Jste zde

Domů » Agregátor zdrojů » Zdroje

Turistické cíle

Turistické cíle
Katalog turistických míst a cílů
Aktualizace: 2 hodiny 13 min zpět

Václavská lípa

9. listopad 2014 - 0:00

Tento památný strom roste ve Strakonicích u Podsrpenské ulice (výpadovka na Vodňany). Za památný strom (resp. tehdy chráněný přírodní výtvor) byla tato lípa srdčitá spolu s řadou dalších stromů vyhlášena 7. 3. 1979 Okresním národním výborem Strakonice s ochranným pásmem v okruhu 10 m od kmene. Další vyhlášení, tentokrát už jako památný strom, bylo 25. 10. 2000 Městským úřadem Strakonice s ochranným pásmem 17,5 m. Důvodem vyhlášení byl fakt, že jde o mimořádnou solitérní dřevinu, navíc byla zhodnocena jako nejkrásnější lípa v okrese Strakonice.

V roce 2012 byla udávaná výška tohoto stromu 27 m. Obvod kmene jsme v prosinci 2013 naměřili 580 cm. Stáří této lípy je odhadováno na 300 let. Lípa je v dobrém zdravotním stavu. V minulosti byly odstraněny odumřelé části a instalována korunová vazba. Některé větve se dotýkají země. Někdy se tomuto stromu říká také "hraniční lípa", neboť roste na hranici tří katastrálních území: Strakonic, Nových Strakonic a Předních Ptákovic.

Lípa byla zvolena za symbol slovanské pospolitosti, jako taková je např. považovaná za český národní strom a v Chorvatsku je ekvivalentem českého haléře. Lípa je ceněna hlavně řezbáři pro svoje měkké a tudíž snadno opracovatelné dřevo. Používá se často na výrobu hudebních nástrojů a ozdobných prvků nábytku. Lípa je také známou léčivou rostlinou, zejména její květ i s listenem.

Památné stromy jsou vyhlašovány a chráněny podle § 46 a 47 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Vyhlašují je pověřené obecní úřady (tzv. obce II.), krajské úřady (velmi zřídka jen v přírodních rezervacích a památkách) a správy NP a CHKO. Památné stromy je zakázáno poškozovat, ničit a rušit v přirozeném vývoji. V jejich ochranném pásmu jsou zakázány jakékoliv pro strom škodlivé činnosti.

Záznam v Digitálním registru Ústředního seznamu ochrany přírody pod kódem 102690.

Douglas DC-3 Dakota

9. listopad 2014 - 0:00

Na letišti Václava Havla v Praze-Ruzyni můžete potkat mnoho moderních letadel, ale také jedno docela staré. Je to letoun se sbírek Vojenského historického ústavu Praha, který byl zapůjčen a zde vystaven u příležitosti 80. výročí založení Československých aerolinií (ČSA) v roce 2003. Proto je vystaven vedle budovy, v níž ČSA sídlejí. U ČSA tento letoun létal v letech 1946-60. Tabule u exponátu dále udává maximální cestovní rychlost 300 km/h, počet cestujících 21 a dolet 2575 km.

Douglas DC-3 Dakota je legendární letoun - první let se uskutečnil již v roce 1935. Vyroben byl v mnoha verzích civilních i vojenských, s kapacitou až 32 cestujících. Výroba probíhala převážně v Kalifornii, ale licenčně i v SSSR a Japonsku a celkově dosáhla cca 13 tisíc kusů. Více informací je na Wikipedii.

Dub u Houšků

9. listopad 2014 - 0:00

Tento památný strom roste v zahradě u domu č. p. 357 v Dobřívě. Za památný strom byl tento dub letní vyhlášen 21. 11. 1985 Okresním národním výborem v Rokycanech s ochranným pásmem v okruhu 5 m. Důvodem jeho vyhlášení bylo stáří (odhadem 200 let) a velikost stromu. Výška stromu je cca 20 m. Obvod kmene je v roce 2009 udáván 315 cm. Dub je v dobrém zdravotním stavu.

Dub letní (Quercus robur) je považován za symbol síly, dlouhověkosti a odolnosti a jako takový získal významené postavení zejména v germánské mytologii, kde je zasvěcen Thórovi, bohu blesku. Dub je národním stromem Německa. Dubové dřevo je velice ceněné a má široké uplatnění ve stavebnictví, zejména pro odolnost i při trvalém ponoření ve vodě. Proto se v minulosti často používal např. pro mlýnská kola.

Památné stromy jsou vyhlašovány a chráněny podle § 46 a 47 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Vyhlašují je pověřené obecní úřady (tzv. obce II.), krajské úřady (velmi zřídka jen v přírodních rezervacích a památkách) a správy NP a CHKO. Památné stromy je zakázáno poškozovat, ničit a rušit v přirozeném vývoji. V jejich ochranném pásmu jsou zakázány jakékoliv pro strom škodlivé činnosti.

