Jste zde

Domů » Agregátor zdrojů » Zdroje

Turistické cíle

Turistické cíle
Katalog turistických míst a cílů
Aktualizace: 5 hodin 39 min zpět

Jihlavské náměstí velké, převeliké...

23 hodiny 29 min zpět

 Ať už je příchozí pozorovatelem vnímavým anebo ne, zcela jistě ho omráčí pohled na obrovskou plochu hlavního jihlavského náměstí, pojmenovaném po nejvýznamnějším prvorepublikovém prezidentovi. Má tvar lichoběžníka a jeho delší strana mírně spadá od severu k jihu, díky čemuž působí ještě daleko prostornějším dojmem. Zvláště pro člověka krátkozrakého, který má co dělat, aby jeho více jak 300 m délky a téměř stometrovou šířku vůbec přehlédl. Až jednomu naskočí v hlavě myšlenka, zda ten slovutný král "železný a zlatý" - Přemysl Otakar II. netrpěl napoleonovským komplexem, když bylo na jeho příkaz tak veliké Velké náměstí vůbec založeno. My se tomu divit nebudeme, neboť z análů víme, že tehdy se kvůli bohatým nálezištím stříbra stala Jihlava jedním z nejpřednějších a nejlidnatějších měst v celém Českém království. Patřilo také k nedobytným pevnostem:  husitům při útocích na město - z hradeb bráněné odhodlaným katolickým a převážně německým obyvatelstvem - nepomohl ani ten největší taktický um. Husitům město sice odolalo, ne tak už ničivému požáru v roce 1523. Raně gotické domy i se svými máznausy (velkými sály v přízemí budov, sloužícími jako obchody, řemeslné dílny a po večerech jako hostince), to vše podlehlo ničivému plameni, a když se začalo s opravami, všechna stavení byla navlečena už do renesančního kožíšku.

  Po vyčerpání stříbra sice došlo na nějakou dobu ke krizi, ale mýlili byste se, kdybyste si mysleli, že také ke konci jeho blahobytu. Tehdy se ke slovu dostali místní zlaté (převážně německé) ručičky... i začalo se zde nebývale dobře dařit řemeslu i obchodu. Zvláště soukenictví se stalo tím řemeslem se "zlatým dnem." Rozmach města zastavila až třicetiletá válka - Švédové město obsadilli a přebudovali opevnění, k němuž přistavěli nedobytné bastiony. Válka ale město téměř vylidnila - z jejich odchodu se zde upřímně radovala sotva tisícovka stálých obyvatel. Naštěstí se Jihlava z válečných hrůz brzy zbrchala a i bez nějakých "pětiletek" pracovití obyvatelé nastartovali další ekonomický růst města. Jejich blaho se projevilo nejen na palácích a měšťanských domech, jejichž líc nyní postupně překrýval rozevlátý barokní šat, ale také na stavbách sakrálních - z nichž takový kostel sv.Ignáce je - mírně řečeno - více než impozantní. Věže výstavných chrámů, shlížející přes střechy domů na náměstí, obohatily jeho panoráma i od východu a západu. Nesmíme zapomenout na jihlavskou radnici, původně sloučenou ze tří starých gotických domů, která díky přístavbám pater a  střechy s ozdobnou věžicí dnes patří také k těm nejkrásnějším budovám náměstí.

 Ale jeho ozdobou samozřejmě jsou také všechny ty ostatní několikapatrové historické budovy - v 19.století většina z nich navlečena do jiného módního svrchníku a stylu a la klasicistnímu. Po ohromném obvodu rynku se dnes v mnoha interiérech výstavných stavení nachází spousta restaurací a obchodů, bank, spořitelen a lékáren, sídlí tu pošta, Jihlavský Magistrát či radnice. V horní části plochu náměstí oživuje miniparčík a jedna ze dvou barokních kašen. Ta druhá se nachází poblíž nepopsatelně ošklivého obchodního domu. Už jméno Prior prozradí, že vznikl ve stylu socialistického realismu. Vznikl prý na místě, kde stávaly staré kupecké domy a sklady, které na ploše náměstí tvořily seskupení, podobné tomu, jaké obyvatelé města Chebu láskyplně nazývají Špalíčkem. Člověk se při pohledu na bývalý Prior nepřestane divit tomu, proč taková zrůdnost dosud nebyla zbourána... vzápětí jej ale napadne zajímavá myšlenka: říká se, že všechno zlé je pro něco dobré... a díky té hrůzné kulise o to více vynikne krása všech okolních historických staveb!

