nesouhlas obyvatel Beskyd s těžbou uhlí v této chráněné krajinné oblasti. Konkrétně zvoní umíráček černouhelnému dolu Frenštát, který se od roku 1991 nachází v konzervačním režimu. Symbolicky lze těžební věže dolu spatřit uzoučkým okýnkem ve stavbě přístřešku. Jako Strážkyně Beskyd má zvonička chránit historické, současné i budoucí hodnoty Beskyd - návrat k tradičním hodnotám a lepší budoucnost.

U zvonice se každoročně koná oslava "Uzamčení země valašské na 100 roků". Důvodem k této oslavě je každý uplynulý rok bez těžby uhlí v Beskydech. Součástí akce bývá kulturní program.

Od zvoničky je nádherný výhled na sousední Velký Javorník (918 m n. m.) s rozhlednou a turistickou chatou. Nedaleko objektu zvonice se nachází krátká stezka s různými povrchy (dřevěná štěpka, písek, kamínky), která je určena pro chůzi bosýma nohama.

Ke zvoničce se nejsnadněji dostanete ze Skokanského areálu Jiřího Rašky, který leží na jižním okraji Frenštátu pod Radhoštěm. Odtud můžete na Horečky buď vyjet lanovkou nebo vyšlápnout po schodech podél skokanských můstků. Budete-li mít štěstí, jako my, můžete vidět skokany při tréninku.

Vinařství Sv.Tomáše Malé Žernoseky

10. leden 2017 - 0:00

Rodinné vinařství sídlí v malebné oblasti Českého středohoří. Hospodaří na sedmi hektarech vinic, které se nacházejí v katastru obce Malé Žernoseky, na masivu České brány - Porta Bohemica.

Vinařství sídlí v historických sklepích, lisovna je z roku 1739. Nabízí příjemné venkovní posezení, nebo v lisovně, kde je příjemně i během horkých letních dní.

Degustace a prodej vín probíhá jak pro objednané skupiny (řízené degustace), tak volně, pro návštěvníky během otevírací doby. Ochutnávka je spojena s prohlídkou sklepa.

Návštěvníci se seznámí přijatelnou formou se základy technologie výroby vína, i historií pěstování vinné révy v naší oblasti.

Blízká oblast je vhodná pro pěší, tak cyklo výlety.

Vodní dílo a vodopád

9. leden 2017 - 0:00

Na silnici č.15(Zahrádky-Litoměřice) za obcí Hostíkovice před odbočkou na Kozly je odbočka v levo do osady Malý Bor. Uprostřed osady je odbočka v pravo. Dojedete až ke značce zákazu vjezdu. Zde necháme vůz a dále pokračujeme kolmo či pěšky. Jdeme po cestě vedoucí okolo rybníka ke stavidlu. Naproti stavidlu jsou pozůstatky stavení kde bývala původní výpusť rybníka s česlem. Zde stával mlýn. Zajímavě řešeno. Dále pokračujem po cestě podél rybníka, minem přepad z rybníka a dojdem až ke druhému přepadu. Zde je nově opravený most se sochama. Poté následujem tok přepadu který končí asi 4 metrovým vodopádem. Dole je jeskyně a velká tůň. Naproti je nově opravená hráz Hrázného rybníka po které dojdem až ke kamennému mostu. Procházka něco přes kilometr. Je možno pokračovat až do Holan kde stávaly 3 hrady.

Kostel Proměnění Páně (Lomnice nad Popelkou)

9. leden 2017 - 0:00

Na hoře Tábor, dříve nazývané Chlum byla již ve druhé polovině 14. století zbudována dřevěná kaple a Chlum se pak stal významným poutním místem. V roce 1527 nahradil kapli dřevěný kostelík. Ten pak v roce 1704 nahradil kamenný barokní kostel, který nechali vystavět tehdejší majitelé lomnického panství Václav a Eva Konstancie z Morzinu.

Jednolodní stavba je vybudována na obdélníkovém půdorysu. Při východní straně je zakončena presbytářem a zákristií. Loď kostela je krytá valbovou střechou se sanktusníkem s cibulovou stříškou.

V interiéru kostela  je nejcennější památkou oltářní obraz českého barokního malíře Petra Brandla.