Záznam v Digitálním registru Ústředního seznamu ochrany přírody pod kódem 102317.

Polední hora.

31. říjen 2014 - 0:00

Vrchol  vysoký 1315 m je známější pod názvem Poledník a  nachází se na hranicích s Německem.  Stojí  zde bývalý vojenský objekt s věží, která kdysi sloužila jako vojenská pozorovatelna a rušička. Dnes je z této věže rozhledna.

V nepřístupném vojenském pásmu vyrostl v 60. letech 20. století vojenský areál s 37 m vysokou betonovou vězí. Objekt sloužil jako základna pro sledování leteckého a pozemního provozu v sousedním Německu a jako odposlechová stanice a rušička televizního i radiového signálu vysílačů umístěných za našimi hranicemi. Po roce 1989 byl zpřístupněn vrchol Poledníku se zákazem vstupu do oploceného vojenského areálu. Původní věž byla přebudována na rozhlednu a všechny ostatní objekty byly zbourány. Vedle věže je srub s občerstvením a zastřešené turistické odpočívadlo. Pro veřejnost byla rozhledna slavnostně otevřena 18. července 1998. Po neobvykle širokém schodišti můžeme vystoupat do třech vyhlídkových pater, kde je umístěna galerie s výstavami prací na téma šumavské přírody. Samotná vyhlídková plošina je přístupná pomocí krátkého žebříku. Výhled z jedné z nejvýše položených rozhleden v České republice na vrcholy prakticky celé Šumavy je opravdovým zážitkem.

Vyhlídka u jeskyně Šipka ve Štramberku

31. říjen 2014 - 0:00

Chcete - li si pohádkový, malebný Štramberk prohlédnout z výšky, navštivte Národní sad, kde u přístupné jeskyně Šipka je vyhlídkové místo s lavičkami pro odpočinek a pohled z výšky na město. Projdete li od parkoviště na Lašské naučné stezce hlavní branou Národního sadu mírně stoupající pěšinkou vpravo , ocitnete se u Národní přírodní památky, kterou je známá jeskyně Šipka, ležící na severním svahu kopce Kotouče. V krasové vápencové jeskni byly nalezeny ostatky neandrtálského člověka, četných zkamenělin i bronzové předměty ze starší doby bronzové. Před jeskyní možno oddechnout na vyhlídkovém prostranství a pozorovat odtud město, lze odtud vidět i věž Trúbu. V jeskyni se nachází 42 metrů dlouhá chodba s výškou 7 metrů, je zde několik vchodů. Jeskyně Šipka je nejslavnějším pravěkým nalezištěm v ČR. Byla využívána člověkem před více než 32 000 lety, kdy sloužila jako úkryt lidem i zvířatům.

Před jeskyní si prohlédnete bustu Bohumíra Jaroňka, akademického malíře, který často maloval městečko Štramberk. Jdete- li dál, po schodech do kopce, na vrcholu kopce Kotouče stojí kamenná mohyla s křížem, postavena roku 1980 za zrušené kostely.  Od kříže pak pokračujete mírně stoupající lesní cestičkou k Bezručově vyhlídce s lavičkami, odkud si opět prohlédnete město. Ztojí zde i dřevěná zvonička, známá několika pověstmi. Například podle jedné pověsti, která žena na zvoničku zazvoní, do roka se vdá. I na tomto místě jsou umístěny lavičky, ze kterých se můžete dívat na město, nebo jen tak odpočívat.

 

Těšetice

31. říjen 2014 - 0:00

Pěkné venkovské hřiště nedávno rozšířené na regulérních 9 jamek. Je zde i dlouhý pětipar. Zvláště jamky kolem potoku jsou pěkné. Zázemí (klubovna) je velmi úsporné.

Turnov - muzeum Českého ráje

31. říjen 2014 - 0:00

Historické město Turnov jsme kompletně celé poznali během dovolené v Českém ráji. Naším dobrým zvykem je obeznámit se s historickými památkami, zajímavostmi a také pokud možno navštívit místní muzea. Muzeum Českého ráje již od roku 1886 shromažďuje doklady o přírodním bohatství Českého ráje a jeho kulturních dějinách a tak jsme jej nemohli vynechat při procházce městem.

Již samotná třípatrová neorenesanční budova postavená na konci 19.století vypadala z ulice moc hezky a poutače u vchodu nás lákaly k návštěvě. Rádi jsme vešli dovnitř, v pokladně jsme koupili vstupenky a získali dvě razítka do památníku. Poté jsme se sami vydali na prohlídku exponátů, z nichž se nám nejvíce líbila expozice minerálů a drahých kamenů. Shlédli jsme zde různé odrůdy křemene, acháty, jaspisy či ametysty. Zajímavá byla hornická štola, v níž jsme poznali těžbu drahých kamenů dolováním.