Vinárna sklípek U Tomáše, Zlín

23 hodiny 29 min zpět

Vinárnu s nabídkou teplé i studené kuchyně, navštivte ve sklípku U Tomáše ve Zlíně. Nachází se v klidné části Příluky - Boněcko I, v blízkosti MHD. Otevřeno je zde od pondělí do soboty od 16 do 23 hodin. Nabízí zde možnost  uspořádání slavnostních obědů při svatbách, narozeninových oslavách, večírcích, atd. K tomu patří i posezení u cimbálu s ochutnávkou vín a sýrů. Ochutnáte zde moravská vína z oblasti sklepů Valtic, Znojma, Mutěnic, atd. sudové i lahvové, také alko a nealko nápoje. K vínu si vyberete něco z nabídky studené kuchyně - klobásy, uzené maso, sýr, sádlo s chlebem. Z teplé kuchyně si pochutnáte na masové Fondule, kuřecím a vepřovém masu v plátku i na směs, zeleninových talířích se sýrem, šunkou, obložených topinkách a salátech. V klidné lokalitě místní části Příluky se nabízí se i levné ubytování se snídaní v soukromém rodinném domě vedle vinárny. K dispozici zde máte kompletně zařízené pokoje s televizí, připojením na Wifi, soc. zařízením, vybavenou kuchyní a samostatným vchodem. Stravovat se můžete zde, nebo ve vedlejší vinárně, či využít množství nedalekých restaurací.

Kam ve Zlíně, pokud počasí nepřeje

23 hodiny 29 min zpět

Přijďte si zacvičit pro radost, zábavu i zdraví do Fitness centra ve Zlíně, sídlícího v ulici Obecciny u hlavní silnice na Příluky. Jistě mnoho z vás při nepřízni počasí sedí doma, ale tento čas lze využít i aktivně. Fittnes pro radost najdete 50 metrů od zastávky MHD Obecciny ve Zlíně, když odbočíte směrem na Jaroslavice. Stojí zde u cesty nepřehlédnutelně zelený dům - Fittnes pro ženy, před fitkem lze i parkovat. Fitness studio se zde nachází v klimatizovaných prostorách. Nabízí zde tréninky  ženám každého věku, individuální cvičení na strojích s pomocí instruktorů nebo bez, rady z oblasti jídelnáčku i měření tuků, tlaku, atd. V ceně tréninku je možnost tří měsíčního kurzu hubnutí - dva x týdně. Fitness možno navštěvovat od 8 do 21 hodin denně, také v sobotu a neděli, můžete vužít Power plate, masáže, stepper, atd.

Penzion u Vorlíčků v Jablonném nad Orlicí

23 hodiny 29 min zpět

Historické jádro malebného východočeského městečka Jablonného nad Orlicí se naskytuje celá řada možností ubytování. Pokud chcete bydlet v centru, v historickém jádru na náměstí 5. května, využije možnost k ubytování v penzionu U Vorlíčků, - čp. 32, stojícím zde mezi historickými domy U penzionu lze i parkovat, v jeho přízemní části se nachází obchod se zeleninou, bar a herna. K ubytování v penzionu nabízí dvě kategorie pokojů, pokoje jsou vybaveny kuchyňskou linkou, připojením k internetu a televizi, soc. zařízením, jen ve starší části mají pokoje soc. zařízení společné na chodbě. Pokud využijete ke stravování restauraci penzionu, pochutnáte si na nabídce z klasické české kuchyně. Celoročně ve městě najdete dobrou možnost sportovního i rekreačního vyžití, dobré restaurace, možnost krásných výletů za kulturou hradů a zámků i do čisté přírody Orlických hor a okolí.

Mariánský sloup na náměstí v Telči

23 hodiny 29 min zpět

Období baroka přineslo na náměstí a do ulic města Telče svá sochařská díla, jedním z nich je mariánský sloup a kašny. Uprostřed telčského náměstí Zachariáše byl v letech 1716 - 1720 postaven morový sloup. Je zdejší dominantou náměstí. Na jeho podstavci stojí sochy svatých - Jan Nepomucký, Jakub, F. Xaverius, Roch, Sebastian, anděl strážný. V jeskyni u sloupu pak vidíte sv. Rosalii a z druhé strany je umístěna socha sv. Marie Magdaleny. Vrchol sloupu zdobí socha  - je to Pana Marie, stojící na zeměkouli.

Dům č. 61 na náměstí Zachariáše v Telči

23 hodiny 29 min zpět

Většina měšťanských domů stojících na náměstí Zachariáše z Hradce ve městě Telči se dochovala do současnosti. Některé domy získali pozdější barokní a klasicistní úpravy. Pozornosti návštěvníků města neunikne jeden z těchto domů, který je zde nejhezčím, je to dům čp. 61. V roce 1555 ho nechal jeho majitel zámožný pekař, pozdější purkmistr vyzdobit sgrafity.

Zajímavost na telčském náměstí

23 hodiny 29 min zpět

Od 2. poloviny 19. stol. stojí na náměstí Zachariáše z Hradce v pohádkově malebném Telči zajímavost - pumpa. Původně bývala dřevěná, sloužila jako hlavní zdroj pitné vody pro obyvatele žijící na telčském náměstí a  v přilehlých uličekách.  Naši předci z ní čerpali vodu, která byla do pumpy přiváděna ze dvou blízkých kašen, stojících opodál, do kterých tekla vodovodem  z rybníků nad Telčí. Pumpa byla vždy i místem, kde se scházeli obyvatelé města, aby si načerpali pitńou vodu k obživě, ale i místem, kde si sdělovali své radosti a starosti. Dnes se z místní pumpy možno občerstvit a osvěžit při procházce městem.