Každý rok se ke kostelu na hoře Tábor pořádají dvě poutě. Na slavnost Seslání Ducha svatého a v neděli po svátku Proměnění Páně (tj. po 6. srpnu)

Vrch Tábor je zalesněný melafyrový vrch Kozákovského hřbetu v n.m. 678m. Vrch je převážně zalesněn smrkovými a dubovými porosty. V sedle mezi Táborem a sousedním vrcholem Ředicí pramení řeka Cidlina. 

Turistický cíl Labe aréna Račice

9. leden 2017 - 0:00
Turistický cíl, adresa: Račice 130, Štětí
Telefon: +420775557888, e-mail: recepce@labearena.cz


Kvalitní, pokud možno zastřešené, odstavné místo pro kola a zavazadla v dohledu hosta nebo uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování kol a zavazadel, Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola, Poskytnutí základních náhradních dílů pro kola, Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí, Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty, Cizojazyčné informační materiály, Možnost dobíjení elektrokol

Hodnocení: Jednou z největších výhod Sportcentra Račice je možnost uzavření celého areálu s využitím 5 km dlouhé asfaltové komunikace bez veřejné dopravy.

Restaurace Labe aréna Račice

9. leden 2017 - 0:00
Stravování, adresa: Račice 130, Štětí
Telefon: +420775557888, e-mail: recepce@labearena.cz


Přizpůsobení nabídky nápojů potřebám cyklistů, v nabídce alespoň jeden osvěžující "cyklonápoj", ovocné nebo bylinkové čaje, V nabídce alespoň jedno teplé a jedno vegetariánské nesmažené jídlo během celé provozní doby. Nabídka musí obsahovat jídlo s malým obsahem tuků (např. pokrmy z celozrnných těstovin, zeleniny, ovoce), Kvalitní, pokud možno zastřešené, odstavné místo pro kola a zavazadla v dohledu hosta nebo uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování kol a zavazadel, Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Celodenní provozní doba, Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola, Poskytnutí základních náhradních dílů pro kola, Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí, Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty, Možnost dobíjení elektrokol

Hodnocení: Znovuotevření zrekonstruované restaurace předpokládáme v březnu 2017.

Sýrárna a hospoda na statku

9. leden 2017 - 0:00
Stravování, adresa: Horní Dvorce 22, Zahrádky
Telefon: +420607927452,+420602411193, e-mail: statek@hornidvorce.cz
Kapacita: 40 míst

Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí, Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty, Přístup na internet, Přizpůsobení nabídky nápojů potřebám cyklistů, v nabídce alespoň jeden osvěžující "cyklonápoj", ovocné nebo bylinkové čaje, V nabídce alespoň jedno teplé a jedno vegetariánské nesmažené jídlo během celé provozní doby. Nabídka musí obsahovat jídlo s malým obsahem tuků (např. pokrmy z celozrnných těstovin, zeleniny, ovoce), Kvalitní, pokud možno zastřešené, odstavné místo pro kola a zavazadla v dohledu hosta nebo uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování kol a zavazadel, Možnost zakoupení obědových balíčků, Nabídka místní gastronomické speciality, Celodenní provozní doba

Hodnocení: Obec Horní Dvorce leží na jižním okraji Přírodního parku Podjavořicko, 3 km od města Strmilov, nedaleko České Kanady. Na historickou zemědělskou usedlost č.p. 1 navazují romantické pastviny, na kterých se pase stádo ovcí a koní. Nabízíme: Prodej jehňat a ovčích produktů Prodej koní Výuku jízdy na koni Ustájení koní Slu...

Beroun - malá vodní elektrárna

8. leden 2017 - 0:00

Královské město Beroun založil roku 1295 král Václav II. na místě staré osady u brodu přes Berounku (tehdy Mže). S historií města je minimálně od počátku 17. století spojen i jez přes Berounku, jehož první vyobrazení je na rytině Berouna z roku 1602 od J. Willenberka.

Současný jez je postaven na 35,564 kilometru toku Berounky. Je 3,4 m vysoký (2 m je pevných) a 90 m široký, tvořen třemi samostatnými poli. Díky pohyblivým segmentům je schopen regulovat hladinu vody nad ním - buď vodu zadržuje nebo urychluje její průtok. Tento jez je nedílnou součástí protipovodňových opatření města. 

Na levém břehu řeky současně s jezem byla vybudována malá vodní elektrárna.Součástí celé rekonstrukce původního jezu je nově i rybí přechod u levého břehu řeky. Elektrárna funguje jako jezová a průtočná. Znamená to, že voda se odebírá těsně nad jezem a zpět do řeky vrací těsně pod ním. Není zde tedy klasický náhon = elektrárna nemá v úseku náhonu za následek snížení průtoku vody v hlavním toku. Průtočná znamená, že využívá přirozený průtok (zpracovává tolik vody, kolik aktuálně řekou protéká).