První stopy osídlení zdejšího kraje jsme shlédli v expozici archeologie Českého ráje. Viděli jsme štípané kamenné nástroje neandertálců, výbavu žárových hrobů z mladší doby bronzové a starší doby železné nebo soubory luxusních kovových artefaktů z doby železné a doby římské.

Dále jsme poznali významné osobnosti regionu, kterou dotváří množství historických dokumentů, obrazů a fotografií města a jeho okolí.

Z místní lidové kultury Pojizeří jsme si prohlédli roubený dům, malovaný nábytek, ženský kroj, ukázku řemesel hrnčířů, perníkářů, kovářů, řezbářů či kameníků. Dále jsme viděli příklady podmaleb na skle a ilustrovaných tisků modliteb nebo kramářských písní z první poloviny 19. století.

V klenotnici, která byla umístěna do podzemních prostor muzea z režného pískovcového zdiva s unikátními cihlovými klenbami ze začátku 19. století, jsme viděli šperky, nádoby z drahých a ušlechtilých kamenů a stříbrnické tepané práce.

Poté jsme vyšli z budovy muzea ven, ale nikoli na ulici, ale na nádvoří, kde se nachází roubený Kamenářský dům, který je kopií domu č. p. 19 z počátku 19. století, který do dubna 1973 stál v Turnově na rohu dnešního Havlíčkova náměstí a ulice 28. října. Vešli jsme dovnitř a i zde jsme získali razítko do památníku. Následně jsme si prošli jednotlivá oddělení, shlédli ukázku obrušování drahých kamenů a také další historických řemesel, kterými jsou zlatnictví a šperkařství. V patře jsme si pak prohlédli expozici kamenářství a sklářství.

To bylo ale již vše, co jsme v muzeu Českého ráje viděli. Vyšli jsme ven na ulici a vydali se hledat slušnou restauraci, abychom dobře poobědvali. Každopádně muzeum rozhodně navštivte, je zde toho opravdu hodně k vidění.

Otevírací doba

Květen - Září Út - Pá   9:00 - 17:00         

                       So - Ne 9:00 - 12:00 a 13:00 - 17:00       

Říjen - Duben Út - Pá 9:00 - 16:00         

                        So - Ne 9:00 - 12:00 a 13:00 - 16:00      

Plné vstupné:          50,00 CZK

Rodinné vstupné:   120,00 CZK

Děti:    25,00 CZK

Studenti:       25,00 CZK

Senioři:          30,00 CZK

http://www.muzeum-turnov.cz/

Vyhlídka pod Kravím vrchem

31. říjen 2014 - 0:00

Kraví vrch nad Svobodou nad Úpou dosahuje nadmořské výšky 681 metr. Z něho  byste však nic neviděli, protože je zalesněný. Avšak z jeho severozápadního svahu, ze zeleně a žlutě značené vrstevnicové cesty v nadmořské výšce kolem 640 metrů, se vám naskytnou výhledy vskutku parádní.

Správa Krkonošského národního parku tu na vyhlídce zbudovala dřevěný stůl s lavicí, a hlavně zde instalovala orientační tabuli s grafickým vyobrazením všech viditelných hor, vrchů, dolů a lučních enkláv. Tabuli v roce 2007 nakreslil pan Zdeněk Petira.

Za pěkného počasí uvidíte z vyhlídky Černou horu, Světlou horu, Studniční horu, Sněžku, Růžovou horu, Svorovou horu, Lysečinskou horu, Rýchory a další. Z bud, chalup a osad potom Velkou Úpu, Portášovy Boudy, Reissovy domky a Horní Maršov. Vpravo naproti se rozprostírá přírodní památka Slunečná stráň, o které píšu v samostatném článku.

Tak až půjdete ze Svobody nad Úpou kolem vyhlídky směrem na Rýchory, nezapomeňte se na chvilku zastavit a pokochat se nádhernými výhledy. Určitě stojí za to.

 

Přírodní památka Slunečná stráň na úbočí Rýchor

31. říjen 2014 - 0:00

Přírodní památka Slunečná stráň se rozprostírá na ploše 16.5625 ha v nadmořské výšce 635 – 658 metrů na jihozápadním úbočí Rýchor. Po jejím jihovýchodním okraji  vede zeleně a žlutě značená luční cesta ze Svobody nad Úpou k rozcestí pod Kravím vrchem.

Přírodní památka byla vyhlášená v roce 1995 z důvodu ochrany významných slatinných a rašeliništních luk se vzácnými rostlinnými společenstvy. Na rozdílně podmáčené půdě se nacházejí vřesoviště, lesní remízky, vrbové křoviny, trojštětové a ostřicové louky, prameniště i samostatné stromy.

