Jste zde

Domů » Agregátor zdrojů » Zdroje

Turistické cíle

Turistické cíle
Katalog turistických míst a cílů
Aktualizace: 1 hodina 1 min zpět

Webkamera - Sušice, náměstí Svobody

22. prosinec 2014 - 0:00

Webkamera umístěná na budově městského úřadu na náměstí Svobody v Sušici snímá pohled na jižní část náměstí s věží kostela sv. Václava v pozadí. Na stránce se snímkem z náměstí Svobody najdete také panoramatický obraz z webkamery umístěné na vrchu Svatobor (845 m.n.m.). Snímky z webkamer najdete zde

vodná nádrž Nechranice

22. prosinec 2014 - 0:00

Vodné dielo Nechranice je najväčšou nádržou v povodí Ohře a leží približne v jeho polovici toku na českom území. Rieka Ohře pramení v Nemeckom Bavorsku pod horou Scheenberg a vlieva sa do Labe v Litoměřicích. Vodná nádrž sa rozprestiera asi 10 kilometrov západne od Žatce a 5 kilometrov východne od Kadaně.

Vodné dielo bolo vybudované za účelom využitia vody pre priemysel, energetiku, závlahu, ochranu pred povodňami a tiež pre rekreáciu. Nechranické vodne dielo sa môže popíšiť svojou najdlhšou sypanou priehradnou hrádzou v strednej Európe, meria 3.280 metrov. Hrádza je vysoká 47, 5 metra, v korune má kótu 274, 50 m. n. m. a je široká 9 metrov s mohutným vlnolamom.

Výstavba tohto diela prebehla v minulom storočí, začala sa budovať v januári 1961 a práce boli skončené v decembri 1968. Napúšťanie vody ale začalo už 5. septembra 1967. Vznikla tak nádrž o objeme 287,6 milionov m³ na zatopenej ploche 13,38 km², ktorá je piata najväčšia priehradná nádrž v Českej republike. Výstavbu realizovali Vodní stavby, o.p., závod Chomutov. Projekt spracoval Hydroprojekt Praha, technologickú časť dodalo ČKD Blansko.

Výstavbou nádrže bolo zatopených celkovo šesť obcí : Běšice, Chotěnice, Čermníky, Dolany, Drahonice a Lomazice. Pre týchto obyvateľov, ktorí museli opustiť svoje domy, bolo vytvorené náhradné nové bývanie v okolitých obciach, sú to hlavne obce Střezová, Hořence a Chban. Vodné dielo má i vodnú elektráreň, kde sú umiestnené dve Kaplanové turbíny typu 6K50 o priemere obežného kola 1460 mm s výkonom 2 x 6 MVA. Spodnou výpusťou o priemere 1800 mm sú priamo napojené na špirály turbín a vyustené nad savkou do odtokovej štoly dlhej 475 metrov. V roku 1997 prebehli rekonštrukcie prevádzky a zariadení vodnej elektrárne, zrekonštruované boli generátory, rozvody, obežné kola boli nahradené silnejšími a účinnejšími. Dnes patrí hydroelektráreň Nechranice k najmodernejším prevádzkam svojho druhu v Českej republike.

Vodná plocha, ktorá leží v rovinatej časti úpätia Krušných hor je ale aj ideálnym miestom pre rekreáciu, rybolov a vodné športy. Rybári sa tu pri troche šťastia môžu potešiť úlovkom šťuky, kapra, zubáča, sumca a úhora. Došlo tu k výraznému rozvoju turistického ruchu. Okolie vodnej nádrže ponúka množstvo kempingov, penziónov, privátov, výletných reštaurácií a občerstvení. Vodnú plochu za priaznivých poveternostných podmienok s obľubou vyhľadávajú hlavne surféri a jachtári. Najlepšie podmienky pre kúpanie sú asi na jej južnom brehu, u obcí Vikletice a Poláky, kde sú štrkovo piesočné pláže.