Malá vodní elektrárna
Strojovna má instalovány 4 soustrojí s přímoproudými S turbínami typu SSK 1300 (průměr 1,3 m). Maximální průtok vody je 28 m³/s. Každá turbína pohání horizontální asynchronní generátor o jmenovitém výkonu 180 kV. Instalovaný výkon elektrárny činí tedy celkově 720 kW.  Elektrárna pracuje v automatickém bezobslužném provozu (lze tedy kontrolovat a řídit na dálku) a dokáže zásobovat proudem až 1500 domácností. Ročně vyrobí kolem 3,5 GWh elektrické energie.

Rybí přechod
Okolo budovy elektrárny byl vybudován rybí přechod, který je vytvořen pro oboustrannou migraci ryb. Jeho délka činí 128 m, je s umělými peřejemi a tak připomíná horský potok. Šířka rybího přechodu u dna je 3 m, průtok 1 m³/s. 

Malá vodní elektrárna a rybí přechod byly slavnostně zprovozněny ve čtvrtek 26. května 2011 po 10 měsících práce.

Současně s novým jezem začal pro vodáky fungovat skluz u pravého břehu řeky.

Stavba byla nominována na titul v soutěži Stavba roku 2011 a získala v rámci této soutěže Cenu státního fondu životního prostředí. MVE Beroun také získala titul Vodohospodářská stavba roku 2011. Vodní elektrárna stála celkem 98,3 mil. Kč, rybí přechod na 15,99 mil. Kč. Finanční prostředky na MVE ze 76,5% pokryl Evropský fond pro regionální rozvoj, zbytek financovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Rybí přechod financoval fond EU 12,23 mil. Kč (76,5 %), Státní fond životního prostředí ČR 2,16 mil. Kč (13,5 %) a firma RenoEnergie, a.s. 1,6 mil. Kč (10%). 

Autor: Deco Atelier, Ing. arch. Daniel Barták

Projektant: Hydroka s.r.o. Praha a Mürabel s.r.o. Hudlice

Zhotovitel stavby: Metrostav a.s. a Zakládání staveb, a.s.

Dodavatel technologie: Hydrohrom s.r.o.

Investor: RenoEnergie, a.s.

Při svých cestách si všímám hlavně historických staveb (o čemž se můžete přesvědčit v mých příspěvcích). Ale když jsem narazil na novou MVE i s rybím přechodem, tak jsem neodolal a dal k dispozice své fotky i tady. Vždyť to, co je dnes nové, bude jednou také historie 

 

Stránky

Partneři a sponzoři Klubu českých turistů

Generální partner

Lesy České republiky a.s.

         Partneři

          HAMÉ Turistické známky BoCo Mikov Sphere Card Fotolab

Hlavní partneři

Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví - Pečujeme o Vás každou vteřinu České dráhy a.s. Author - evropská značka jízdních kol Česká spořitelna a.s.

         Partnerské spolky

          Asociace A-TOM KST - Klub slovenských turistů Maďarský turistický svaz - Magyar Természetjárö Szovetség PTTK - Klub polských turistů - Polskie towarzysto turystyczno-krajoznawcze Český olympijský výbor Alpenverein.cz, Alpský klub Praha-Innsbruck 608 Oesterreichischer Touristenklub Fichtelgebirgsverein e.V. Česká asociace Sport pro všechny
          Folklorní sdružení České republiky Česká obec sokolská Junák - český skaut, z.s. ERA-EWV-FERP - Evropská asociace turistických klubů

Partnerské instituce, organizace a firmy

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR Ministerstvo životního prostředí ČR Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Czech Tourism Konto Bariéry kudyznudy.cz - tipy na výlet Labská stezka CzeCot - turistický portál České republiky Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Královéhradecký kraj Kraj Vysočina Ministerstvo kultury ČR Národní památkový úřad Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Ministerstvo zemědělství ČR Národní zemědělské muzeum Turistické infocentrum KČT Plzeňský Prazdroj Moje vertikální kilo Zeměměřičský úřad

WEBARCHIV - archiv českého webuMediální partneři

Časopis Turista Kulturní kalendář 366 dní KAPesní KATalogy volného času Portál DŘEVO a STAVBY Časopis MŮŽEŠ Svět outdooru Turistické listy