Pro turisty je lokalita nejatraktivnější na přelomu května a června, kdy zde rozkvétají tisíce růžovofialových orchidejí prstnatců májových. Ze vzácných rostlin se tu vyskytuje také suchopýr úzkolistý s nápadnými chmýry, pětiprstka žežulník, vemeník dvoulistý a další. Botanici zde napočítali více než 130 druhů původních cévnatých rostlin. Území slouží také jako terénní genetická banka. Dobrý stav lučních společenstev se daří udržovat díky dlouhodobému vhodnému kosení, pastvě ovcí a odstraňování náletových dřevin.

Ze zoologického hlediska není Slunečná stráň ničím výjimečná. V umělé nádrži se vyskytuje čolek horský a ropucha obecná.

Na rohu chráněného území, hned u značené cesty, čeká na turisty stůl s lavicemi a informační tabule. Určitě se vyplatí na tomto vyhlídkovém místě chvíli posedět a pokochat se velice pěkným pohledem na Černou horou, Světlou horou, Sněžku a hraniční hřeben táhnoucí se východním směrem. A že je tu hezky i na podzim, kdy už vše dokvetlo, můžete vidět na přiložených fotografiích.  

Pernštejn – hradní kaple Obrácení sv. Pavla

31. říjen 2014 - 0:00

Až nezvykle honosná barokní hradní kaple Obrácení sv. Pavla zaujme každého ihned svou bohatou freskovou výzdobou. Fresky – nebo nástropní a nástěnné malby - pocházejí z roku 1716 a jejich autorem je brněnský malíř období vrcholného baroka František Řehoř Ignác Eckstein. Tento významný představitel moravské kvadraturní malby počátku 18. století vycházel ve své tvorbě především z Andrey Pozza, italského malíře, dekorativního umělce a teoretika barokního umění. S jeho prací se můžeme – kromě hradu Pernštejn – setkat například v Brně, na Velehradě, v Krnově, polském Krakově nebo ukrajinském Lvově.

Kaple se nachází mimo hradní palác a je přístupná z – tuším že snad pátého – hradního nádvoří, kde je také seřadiště k prohlídce hradu. Ten byl sice postaven jako gotický a později byl renesančně přestavěn, ale dotkly se ho – přes skvěle dochovanou podobu obou uvedených stylů – také úpravy barokní. V rámci nich došlo v 18. století víceméně jen k drobným vnitřním úpravám, štukové výzdobě rytířského sálu nebo rokokové výmalbě ložnice a čínského salónku. Vzniklo také kryté schodiště nebo cibulovité zastřešení jedné věže a nově postaveny byly jen některé hospodářské a správní budovy. A pak také ona nová barokní kaple s freskami Františka G. I. Ecksteina, která údajně nahradila starší hradní kapli, jejíž přesné umístění však není doposud známo. Je tedy docela možné, že pernštejnská hradní kaple Obrácení sv. Pavla je pouze přestavbou starší stavby podobného určení. Za zmínku snad ještě stojí informace, že výše uvedené barokní úpravy probíhaly v době, kdy hrad patřil rodu Stockhammerů.

V kapli občas probíhají různé krátkodobé i dlouhodobé výstavy, např. v roce 2012 zde bylo možno zúčastnit se komentovaných prohlídky barokní hradní kaple s vystavenými liturgickými předměty i oděvy. Součástí této prohlídky byla také drobná výstava věnovaná Pražskému Jezulátku.

Bezručův pramen, pramen Gyula

31. říjen 2014 - 0:00

Jak se sláva lázní na Gräfenberku šířila do světa, přibývalo i pomníků vděčných pacientů, které nechali stavět v okolí lázní. Pomníky jsou často stavěné blízko pramenů, kterých je v okolí lázní víc než dost. K jedněm z nejstarších patřil pomník u pramene, který nesl původně název Pruský. Nechali jej vystavět v roce 1846 právě lázeňští hosté z Pruska. Trojdílný mramorový pomník nesl původně nápis v němčině: Dem unsterblichen Priessnitz die dankbaren Preuessen 1846 - Nesmrtelnému Priessnitzovi vděční Prusové 1846. Dalšího nápisu se pomník dočkal v roce 1891, Renoviert von der Kurcomission im Mai 1891 - Renovaci provedla lázeňská komise v květnu 1891.

Relativní blízkost a dobrá dostupnost širokou lesní cestou učinila z pramene oblíbené výletní místo, dokonce zde byla letní restaurace, hrála tu hudba a prbíhaly tance.