Pomník Obětem 1. světové války - Oloví

23 hodiny 29 min zpět

Pomník Obětem 1. světové války se nachází v Oloví před hřbitovní zdí .

Tento památník byl v roce 2014 opraven...

 

Třemešek (u Šumperka) – ptačí pozorovatelna u Třemešských rybníků

23 hodiny 29 min zpět

Třemešské rybníky na Malínském potoce, nacházející se v těsné blízkosti severomoravského okresního města Šumperk, bývají většinou uváděny jako typická ukázka rozvoje rybníkářství na severní Moravě v období 17. století. Přitom komplex těchto rybníků je doložen již v roce 1420, jejich současná podoba však pochází až ze století devatenáctého. Je pravda, že stav rybníků i jejich počet byl dlouhou dobu značně neutěšený. Pýr a lebeda nahradily někdejší rybníky i – vysušením jednoho z nich vytvořený – zámecký park a z původního počtu pěti rybníků zůstal jen onen příslovečný poslední Mohykán. Tento rybník je dlouhodobě rozdělen do tří částí, jeho historický název zní Netuschel Teich a dnes je oblíbeným místem pro výlety i procházky obyvatel okolních obcí, tedy Šumperka, Nového Malína, Třemešku, Králce i Dolních Studének.

Od října roku 2013 jeho břeh zdobí drobná dřevěná stavba, označovaná různými informačními prameny jako rozhledna, věž i pozorovatelna. Ta zde vyrostla – údajně jako šedesátá, a tudíž jubilejní, stavba tohoto typu v ČR - v rámci programu Blíž přírodě. Jedná se skutečně o ptačí pozorovatelnu, kterou vybudovali na východní straně Třemešských rybníků ochránci přírody. Tyto rybníky jsou totiž významnou přírodní lokalitou, pyšnící se výskytem velkého množství ptáků, obojživelníků a plazů. Právě opeřené obyvatele Třemešských rybníků představují návštěvníkům tohoto místa dva pásové informační panely na vyhlídkové plošině pozorovatelny. Podle nich zde můžeme vidět např. volavky, rákosníky, potápky a vzácně také bukáčky nebo ledňáčky. Naopak labutě a kachny zde pobývají i v zimních měsících.

Na Třemešských rybnících se dnes konají pravidelné akce typu „Podzimní festival ptactva“ nebo „Vítání ptačího zpěvu“ a do budoucna se počítá s dalšími aktivitami a akcemi pro veřejnost, například komentované vycházky do přírody, úklid této lokality v rámci kampaně „Ukliďme svět“ nebo „Den ptactva“. Ptačí pozorovatelna na Velkém rybníku se nachází v těsné blízkosti silnice, spojující Třemešek se Šumperkem, a je dosažitelná po modré turistické značce nebo po cyklotrase číslo 6114, která vede z Nedvězí na Kladské sedlo.

Hlavním úkolem ptačí pozorovatelny i programu Blíž přírodě je snaha upozornit veřejnost na méně známá, ale přírodně velmi zajímavé místa. Toto místo lze zařadit také mezi rozhledny nebo zajímavosti, ale při pohled na skupinky lidí s dětmi i čtyřnohým doprovodem mi výletní místo přijde nejpřijatelnější. A i ten bývalý zámecký park je odsud jen pár příslovečných krůčků ... 

Občerstvení Minutka na náměstí Míru ve Zlíně

23 hodiny 29 min zpět

Na náměstí míru ve Zlíně možno využít jednu z prodejen občerstvění města s názvem Minutka, které se nachází vedle budovy radnice. Je oblíbeným místem místních i návštěvníků Zlína, kde lze v klidu posedět u dobré kávy se zákuskem, vínka nebo jiného občerstvení. V útulném prostředí se stolečky si vyberete z bohaté nabídky chlebíčků, palačinek pečiva, koláčků, salátů, bramboráčků, řízečků, sýrů, atd. Výborné zákusky, dorty domácí výroby přijdou vhod k výborné kávě několika druhů, dále s vyberete z chlazených nápojů, čajů i vín. V letních měsících posedíte na zahrádce před prodejnou s výhledem na náměstí, osvěžíte se zde i výbornou zmrzlinou. Toto příjemné místo v centru města přijde vhod k odpočinku, posezení a občerstvení,  zejména při špatném deštivém počasí či procházce městem nebo pochůzkami za nákupy.