Časť tejto vodnej nádrže som si aj obišiel, bol to taký výlet. Začal som na ľavej strane hrádze od hlavnej cesty z Kadaně. Pokiaľ človek ide pešo po hrádzi zistí, že jej dĺžka je skutočné veľká, stále má toho ešte veľa pred sebou, ale keď sa obzrie, i kus cesty už prešiel. Ďalej som pokračoval, pokiaľ sa dalo čo najbližšie okolo vody a modrej turistickej značke cez Vikletice, Poláky, Hořenice a Nové Vísky u Rokle. Z Hradce už po zelenej do Želiny a do kráľovského mesta Kadaň, ktoré bolo cieľom tohto výletu okolo nádrže Nechranice.

NA HOMOLI - MOKOŠÍN

22. prosinec 2014 - 0:00

VESELÉ VÁNOCE VŠEM  PŘÁTELŮM TURISTIKY 

Nepřejezte svá bříška,nezničte si ledviny,vždyť sakra ty svátky nejsou v roce jediný!!!

I když doba je spíše podzimní, využijte chvilky vánočního volna a projděte svá okolí.......

Hláska v Opavě

22. prosinec 2014 - 0:00

Původně stála v místě dnešního Horního náměstí dřevěná strážní hlásná věž, která svému účelu sloužila až do počátku 17. století, kdy byla v roce 1618 nahrazena zděnnou renesanční stavbou se čtyřbokou věží, která nesla třípatrovou báň s otevřenou lucernou a třemi zvony. Ovšem ani tato budova se celá do dnešních časů nedochovala. Na začátku století dvacátého v letech 1902 až 1903 byla stavba obepínající věž stržena a došlo k výstavbě nového, na svou dobu moderního objektu, který si můžeme na Horním náměstí v Opavě prohlédnout i dnes. Ve své historii sloužila budova Hlásky mimo jiné i jako první obchodní dům v Opavě, ve druhé polovině 18. století se v prvním podlaží hrálo divadlo a během devatenáctého století sem byl přemístěn archiv a muzeum. V současnosti budova s věží slouží jako sídlo magistrátu města. 60 metrů vysoká Hláska, nebo také Hodinářská věž dnes tvoří jednu z dominant Opavy a je přístupná veřejnosti. V návštěvní hodiny si zde mohou turisté a návštěvníci prohlédnout například původní hodinový stroj nebo se z věže rozhlédnout po okolí.

Železný Brod - kostel sv. Jakuba Většího se dřevěnou zvonicí

22. prosinec 2014 - 0:00

Kostel sv. Jakuba Většího ve městě Železný Brod jsme si prohlédli během dovolené v Českém ráji. Auto jsme zaparkovali na parkovišti přímo pod tímto kostelem, ke kterému jsme přišli po nově upraveném schodišti, které je zdobeno pozdně barokními sochami, v nichž jsme poznali sv. Jan Nepomuckého, Pannu Marii Neposkvrněného početí a sv. Annu s Pannou Marií.

Nad vchodem do kostela jsme si prohlédli erb rodu des fours, ale dovnitř jsme se bohužel nedostali. Neviděli jsme tak interiér kostela, který je zdoben nástropní malbou v presbytáři znázorňující svatou rodinu v člunu na moři. Dozvěděli jsme se, že v kostelní lodi bývala nástropní malba stětí sv. Jakuba dle originálu význačného malíře J. Fuhricha, která byla bohužel zničena při požáru v kostele roku 1990.

Našemu zraku unikl také oltář z let 1932 - 1933 z červeného sliveneckého mramoru a skla, zdobený kozákovskými ušlechtilými kameny a obrazy českých světců sv. Vojtěcha, sv. Zdislavy, sv. Anežky a sv. Prokopa.

V boční oratoři je od roku 2001 vybudována pravoslavná kaple sv. Jana Křtitele a Ivana českého, kterou jsme také neviděli, stejně tak jako postraní oltář sv. Anny se sochami sv. Josefa a sv. Jáchyma. Na protější straně jsme nespatřili oltář sv. Josefa, zdobený sochami sv. Prokopa a sv. Jana Nepomuckého. Oba oltáře byly shodně komponovány a opraveny roku 1874. Dále nám unikla kazatelna z roku 1781 a cínová křtitelnice o dvacet let mladší.