Po konci 2. světové války ovšem pojmenování po Prusku nebylo myslitelné, v roce 1947 dostal pramen nové jméno po básníku Slezských písní, Petru Bezručovi. Pseudonym Vladimíra Vaška není v lázních osamocený, jeden z lázeňských domů nese také Bazručovo jméno. Po dlouhou dobu ale místo pomalu chátralo, dřevěná restaurace vzala za své, až v roce 1961 bylo okolí částečně opraveno. Velké renovace se ale pramen dočkal až po roce 2001. V roce 2010 přibyl nový přístřešek ve stylu původní dřevěné stavby, která u pramen stála. Další atrakcí je zážitkový chodník. Jde o soustavu vodní lázně a chodníčků z různých materiálů, který má sloužit k malým cvičebným úkonům. Dá se říci, že částečně doplňuje dnes již proslulý Balneopark v areálu lázní. Efekt cvičení má umocňovat fakt, že okolí Bezručova pramene je údajně energetická biogenní zóna.

Bezručův pramen není v místě osamocený, v protějším svahu najdeme pramen Anna. Původní názvem jde o pramen Gyula. Jméno dostal po maďarském šlechtici, důstojníkovi kavalerie Gyulovi von Beothe, který se v lázních léčil v roce 1871. Pomník nechala postavit jeho sestra v r. 1874. Beothe totiž nedokončil léčbu po zranění, musel odjet na pohřeb svého otce, zemřel pak nedlouho po té. Oproti mramorovému pomníku u bývalého Pruského pramene jde o pomníček z lomového kamene. Zřídlo vody má podobu dívčí hlavy. Vrchol pomníčku je ozdoben nádobou, dejme tomu džbánem s uchy ve tvaru ptáků. Oba prameny najdeme asi 0,5 km od lázeňského areálu při zelené TZ směr k České Vsi.

Turistická známka č. 2113 - Rozhledna Lhotka, Hradčovice

30. říjen 2014 - 0:00
Rozhledna Lhotka se nachází nad obcí Lhotka ve výšce 285 metrů nad mořem. Rozhledna je konstrukčně řešena jako ocelový stožár trubkovitého tvaru, kolem kterého se do výše cca 18 metrů vine schodiště, které končí vyhlídkovou plošinou opatřenou stříškou. http://www.hradcovice.cz/rozhledna-na-lhotce

Medvědí jeskyně v údolí Úpy

30. říjen 2014 - 0:00

V Krkonoších se nachází mnoho míst, která vydala svá tajemství. Jedním z nich je Medvědí jeskyně (630 m n. m.) v údolí Úpy nedaleko Dolního Maršova a Svobody nad Úpou. Jeskyně byla objevená na konci 19. století na úpatí vápencového lomu. Je dlouhá 5,5 metru. Odhaduje se podle konfigurace terénu, že před započetím těžby v lomu byla o 10 až 15 metrů delší.

Jeskyně musela být od doby meziledové přístupná zvířatům, o čemž svědčí nálezy jejich kostí. V roce 1908 zde byly nalezeny ostatky vyhynulého jeskynního medvěda (Ursus spelaeus). Vzácný nález se však záhy ztratil, prý při požáru královéhradeckého muzea. Proto nebylo možné kosti důkladně prozkoumat a publikovat poznatky. Objevily se dokonce i pochybnosti o nálezu samém.

V létě roku 2002 jeskyňáři České speleologické společnosti pod vedením geologa Radko Táslera zabezpečovali vchod do jeskyně železnými dvířky, aby zabránili zvědavcům v ničení krápníkové výzdoby. Nalezli při tom sintrem zpevněné kosti, které předali k posouzení Národnímu muzeu v Praze. Kosti byly identifikovány jako pozůstatky jeskynního medvěda. Tím se potvrdil téměř sto let starý nález a jeskyně se stala jedním z nejvýznamnějších paleontologických nalezišť v Krkonoších.

Železná dvířka před vstupem do jeskyně mají v sobě kruhový výřez pro vlet netopýrů. Otvorem nic neuvidíte, ledaže byste měli s sebou baterku. Nicméně zvědavost lze uspokojit pořízením fotografie pomocí blesku. Na dva snímky se můžete podívat ve fotogalerii.

Před jeskyní naleznete několik vylámaných kamenů se zbytky sintru. V jednom případě jsme objevili i malý krápník. Kameny se sem dostaly zřejmě při pracích spojených se zabezpečením vchodu do jeskyně.

A jak se k Medvědí jeskyni dostanete? Když se ze Svobody nad Úpou vydáte po souběžné zelené a žluté turistické značce směrem na Rýchory. Po jednom kilometru stoupání přijdete k turistickému rozcestníku, který vidíte na fotografii. Ukazatel vás pošle vlevo neznačenou svažující se lesní cestou. Přibližně po 60 až 70 metrech zabočte vpravo a pokračujte bukovým lesem ke skalnatému útvaru, bývalému vápencovém lomu.  

 

Webkamera - Rumburk, Lužické náměstí

30. říjen 2014 - 0:00

Webkamera v centru Rumburku snímá pohled na Lužické náměstí s barokním pískovcovým sloupem se sochou Panny Marie Neposkvrněné z r.1681. V pozadí je možné vidět věž kostela svatého Bartoloměje. Obrázek z webkamery najdete zde.