Arktic Food - občerstvení v centru Zlína

23 hodiny 29 min zpět

Na náměstí Práce, pod Obchodním domem ve Zlíně v budově Tržnice se nachází rychlé občerstvení - Arktic Food, kde přijde jistě vhod nabídka snídaňového menu, francouzské bagety, burgery, saláty, tortilly, bagety s grilovanými kousky masa, kuřecí řízečky, Mexicana Burger, italská káva a dezerty. Po Zlíně odtud rozvážejí jídla zdarma, a tak si místní ušetří cestu, své jídlo si vyberou ze široké zdejší nabídky a vychutnají si ho v domácím prostředí. V této kamenné restauraci v centru města pod Priorem a blízkosti MHD lze i posedět a pochutnat si na něčem ze široké nabídky dezertů s kávou, či jiného občerstvení, tím si tak ukrátit čas při čekání na spoj MHD na náměstí Práce.

Praha - Vyšehrad

23 hodiny 29 min zpět

V jeden pekný letný deň sme sa vydali na Vyšehrad. Naším cieľom bola katedrála sv. Petra a Pavla a Vyšehradský cintorín, kde sú pochované osobnosti českého národného a kultúrneho života.

Vystúpili sme na zástavke metra Vyšehrad a prešli sme popri veľkej budove Kongresového centra Praha. Za chviľku sme sa ocitli pred Táborskou bránou, nachádza sa v juhovýchodnej časti Vyšehradu. Ide o priechodnú vstupnú masívnu bránu do pevnosti od Pankráca. Je to baroková stavba postavená v roku 1655 - 1656 počas prestavby Vyšehradu na barokovú pevnosť. Postavená bola po začatí stavby vyšehradskej citadely v roku 1653, po ktorej sa začalo stavať pražské opevnenie v rokoch 1653 - 1727, ktoré malo nahradiť doterajší zastaralý obranný systém. Názov dostala podľa cesty, ktorá vedie do Prahy od mesta Tábor. Budova nad bránou bola stražnicou s troma miestnosťami, z jednej sú strielne pre obranu priestoru nad bránou, ďalšia miestnosť bola kanceláriou a posledná slúžila ako strážnica. V strážnici boli počas služby tri osoby, bol to službukonajúci dôstojník, muž, ktorý obsluhoval padacie mreže a jeden strelec. Už vzhľad tejto budovy nad bránou prezrádza, že nevznikala pre nejaké reprezentačné účely a pri jej stavbe sa pozeralo hlavne na jej obranný charakter. V minulosti bola u brány i priekopa, ale tá je už dnes zasypaná. Táborská brána bola pôvodne chránená padacou bránou, okované vráta, ktoré sú dnes na bráne sú pravdepodobne z obdobia okolo polovice 19. storočia.

Za bránou sa na malom kopčeku nachádza Vyšehradská rotunda sv. Martina postavená v poslednej tretine 11. storočia v dobe panovania kráľa Vratislava II. Je najstaršou zachovalou stavbou v oblasti Vyšehradu a zároveň je to i najstaršia rotunda na území hlavného mesta Prahy.  Múry tejto kruhovej stavby dosahujú úctihodnú šírku až 1 meter, jej priemer je 6,5 metra. V 12. a 13. storočí sa v okolí nachádzal cintorín, na ktorom sa pochovávalo. V dobe víťazstva husitov nad kráľom Žigmundom v roku 1420 boli všetky cirkevné stavby na Vyšehrade zbúrané, zachoval sa iba chrám sv. Petra a Pavla a rotunda. V dobe tridsaťročnej vojny ju používali ako pracháreň. K jej oprave došlo v roku 1719. Po druhykrát prestala slúžiť svojim účelom po roku 1752, kedy bola opäť poškodená, cisárom Josefom II. bola v roku 1784 dokonca zrušená a slúžila ako skladisko, hrozilo i jej zbúranie pri výstavbe novej komunikácie cez Vyšehrad. Z mŕtvych vstala až po rekonštrukcii zásluhou grófa Chotka, ktorá prebehla v polovíci 19. storočia. Novorenesančný oltár zhotovili zo sliveneckého mramoru, oltárny obraz vytvoril František Sequens. , v nástenných maľbách použili námety Vyšehradského kódexu. Západne od rotundy stojí pútnická kaplnka Panny Marie na hradbách postavená v roku 1760, medzi rotundou a kaplnkou je i pieskovcová Božia muka. 

Poza rotundu sme sa chodníkom parčíka dostali na krásne vyhliadkové miesto odkiaľ bol pekný výhľad na Prahu. Pekné grafické spracovanie znázorňujúce najdôležitejšie pražské budovy nás upozorňovalo, ktorým smerom sa máme pozerať. za nami sa nachádzalo oddychové miesto, kde sa dalo zacvičiť alebo si oddýchnuť na lavičkách. Tu sme sa trocha posilnili z vlastných zásob a pokračovali sme ďalej okolo budovy, na ktorej bola cedelka s nápisom: " Nové probošství vystavené v roku 1872 v novogotickom slohu arch. Františkom Miklasem ". A už sme stáli pred bránou Vyšehradského cintorína. Tu pri múre sme videli obrovské hrobky známych pražských osobností a menšie hroby niektorých známych českých spisovateľov, hercov, hudobníkov.