Kostel byl přestavěn roku 1762 ze staršího kamenného svatostánku a jak jsme zjistili, zasloužil se o to majitel panství Albrecht Maxmilián Des Fours, jehož syn Karel Josef roku 1761 farní kostel z potřeby stále se zvětšující farnosti rozšířil. Nepřekvapilo nás, že roku 1765 byl zrušen hřbitov, rozkládající se okolo kostela. Z historie jsme se dozvěděli, že farní kostel byl povýšen na děkanský kardinálem ThDr. Štěpánem Trochtou, biskupem litoměřickým v roce 1970.

Zaujalo nás, že pod kostelem je hrobka stavebníků kostela, Karla Josefa Des Fours, pohřbeného zde roku 1775 a jeho manželky Karoliny Colony z Velsu roku 1768.

Když jsme si kostel prohlédli, zamířili jsme k nádherné zvonici z roku 1761,vypínající se nad námi jako dřevěná věž na zděné podezdívce. Dočetli jsme se, že zvonice roku 2007 vyhořela, ale o rok později proběhla celková obnova. Zaujalo nás, že od roku 2009 jsou v interiéru zavěšeny tři nové zvony - sv. Jakub , Panna Maria Bolestná a sv. Václav.

Od zvonice jsme se vydali za kostel, kde jsme si zvenku prohlédli zděnou osmibokou kostnici z roku 1765, nad jejímž vchodem visí plastický dvojitý znak, obdobný onomu nad hlavním chrámovým portálem. Nedaleko sakristie jsme pak spatřili tajemný pískovcový smírčí kříž s nakonec jsme si prohlédli jednoposchoďovou farní budovu, jenž byla postavena jako snad první zděný dům v městečku roku 1723.

Tím jsme završili prohlídku kostelního areálu a pěšky jsme se vydali na náměstí 3.května, o němž se více dozvíte v mém dalším příspěvku.

Prohlídka kostela je možná po dohodě s duchovní správou - kromě pondělí

kontakt: Jan Jucha, 731 479 031, farabrod@volny.cz; janjucha@email.cz)

http://www.hrady.cz/?OID=4818

Praha - Zrcadlová kaple (Klementinum – kaple Zvěstování Panny Marie)

22. prosinec 2014 - 0:00

Součástí unikátního komplexu pražského Klementina je také někdejší barokní kaple Zvěstování PannyMarie, která je však všeobecně známá pod svým současným názvem - Zrcadlová kaple. A jestliže lze Klementinum označit za unikát, tak o této krásné památce to platí dvojnásobně. Její vznik je datován do období po roce 1720, podle různých týmů odborníků byla tato kaple vybudována v letech 1720 až 1724 nebo 1722 až 1726. První varianta je možná pravděpodobnější, protože prý interiérové fresky pochází z roku 1723 a o rok později byla kaple vysvěcena. Druhá verze zase bývá používána častěji a oficiálněji. Autor návrhu zřejmě největšího skvostu bývalého jezuitského areálu také není konkrétně znám, ale jak už to u českého baroka – a pražského zvláště – bývá, nejčastěji se skloňují jména takových velikánů, jakými dozajista byli František Maxmilián Kaňka a Kilián Ignác Dientzenhofer. Stavitelem kaple byla mariánská kongregace.

Jedná se o jediný prostor Klementina, který je široké veřejnosti denně přístupný při různých koncertech. Jak si přiblížíme v závěru tohoto článku, není vstup do kaple – coby takřka světové rarity – rozhodně lacinou záležitostí, kterou si může opakovaně dovolit každý. V každém případě je to však místo úchvatné, které přes svou silně rokokovou zdobnost působí příjemně a harmonicky. Setkává se zde užití mramoru na stěnách i podlahové dlažbě se zlacenými štuky, nástropními freskami a zrcadly ve stropních pásech. I tato výzdoba bývá spojována s významnými jmény. Fresky namaloval Jan Hiebl a jedná se vlastně o „komiks“ k veršům modlitby Ave Maria. Iluzivní oltář a nástěnné obrazy s tématy výjevů ze života Panny Marie jsou pak dílem Václava Vavřince Reinera. V jiných částech pražského Klementina bychom se ovšem mohli setkat i se jmény jako Petr Brandl, Matyáš Bernard Braun,
Ignác Raab nebo Josef Kramolín.