Třebíč – románská krypta

30. říjen 2014 - 0:00

Bezmála čtyřicetitisícové město Třebíč připomíná pohádkovou Popelku. Relativně donedávna bylo – přes svou více než devět století trvající historii - totiž pro mnohé pouhým panelovým sídlištěm u elektrárny Dukovany. A najednou – v roce 2003 – se stalo jedním z výstavních klenotů České republiky, a jako takové bylo zařazeno na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Tedy ne celé, „jen“ bazilika sv. Prokopa a židovská čtvrť s židovským hřbitovem. A právě s třebíčskou bazilikou je úzce spjata v tomto článku popisovaná památka, kterou si – alespoň já osobně – dovolím zařadit mezi vůbec nejkrásnější ukázky středověké architektury, s jakými se na našem území můžeme setkat.

Rozsáhlá románská krypta na půdorysu řeckého kříže se může – i ve vztahu ke krásné románsko-gotické bazilice, kloubící v sobě půvab architektury Francie a Německa s normanskými vlivy  – právem chlubit několika NEJ. Bývá totiž považována za její nejcennější, nejzachovalejší a nejstarší část, přičemž mnozí – například já – přidávají ještě označení nejkrásnější. Interiér baziliky svou krásou ohromí, ale teprve při vstupu do podzemní krypty máte pocit, že jste vstoupili do skutečného chrámu. Někdo zde oněmí úžasem nad uměním dávných stavitelů, někdo v pokorné úctě před magickou sílou tohoto místa. A ani si v té chvíli neuvědomíte, že na konci 16. století sloužila krypta jen jako pivovarský sklep (což je ovšem také funkce nezpochybnitelně důležitá.

Zanechme však všech těch nej a řekněme si o zdejší kryptě pár konkrétních informací. Přesto, že se jedná o kryptu románskou, její klenba je již gotická. Je nesena nebo podpírána – záleží na tom, jak to chcete vidět – soustavou sloupů a polosloupů, z nichž každý má originální hlavici, zdobenou např. rostlinnými ornamenty, zvířaty nebo fantaskními obličeji. Nikdy jsem je nepočítal, takže teď nevím, jestli mají pravdu informační prameny označující jejich počet číslovkou 40 nebo ty, které ještě desítku přihodí. Mezi kamennými žebry klenby se nachází původní - více než sedm století stará - výdřeva stropu. Použité smrkové dřevo bylo staré asi 150 let a bylo máčeno se ve vápenném mléce. Po vyschnutí pak toto dřevo téměř zkamenělo.

Předpokládá se, že tato krypta vznikla po roce 1220 (jako období stavby se však někde uvádí také roky 1240 až 1260) a původně sloužila jako pohřebiště mnichů a klášterních dobrodinců. Po odstranění ostatků pohřebných byla krypta vyčištěna a byla - krátkou dobu - používána jako pivovarský sklep. V té době, tedy koncem 16. století, byl odstraněn první sloup v pravé řadě a klenba byla podepřena trámovím, aby nově vzniklým vstupem mohly na toto místo putovat bečky s pivem. Po zrušení pivovaru byl na toto místo umístěn sloup, který zde zůstal dodnes. Žulová dlažba pochází z doby obnovy baziliky ve 30. letech minulého století a z roku 1936 také pochází tamní kamenný oltář.

Krypta, ze které údajně vede tajná chodba do nedaleké obce Sokolí, se proslavila také ve filmech; natáčela se zde např. Markéta Lazarová. Návštěva této vzácné památky je součástí placené prohlídky baziliky. Vstupné činí 60,- Kč; studenti, důchodci, ZTP a děti od 6 let platí polovinu.

Pramen řeky Svratky

30. říjen 2014 - 0:00

Hledal jsem pramen Svratky dle souřadnic v příspěvku. Nebýt značené odbočky z modré tur značky pod Fryšavským kopcem směrem na Cikháj, tak jsem v lese bloudil doposud. Na Internetu nejsou souřadnice správně. U pramene Svratky moje GPS oznámila nadmořskou výšku 801 m a souřadnice  49°38´37,8" N  015°59´57,5" E.

Mirek Brno 

 

Zemský hraniční kámen – Čechy–Morava u Sirákova

30. říjen 2014 - 0:00

Hraniční kámen označující zemskou hranici mezi Moravou a Čechami, která platila přes 700 let až do roku 1949, kdy bylo zavedeno v tehdejším Československu nové územní členění. Kámen se nachází u obce Sirákov vedle silnice k obci Újezd, nedaleko Samoty Blažkov.