Okolo Chrámu sv. Petra a Pavla sme prešli k ďalšiemu vyhliadkovému miestu, tentokrát sa nám naskytol pohľad hlavne na rieku Vltavu. A opäť sme sa vrátili k Chrámu a pozreli sme si jeho bohatú výzdobu.

Ďalej sme prechádzali parkom okolo sochy sv. Václava, ktorá kedysi stále na Václavskom námestí. Ide o kópiu z roku 1959, jej autorom je sochár Josef Novák. Pôvodná socha je od Jana Jiřího Bendla. Pôvodne sa nachádzala na Konskom trhu, dnešnom Václavskom námestí a od roku 1990 je v Lapidáriu Národného múzea. Pôvodná socha bola vytesaná z pieskovca v rokoch 1678 - 1680. V roku 1897 pri úpravách Václavského námestia socha putovala do obecného skladiska na Františku a neskôr do proboštského parku vyšehradskej kapituly. Probošt Mikuláš Karlacha ju dal premiestniť do Štulcových sadov na Vyšehrade.

Dostali sme sa k ďalšej bráne vyšehradského opevnenia. Brána ,,Cihelná,, je severná brána, pod názvom tiež Nová, alebo Chotková. Je najmladšou z dochovaných vyšehradských brán, je súčasťou vyšehradckého opevnenia a umožňonala prístup na Vyšehrad z Nového Mesta. Bránu v empírovom slohu nechal postaviť pražský miestodržiteľ Karel Chotek podľa projektu Jiřiho Weissa v rokoch 1841 - 1842 a patrí medzi najkrajšie empírové stavby v Prahe. Predchodkyňou tejto brány bola bývala stredoveká Jeruzalemská brána, ktorá dnes už neexistuje.     

Opúšťajúc hradby Vyšehradu sme sa dostali do úzkej uličky. Keďže nás už zmáhal hlad, zastavili sme sa na obed v reštaurácii s priliehavým názvom pre Vyšehrad U Šemíka. Tu sme sa v záhradnej reštaurácii najedli a spravili sme tak bodku za naším výletom na Vyšehrad. Náš výlet sme si predstavovali ako návštevu Chrámu sv. Petra a Pavla a Vyšehradského cintorína, ale milo nás prekvapil upravený park a výhľady z neho na Prahu a tiež časť Vyšehradského opevnenia.

Hradecká lízátka

23 hodiny 29 min zpět

Každé město má svoji dominantu, podle které jej lidé poznávají na fotografiích a ve filmech. I Hradec Králové má několik dominant, které k němu neodmyslitelně patří. Jednou z nich jsou osvětlovací stožáry Všesportovního stadionu v Malšovicích, kterým nikdo neřekne jinak než lízátka. Svým tvarem totiž připomínají cukrátko na špejli.

Lízátka se zrodila na prknech projektantů v roce 1972. O tři roky později se poprvé rozsvítila při zápase hradeckých Votroků s pardubickým Slovanem. Měl jsem štěstí být u montáže posledního stožáru. To nás tehdy třídní učitel vzal na stadion podívat se, jak jeřáb zvedne padesát metrů dlouhý stožár s lízátkem o průměru přes deset metrů a úctyhodné hmotnosti čtyřicet pět tun, a jak jej stavbaři zakotví do čtyř předem připravených betonových patek zapuštěných hluboko do země.

Již několik let se ve východočeské metropoli plánuje na místě Všesportovního stadionu stavba nového fotbalového stánku. Demolice nebo totální přestavba stávajícího stadionu by znamenala i konec známých lízátek. Návrhů a variant nového fotbalového stadionu a obchodního centra bylo několik. Měnily se podle přicházejících a odcházejících developerů, kteří měli stavbu komplexu financovat. Po několika letech nadějí pro fotbalový klub a fanoušky přichází v úvahu i postupná rekonstrukce stadionu rozložená do několika příštích let.

Osud lízátek je nejistý. Snaha o jejich zařazení na seznam chráněných pozoruhodností vyšuměla do ztracena, i když podklady na ministerstvo kultury byly předány. A tak nad lízátky stále visí Damoklův meč v podobě jejich likvidace. Uvažuje se o jejich přemístění na nedaleký stadion Slávie nebo o sešrotování. V případě postupné rekonstrukce stadionu je naděje, že lízátka zůstanou stát na svém místě a Hradec Králové o jednu ze svých dominant nepřijde.

Lízátka potřebují renovaci. Je potřeba obměnit reflektory, stávající jsou již zastaralé. Dále by si konstrukce lízátek zasloužila nový nátěr. Rekonstrukci potřebuje i rozvodna, která utrpěla při povodních v roce 1997.