Zrcadlová kaple je stále jako nová. Nepravidelně pravidelně totiž prochází různými rekonstrukcemi i drobnými opravami. Naposledy byla z těchto důvodů uzavřena – tuším – od ledna do srpna roku 2011. Tehdy byla kaple částečně přemalována a obnovy se dočkaly také varhany, podlahy i umělý mramor. Celková obnova kaple však má být dokončena až v roce 2016. V kapli se také instalovala nová okna. A důvod využití zrcadlových ploch, které dali později kapli její nový název je jasný: opticky zvětšít interiérový prostor někdejší kaple Zvěstování Panně Marii a současně ho zesvětlit. Současný název je však poněkud zavádějící, protože zrcadla zde tvoří pouze pásy na stropě, které oddělují jednotlivé fresky. Ty doplňuje několik zrcadel na stěnách. Zrcadla na stropě jsou původní barokní, zatímco ty na stěnách pocházejí z pozdější doby. Štukovou výzdobu vytvořil Bernard Spinetti, známý například z Černínského paláce nebo kláštera v Broumově.

Zvláštností Zrcadlové kaple jsou však také dvoje varhany. Ty původní byly totiž ukradeny, a proto se sem dovezly náhradní varhany, pocházející ze severních Čech. Poté se však původní varhany našly a byly navráceny na kůr. A zůstaly zde oboje. V případě původního barokního nástroje se jedná o vzácnou práci jezuitského mistra Thomase Schwarze z doby okolo roku 1730. Naprosto – a opět musím použít tohoto superlativu – unikátní je konstrukce skříně a její provedení z umělého mramoru. Předpokládá se, že tato skříň byla patrně navržena samotným architektem F. M. Kaňkou (tedy pokud je autorem podoby kaple). Po zrušení jezuitského řádu byly varhany prodány do kostela v Počeradech u Loun a zde pak náhodně objeveny v sedmdesátých letech minulého století. Silně zdemolované varhany byly poté rekonstruovány a navráceny na své původní místo v Zrcadlové kapli.

Překrásná zrcadlová kaple se nachází na čtvrtém nádvoří Klementina, a to v přízemí křídla spojujícího Astronomickou věž se severním křídlem koleje. Přímo nad ní se pak najdete další z pokladů Klementina - barokní knihovní sál. Prohlídky se v kapli konají denně – a každou půlhodinu – v době od 10,00 do 17,00 hod. a jsou součástí tzv. Velkého okruhu. V rámci něho uvidíte ještě zmíněnou knihovnu (nahlédnutí do sálu) a Astronomickou věž (vyhlídka). To vše v češtině nebo angličtině a za 220,- Kč (studenti a děti od 6 let to mají za 140,-). Svého času se mi jeden zdejší průvodce přiznal, že ceny šly nahoru tak rychle, že už si ani nepamatuje, kdy naposledy při výkladu použil svou mateřštinu. 

Na závěr alespoň pár slov o samotném Klementinu. Jeden z největších evropských stavebních komplexů své doby a současně nejstarší a největší jezuitská kolej v Čechách byla na ploše dvou hektarů vybudována jezuitským řádem v letech 1653 až 1726. Raně barokní areál tehdy také ve svých zdech „ukrýval“ jednu z největších knihoven a nejvýznamnějších tiskáren své doby. Jeho součástí byly i kostely sv. Salvátora a sv. Klimenta neboVlašská kaple Nanebevzetí Panny Marie. Na výstavbě jezuitské koleje se podíleli světově známí stavitelé jako Francesco Caratti, František Maxmilian Kaňka nebo Kilián Ignác Dientzenhofer. V roce 1722 zde byla založena významná astronomická observatoř a o 30 let později tady poprvé provádí hydrometeorologické měření. Ještě rok před tím v Klementinu otevřou Muzeum matematiky. Sama Marie Terezie později Klementinum vyhlásí za Císařskou a královskou veřejnou a univerzitní bibliotéku a dnes zde sídlí Národní knihovna ČR.