Sirákovští zde v roce 2013 vybudovali odpočinkové místo pro turisty s informační tabulí, zasadili památeční lípu a 30.6. toho roku otevřeli slavnostně symbolický hraniční přechod Čechy–Morava na Blažkově. Hranice v této své části od České Meze přes vrchol Blažkov k Polné docela věrně kopíruje hranici evropského rozvodí Baltského a Černého moře. (SázavaOslava)

Dalšími známými blýzkými hraničními místy jsou např.:
Hraniční kámen nad Rudolcem,
Hraniční kámen u Rosičky,
Na Konci světa nad Šlakhamry,
Historický hraniční kámen u Stržanova

Poloha hraničního kamene u Sirákova: 49°30'25.248"N, 15°50'28.235"E

 

Zemský hraniční kámen – Čechy–Morava u Rosičky

30. říjen 2014 - 0:00

Hraniční kámen označující zemskou hranici mezi Moravou a Čechami, která platila až do roku 1949, kdy bylo zavedeno v tehdejším Československu nové územní členění. Kámen se nachází u obce Rosička vedle křižovatky silnice k obcim Česká Mez a Matějov.

U kamene je iniciativou místních nainstalován rozcestník, který ukazuje směrem na Moravu a do Čech. Zajímavostí je, že směrem na jih od tohoto kamene vedla hranice přes nedaleký kravín tak, že jeho východní roh je na Moravské straně této hranice. Hranice v této své části od České Meze přes vrchol Blažkov k Polné docela věrně kopíruje hranici evropského rozvodí Baltského a Černého moře. (SázavaOslava)

Dalšími známými blýzkými hraničními místy jsou např.:
Hraniční kámen nad Rudolcem,
Hraniční kámen u Sirákova,
Na Konci světa nad Šlakhamry,
Historický hraniční kámen u Stržanova

Poloha hraničního kamene u Rosičky: 49°32'17.526"N, 15°51'24.199"E

posl. aktualizace: 30.10.2014

Dlažov - rozhledna Markéta a kaple sv. Markéta

29. říjen 2014 - 0:00

1. ledna 2014 byla slavnostně otevřena tato rozhledna na vrchu sv. Markéty u stejnojmenné kapličky. Kopec je nad obcemi Dlažov a Miletice. Dříve bývala u kapličky dřevěná rozhledna. Stála ještě v r. 1947, ale pak musela být z bezpečnostních důvodů odstraněna.

Zbyla zde jen poutní kaple v novogotickém slohu z roku 1886, která  je zasvěcena sv. Markétě. Vždy v červenci na svátek sv. Markéty se sem konala pouť. Tyto poutě se konají i v současné době.

I bez rozhledny býval z kopce  hezký výhled, ale stromy rostou a výhledy zakrývají. Proto zde byla postavena tato rozhledna, která je zdaleka vidět. Kontrukce je ze dřeva a oceli, stojí na železobetonovém soklu, je vysoká 25,40 m, vyhlídková plošina je ve výšce 19,20 m. Na rozhlednu vede 94 schodů. Rozhledna je volně přístupná,  je otevřena celoročně, jen se nedoporučuje výstup při sněhu a náledí.

Návštěvníkům se z ochozu otevírá nádherný výhled do celého okolí. Můžete spatřit na západě Čerchov, na jihu Ostrý, na severu Doubravu a směrem k východu krásný pohled na Klatovskou kotlinu.

Kousek pod kopcem je menší parkoviště, dokonce i s dřevěnou kadibudkou. K rozhledně je to pak po žluté 500 metrů do kopce. Od autobusové zastávky ve Vráži je to po žluté něco přes 3 km. O trochu kratší je to z Dlažova po modré směr Nová Víska a z rozcestí po žluté. A kdo by sem chtěl jet na kole, tak např. z Klatov je to převážně po cyklostezkách 16 km.

Za hezkého počasí mohu jen doporučit. My sice neměli na rozhlednu ideální počasí, ale i tak jsme byli spokojeni.

Muzeum turistiky v Bechyni

29. říjen 2014 - 0:00

Klub českých turistů dlouhá léta hledal vhodnou budovu k umístění a provedení svého vlastního muzea, které by mapovalo vznik, vývoj i současnost turistiky v České republice. V roce 2006 si pronajal původní budovu synagogy a v červenci 2006 v synagoze otevřel první muzeum turistiky v České republice. Muzeum turistiky se nachází v široké ulici č.p. 48 v Bechyni.

V hlavní lodi synagogy jsou nám nabídnuta přehledně zpracovaná významná místa v historii české turistiky a součásti infrastruktury potřebné pro turistiku, které ve své dlouhé historii Klub českých turistů vybudoval. Je tu celkový přehled chat, které Klub českých turistů vlastnil v roce 1948 před jeho zrušením. Také zde nalezneme informace o hradních zříceninách, které se zachovaly díky dobrovolné činnosti členů Klubu českých turistů při jejich záchraně, uvidíte historické části turistického značení z přelomu 19. a 20. století, celkový přehled o současném systému značení turistických tras. Poznáme historii i současnost měsíčníků časopis turistů Turista, který vychází nepřetržitě od roku 1889. Přečteme si životopisy významných historických osobností, které se zasloužily o českou turistiku, stejně tak jako popisy historie 15 nejvýznamnějších odborů klubu. Na dalších panelech se seznámíme s historií vzniku nejstarších evropských turistických klubů. Uvidíme velkou sbírku turistických odznaků, příklady turistických průvodců Klubu českých turistů z přelomu 19. a 20. století a příklady map z 20. a 30. let 20. století.