Lízátka rozdělují královéhradeckou veřejnost. Jedna část by se ráda dožila zcela nového fotbalového stadionu, tím by se lízátka stala minulostí. Druhá část má lízátka v srdci a je pro jejich zachování. Přiznám se, že jsem srdcař. Při průjezdu Hradcem Králové po druhém silničním okruhu lízátka nepřehlédnete, pokud tedy budou stát na svém místě a nezůstanou na ně jen vzpomínky.

Těšíňočka

31. leden 2015 - 0:00

Těšíňočka (Těšinočka, nespr. Těšinočka) je 919 m/m vysoký vrchol v Zadních horách Beskyd. Izolovaný vrchol patří geomorfologicky do Lysohorské hornatiny, kde leží mezi rozsochou Lysé hory (z níž je dobře viditelný) a Zadními horami, z nichž je přístupný. Na východní straně se nachází údolí Poledňany (PR), z jihu údolí Jamníku a od severu a západu tvoří bariéru vodní dílo Šance-Řečice. Celý masív i s předvrcholy Muchovec a Baňa je tak poměrně odlehlý, dostupný především z oblasti Jamníku (kde leží i osada Těšíňoky, jedna ze 2 ve Starých Hamrech) a Poledňany. Staré mapy označují vrchol za Poledňanu/Polednianu (Muchovec za salaš Muchovice, kde snad měl žít zbojník Mucha, ale spíše byl plný much od dobytka), což by odpovídalo původní rozsáhlé "polední polaně" (tj. palouku na jižní straně hory), jaký se stále ještě táhne od osady Poledňana přes Těšíňoky (nyní sjezdovka). Když se název Poledňana začal používat pro vzdálenější osadu a pro severní svahy, ztratil smysl (opačná orientace). Horní část polany stále nese označení Poláň (původně snad Milatův košár, v mapách Milatovice, něm. Millatowicz i nespr. Mittalowicz, v oblasti pouze přijmené Milata, což jsou stále obyvatelé osady Jamník).

Zlín - budovy Střední průmyslové školy

31. leden 2015 - 0:00

 Při průjezdu Třídou T.Bati ze Zlína směrem na Otrokovice návštěvníka hned za centrem města upoutá pohled na areál bývalých továren. Pokud otočí hlavu opačným směrem, uvidí dlouhatánské červenobílé stavení, v současnosti už poněkud zakryté supermoderní budovou Centra polymerů. Při pohledu na 120 m dlouhou budovu vás možná napadne, že připomíná ležící mrakodrap - ostatně, kdyby byla vztyčena vertikálně, byla by daleko vyšší stavbou, než ten skutečný. Pokud si tipnete, že podle vzhledu vznikla někdy v době budování vyspělého socialismu, hádáte správně. Jedná se o areál budov, které zde byly vystavěny v letech 1967- 74. Zlínští študáci se tehdy konečně dočkali důstojných prostor pro studia na střední průmyslové škole, když se předtím museli tísnit v malých učebnách... a to se ani nebavíme o tom, že i když byla škola původně strojnická, naprosto tu chyběly dílny, takže žáci po našprtání teoretických vědomostí neměli kde je vyzkoušet v praxi. V nové škole se nejprve provedlo několik změn, týkajících se studia - to večerní bylo změněno na dálkové a rozšířil se počet elektrooborů na silnoproud a slaboproud. A původní "strojnický" název ztratil opostatnění a změnil se na "střední" průmyslovku.

  V devadesátých letech se zlepšilo technické vybavení, ke slovu se dostaly už i počítače, novým zařízením se omladily i laboratoře a do dílen se nastěhovaly nové CNC stroje. Otevřením nových technických a elektro oborů se zaplnila mezera ve vzdělávání. Od roku 1998 pak postupně až do r.2002 proběhla rekonstrukce celého areálu školy, jehož vzhled obohatily další přístavby. Při pohledu na celý ten komplex byste možná netušili, že v obyčejný vyučovací den se v jeho prostorách pohybuje najednou více jak tisíc lidí! Přes 80 osob jsou kantoři, víc jak 30 je nepedagogických pracovníků... no a ten zbytek (přes 900) jsou studenti! K dispozici mají školní jídelnu, hřiště s umělým travnatým povrchem a běžeckou tartanovou dráhu. I když je škola odbornou průmyslovkou, žákům se v hojné míře dostává též kultury: samozřejmostí jsou pernamentky do Městského divadla a pravidelně se zde konají autorská čtení známých českých spisovatelů. No a ty další požitky by jim možná záviděl i ledaskdo z nás, neboť študenti mají možnost strávit týden lyžováním v Dolomitech, v létě pak u hladiny moře v Itálii anebo se zúčastnit jazykového kurzu v Anglii, doplněného výletem snů - cestou do Skotska...

Police nad Metují - město spojené s Merkurem

31. leden 2015 - 0:00

 

Město spojené s Merkurem

Při putování Adršpašsko Broumovským krajem nelze nenavštívit městečko Police nad Metují. Menší městečko má hezké náměstí s historickými domy, Slohově je zajímavá radnice s věží ve slohu tudorovského slohu. Příjemně se dá posedět na náměstí u pramene Julínka, Voda z tohoto pramene je pitná a napájí kašnu poblíž.