Mariánský morový sloup v Opavě

21. prosinec 2014 - 0:00

Mariánský sloup vytesaný z pískovce najdeme v Opavě před kostelem svatého Vojtěcha na Dolním náměstí. Sloup zde nechal postavit podle vídeňského mariánského sloupu "Am Hof" v roce 1675 hrabě Jiří Štěpán z Vrbna. Bohužel do dnešních časů se toto původní barokní dílo nedochovalo a tak tehdejší podobu dnes známe jen z několika mála vyobrazení. Sloup byl totiž z důvodu velkého poškození v roce 1825 rozebrán, z náměstí odstraněn a obnoven až v roce 1869, kdy byl sestaven jak ze starých, tak i z nových sochařských dílů. Tentokrát však za jeho vzor sloužil jiný vídeňský sloup, a to ten s názvem "Am Gaben". Velká oprava na sloupu proběhla také roku 1927 a zatím poslední rozsáhlá rekonstrukce byla provedena pod vedením olomouckého restaurátora Ladislava Werkmanna v roce 1997. Zajímavostí je, že při této opravě byla v podstavci objevena skleněná lahev, ve které byla ukryta pamětní listina z roku 1869 a groš s datováním roku 1860. V rámci rekonstrukce byla kopie listiny, původní groš a současné mince včetně písemného záznamu o opravě vloženy do nového tubusu a umístěny zpět do podstavce. Současný Mariánský sloup na Dolním náměstí v Opavě je obehnán nízkým kovovým plotem šestibokého půdorysu a stojí na trojbokém, ornamenty zdobeném podstavci, do kterého jsou vytesány nápisy k poctě Panny Marie včetně záznamů o opravách a původu sloupu. Na základním podstavci stojí sloup se sochou Neposkvrněné Panny Marie Immaculaty stojící na půlměsíci a zeměkouli ovinuté hadem coby symbolem prvotního hříchu. Toto historické umělecké dílo je od roku 1958 zapsáno do seznamu kulturních památek České republiky.

Malé Hradiště

21. prosinec 2014 - 0:00

Typický kuželovitý kopec Českého středohoří, 3 km severně od Litoměřic. Na mapě uváděn jako Kamýk. Zalesněné  úpatí střídá střední část zarostlá náletovými trnitými dřevinami. Skalnatý vrchol je vyskládaný ze čtyř a pětibokých hranolů typické čedičové sloupcové odlučnosti.                                                               Na vrchol nevede žádná dobře schůdná cesta, pouze pěšiny prodírající se trnitým porostem. Z vrcholu je pěkný kruhový výhled.                                                   Jsou zde dobré klimatické podmínky pro pestrobarevnou flóru a faunu.

 

Hluboké Dvory (u Tišnova) – kaple Nanebevzetí Panny Marie

21. prosinec 2014 - 0:00

Malá jihomoravská vesnička Hluboké Dvory se nachází v nadmořské výšce přes 400 metrů a je součástí okresu Brno – venkov. Najdete ji asi osm kilometrů severovýchodně od Tišnova, až do roku 1960 se jmenovala pouze Hluboké a dnes zde žije jen něco málo přes sedm desítek obyvatel. První písemná zmínka o obci sice pochází již z roku 1349, ale na památky z tohoto období dnes už přímo v Hlubokých Dvorech nenarazíte.

Jistou dominantu zdejší návsi tak tvoří historická památka podstatně mladší. Jedná se o čtvercovou hranolovou stavbu, zasvěcenou Panně Marii. Tato kaple byla postavena na náklady obce v roce 1838, což bylo období, kdy zde podle místních kronik vládli rychtář Kašparec a purkmistr Klepárník. O této události vypovídá pískovcová nadedveřní tabulka uvnitř kaple. Zvenku se nad vstupem nachází jiná – a menší - pískovcová deska. Ta nabízí zobrazení kalicha, hostie a drobných lístků. Na oltáři v interiéru kaple je stylově umístěna plastika Panny Marie.