V čele výstavního prostoru určitě nás všechny zaujme poloplastická mapa Česka, kde jsou vyznačeny všechny existující rozhledny. Barevně jsou rozlišeny rozhledny dřevěné, kamenné nebo cihlové a ocelové. Před mapou je umístěn ovládací panel a pomocí panelu je možné najít postupně konkrétní rozhlednu nebo rozhledny v jednotlivých krajích nebo rozhledny v jednotlivých pohořích. Po výběru naší rozhledny se rozhledna zobrazí na velké plazmové obrazovce, která je umístěná nad mapou. Někdy je možné najít i snímek starší rozhledny, která v daném místě stála. Vedle obrázků jsou pak zobrazena historická a technická data rozhleden.

V roce 2007 dále zakoupil Klub českých turistů sousední budovu č.p. 49 v Široké ulici vlevo od synagogy a v její části otevřel v roce 2008 stálou výstavu ke 120. výročí založení Klubu českých turistů. Expozice v prvním patře sousední budovy nás seznámí s historií vzniku Klubu českých turistů v roce 1888, s historií prvního zahraničního zájezdu klubu a s úžasnými úspěchy klubu na Jubilejní výstavě v Praze v roce 1891, kde byla prezentována rozhledna na Petříně, lanovka na Petřín, pavilon klubu na výstavě, který byl přenesen vedle rozhledny na Petříně a slouží dnes jako bludiště. Seznámíte se s jednotlivými etapami vývoje klubu, s postupným rozvojem časopisu a jeho významnými redaktory, se vznikem Klubu československých turistů v roce 1918, s členstvím prezidenta T. G. Masaryka v klubu jako zakládajícího člena, s rozvojem pěší turistiky v průběhu prvních 60 let činnosti klubu a rozvojem lyžařské turistiky a lyžování, s rozvojem turistiky na Slovensku i na Podkarpatské Rusi, s činností KČST na území s národnostními menšinami a můžete si prohlédnout tabuli – Síň slávy české turistiky, s portréty významných osobností české turistiky od roku 1888 až do současných dní (uvedeny mohou být pouze osobnosti, které již nežijí). Na výstavě se můžete seznámit i s dobovými prvky turistické výstroje a výzbroje.

Otevírací doba je v červenci a v srpnu každý den 9:00 – 12:30 a 13:00 – 17:00 mimo pondělí, kdy je zavřeno a v měsících květnu, červnu, září a říjnu je otevřeno s sobotu a v neděli ve výše uvedenou hodinu. Doporučuji otevírací dobu ověřit před návštěvou muzea na internetových stránkách Klubu českých turistů nebo v časopise Turista.

zdroj: internetové stránky Klubu českých turistů

zpracovala Jana Šibalová, ubytování v soukromí U Šibalů

Stránky

Partneři a sponzoři Klubu českých turistů

Generální partner

Lesy České republiky a.s.

         Partneři

           ŠKODA AutoDesert EssenceHAMÉBoCoTuristické známky

Hlavní partneři

Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví - Pečujeme o Vás každou vteřinuČeské dráhy a.s.Author - evropská značka jízdních kolČeská spořitelna a.s.

         Partnerské spolky

           Asociace A-TOMKST - Klub slovenských turistůPTTK - Klub polských turistů - Polskie towarzysto turystyczno-krajoznawcze OEAV - Oesterreichischer AlpenvereinOesterreichischer TouristenklubFichtelgebirgsverein e.V.Česká asociace Sport pro všechnyFolklorní sdružení České republikySokolJunák – svaz skautů a skautek ČR

Partnerské instituce, organizace a firmy

Český olympijský výborMinisterstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČRMinisterstvo životního prostředí ČRMinisterstvo pro místní rozvoj ČRCzech TourismKonto Bariérykudyznudy.cz - tipy na výletCzeCot - turistický portál České republikyMinisterstvo kultury ČRNárodní památkový úřadMinisterstvo práce a sociálních věcí ČRMinisterstvo zemědělství ČRNárodní zemědělské muzeumTuristické infocentrum KČT To má ŠŤÁVU - Slevy a tipy pro zákazníky Skupiny ČEZ získejte na www.stava.cz

WEBARCHIV - archiv českého webuMediální partneři

Časopis TuristaPortál Turistika.czKAPesní KATalogy volného času KAP-KAPortál DŘEVO a STAVBYČasopis MŮŽEŠRegionální televize