Nejstarší památkou Police nad Metují je klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie, jenž byl založen opatem Martinem I a vybudován v letech 1253 – 1278 společně s klášterem benediktinů. Kostel byl v 18 století barokně přestavěn. Z původní stavby zůstal zachován portál. V části kláštera je městské muzeum. Před kostelem stojí barokní sloup opata Selendera.

Náměstí s kašnou, Mariánským sloupem a radnicí mají mnohá města, muzeum stavebnice Merkur je však pouze v Polici. Stavebnice Merkur v minulosti oslovila několik generací kluků, mnohdy i jejich tatínků. V Polickém muzeu je postaveno z dílů stavebnice několik velkých staveb, jako Eiffelova věž, Petřínská rozhledna, vysoká pec, nebo mnoho strojů a zařízení. Vystavené Ocelové město podle knihy Vernera je zapsáno v Guinessově knize rekordů. Přes vystavené dokonalé sestavy je největším lákadlem pro děti možnost na místě si sestavit vlastní výtvory dle své představy. Dokázaly by tam strávit několik hodin. My jsme se proto již nedostali do sousedního muzea papírových modelů.

Střelice (u Uničova) – památky, kam se podíváš, aneb kaple, kříže, sloupy a jiné drobnosti

31. leden 2015 - 0:00

Střelice jsou největší přidruženou uničovskou obcí a dnes zde žije necelá pětistovka duší. Obec měla v minulosti i svůj německý název – tedy Strzelitz – ale na rozdíl od Uničova mezi zdejšími obyvateli vždy, alespoň na procenta, vítězili Čechové. Jedná se o vesnici dějinně velmi starou - vždyť první písemná zmínka o Střelicích pochází již z roku 1131 - která byla příslušna k Uničovu již od roku 1234. Po roce 1848 se Střelice osamostatnily, aby byly k Uničovu opět připojeny až v období husákovské normalizace. V každém případě zde najdeme zemědělskou vesnici se zajímavou – díky velkému požáru z roku 1825 však částečně zapomenutou - historií i velkým množstvím drobných památek. A dokonce také s vlastním muzeem.  Svou první školu si však obec postavila až roku 1882, naproti tomu zdejší čtenářsko-pěvecký spolek Bořivoj byl založen již o dvanáct let dříve. Unikátní kolekce školních pomůcek ze staré školy dnes tvoří část sbírek vesnického muzea. Ty doplňují běžné potřeby denní potřeby, secesní lustry nebo historické fotografie.

V souvislosti s místními památkami je zajímavé, že různé informační prameny – už tak dosti strohé – se v jejich počtu značně liší. Většinou se uvádí jen vesnické muzeum s mnoha zajímavými exponáty, kaple sv. Jana Nepomuckého, mariánský sloup a dva kamenné smírčí kříže, které mají připomínat tragické události k nimž zde v minulosti došlo. Jiné zdroje moudra se naopak rozvášňují a popisují sloupy mariánské i svatotrojiční, smírčí kříže, zmíněnou kapli, množství křížů kamenných i litinových a dva pomníky obětem různých armád v obou světověválečných konfliktech. Proto se v závěrečné části zmíním jen o památkách, které jsem na vlastní oči viděl a fotoaparátem zdokumentoval. Většina z nich nepřekvapivě pochází z 19. století.

Kaple sv. Jana Nepomuckého je menší sakrální stavbou z roku 1825 a narazíte na ni ihned, pokud do Střelic přijíždíte od Benkova. Naproti kapli se nachází první z mariánských sloupů, řekl bych, že umělecky vydařenější. V obou případech se však jedná o lidově pojatou Immaculatu, tedy Pannu Marii Neposkvrněnou. O smírčích křížích si můžete přečíst v samostatném příspěvku, takže jen zkratkovitě. Jeden pochází z roku 1625 a je na něm reliéf střelné zbraně nebo formanské brzdy, druhý byl vztyčen zřejmě již ve století 16. a vidět na něm můžeme reliéf sekery. Naproti tomuto smírčímu kříži se nachází druhý mariánský sloup, pocházející z roku 1879. Vedle prvního smírčího kříže si pro změnu můžete prohlédnout pěkný památník padlým v I. světové válce s tradiční skulpturou lva.

Z místních křížů mě zaujaly nejvíce ty, které kombinují kamenný podstavec s litinovým křížem. Ten první má podstavec z roku 1859 a jedná se o mohutný litinový kříž s korpusem Krista. Kříž stojí v křižovatce hlavní silnice, spojující Uničov s Litovlí, a silnice na obec Renoty. Pokud se vydáte touto odbočkou po asi 300 metrech narazíte na další kříž v této kombinaci. Podstavec je v tomto případě z roku 1878 a horní část byla doplněna v rámci provizorní opravy po poškození neznámými vandaly. I tak zůstává tento kříž velmi zajímavým krajinotvorným prvkem.

Za pozornost stojí určitě také několik zajímavých střelických statků a hospodářských usedlostí. V některých případech se jedná dokonce o stavby, které můžeme bez větších rozpaků zařadit mezi stavby ve stylu pozdního baroka nebo klasicismu.

Beroun-Svatý Jan pod Skalou-Srbsko a Berounka

30. leden 2015 - 0:00

Výlet se nedá označit jedním slovem, jde o všehochuť. Berounka patří mezi mé oblíbené řeky a v 80. a 90. letech minulého století jsem se něco v jejím okolí nachodila!

Loni jsem šla úplně poprvé z Berouna cestu Vojtěcha Náprstka, červenou značku. K dubu herinky vede hezká cesta lesem, ale byla poněkud rozbahněná. Sešla jsem do Svatého Jana pod Skalou, kde jsem byla několikrát, a po 20 letech vylezla na vyhlídku na skálu. Odtud jsou překrásné výhledy na Svatý Jan a okolní kopce.

Pokračovala jsem po žluté do Srbska a podél Berounky jsem si u skal zavzpomínala na výlety let dávno minulých.

Prachovské skály, opravdu ráj!

30. leden 2015 - 0:00

Prachovské skály jsou skutečně rájem! Za jeden den se nedá všechno obejít. Popíši svůj loňský výlet.

Jela jsem z Prahy vlakem přes Nymburk a Jičín do Jinolic. Odtud už pěšky. Dva kilometry jsem šla k jinolickým rybníkům, tady jsme před 22 lety stanovali. Dalších 1,5 km se jde do skal. U vchodu je výběr tras.

Šla jsem po modré značce k Šikmé věži, po červené k pamětní desce Vojtěcha Náprstka, který byl mezi prvními objeviteli krás Českého ráje. Po zelené jsem chodila nahoru a dolů skalami přes vyhlídky Míru, Hlaholská, Rumcajsova, Hakenova a Všetečkova.

Vyšla jsem ven ze skal a po obědě se vrátila zpět na rozcestí. Šla jsem po červené Císařskou chodbou a přes Křížkovského vyhlídku ke vchodu, kde jsem začínala.

Stejně jsem se vrátila na nádraží do Jinolic. Nestihla jsem vše, co jsem chtěla vidět, ušla 18 kilometrů. Dala jsem si závazek, že musím co nejdřív, ne zase za 22 let, cesty a okruhy dodělat!

Lidice, červen 2014

30. leden 2015 - 0:00

Lidice jsou nejkrásnější v červnu. Kromě válečných let samozřejmě. O lidické tragédii bylo hodně napsané a natočené.

Po čtvrt století, kdy jsem byla v Lidicích naposledy, se dost změnilo. Památník obětem zůstal stejný, přibylo sousoší zavražděných lidických dětí. Sad s růžemi, které sem byly poslané ze všech možných koutů světa, je nádherný.

V muzeu se promítají dobové týdeníky, najdete tady fotografie starých Lidic a tehdejších obyvatel, výpovědi svědků a vzpomínky těch, kteří tragédii přežili. Pamětníků stále ubývá, jak jde čas.

Lidice jsou místem, které nutí k zamyšlení a pietě.

Nové Lidice žijí svým každodenním životem. Stále se rozrůstají o nové domy, které se tady vkusně umístily do krajiny.

Stránky

Partneři a sponzoři Klubu českých turistů

Generální partner

Lesy České republiky a.s.

         Partneři

           ŠKODA AutoDesert EssenceHAMÉBoCoTuristické známky

Hlavní partneři

Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví - Pečujeme o Vás každou vteřinuČeské dráhy a.s.Author - evropská značka jízdních kolČeská spořitelna a.s.

         Partnerské spolky

           Asociace A-TOMKST - Klub slovenských turistůPTTK - Klub polských turistů - Polskie towarzysto turystyczno-krajoznawcze OEAV - Oesterreichischer AlpenvereinOesterreichischer TouristenklubFichtelgebirgsverein e.V.Česká asociace Sport pro všechnyFolklorní sdružení České republikySokolJunák – svaz skautů a skautek ČR

Partnerské instituce, organizace a firmy

Český olympijský výborMinisterstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČRMinisterstvo životního prostředí ČRMinisterstvo pro místní rozvoj ČRCzech TourismKonto Bariérykudyznudy.cz - tipy na výletCzeCot - turistický portál České republikyMinisterstvo kultury ČRNárodní památkový úřadMinisterstvo práce a sociálních věcí ČRMinisterstvo zemědělství ČRNárodní zemědělské muzeumTuristické infocentrum KČT To má ŠŤÁVU - Slevy a tipy pro zákazníky Skupiny ČEZ získejte na www.stava.cz

WEBARCHIV - archiv českého webuMediální partneři

Časopis TuristaPortál Turistika.czKAPesní KATalogy volného času KAP-KAPortál DŘEVO a STAVBYČasopis MŮŽEŠRegionální televize