Vedle kaple Nanebevzetí Panny Marie se tyčí mramorový kříž na pískovcovém podstavci. Ten pochází z roku 1906.

19. století, ve kterém byla zdejší kaple postavena, patří v dějinách obce celkově k těm nejdůležitějším. V roce 1882 bylo totiž Hluboké administrativně odděleno od sousední vesničky Lubě, se kterou tvořilo do té doby společnou politickou obec, a o šestnáct let později bylo převedeno z politického okresu Boskovice do okresu Tišnov. A než se stalo součástí současného územně-správního celku, vyzkoušely si Hluboké Dvory od roku 1960 také okres blanenský.

Historickým středem Letohradu

21. prosinec 2014 - 0:00

Centrum v Letohradu tvoří Václavské náměstí ležící na kopečku. Zdobí ho barokní domy se štukovou výzdobou a podloubí, kašna, 15 ti metrový morový sloup se sousoším s pozlacenou sochou Panny Marie na jeho vrcholu. Letohrad je městem s bohatou historií. Dominantou Václavského náměstí je zámek, před kterým vás čeká Dráček Kyšperk. V barokním zámku, původní tvrzi, přestavěné na dvoupatrový zámek si dnes prohlédnete stálou expozici. Budova je obdélníková, půdorys s věžíčkou s cibulovitu střechou. Nádvoří přechází v krajinářský park s empírovou kašnou, umělou jeskyní s vyhlídkou a altánem. Součástí zámku je i zámecká terasa, v části zámku v západním křídle je Hotel, restaurace, soukromé gymnázium, Městská knihovna, Základní umělecká škola. v zámecké expozici si návštěvníci prohlédnou oponu s panoramatem Letohradu, na stěnách paroží, obrazy s loveckými motivy. Jedna místnost ukazuje období baroka - obrazy s biblickým námětem, zajímavé kusy nábytku. Druhá místnost vás seznámí s obdobím historismu - 19. stol., obrazy, dřevořezby, v největší místnosti - je ukázána novější doba 19. a 20. stol. z největší secesní slávy. Ve sklepení můžete navštívit Muzeum a světničku J. Cimrmana. Hned vedle zámku stojí nepřehlédnutelný kostel sv. Václava, zdoben štukovou výzdobou - nejkrásnější stavitelská ozdoba města. Nejstarší dům v Letohradě stojí na Václavském náměstí na východní straně z roku 1680, je v něm umístěno Městské muzeum a IC.

Letohradské Václavské náměstí

21. prosinec 2014 - 0:00

Centro v Letohradu tvoří Václavské náměstí ležící na kopečku. Zdobí ho barokní domy se štukovou výzdobou a podloubí, kašna, 15 ti metrový morový sloup se sousoším s pozlacenou sochou Panny Marie na jeho vrcholu. Letohrad je městem s bohatou historií. Dominantou Václavského náměstí je zámek, před kterým vás čeká Dráček Kyšperk. V barokním zámku, původní tvrzi, přestavěné na dvoupatrový zámek si dnes prohlédnete stálou expozici. Budova je pbdélníková, půdorys s věžíčkou s cimburovou střechou. Nádvoří přechází v krajinářský park s empírovou kašnou, umělou jeskyní s vyhlídkou a altánem. Součástí zámku je i zámecká terasa, v části zámku v západním křídle je Hotel, restaurace, soukromé gymnázium, Městská knihovna, Základní umělecká škola. v zámecké expozici si návštěvníci prohlédnou oponu s panoramatem Letohradu, na stěnách paroží, obrazy s loveckými motivy. Jedna místnost ukazuje období baroka - obrazy s biblickým námětem, zajímavé kusy nábytku. Druhá místnost vás seznámí s obdobím historismu - 19. stol., obrazy, dřevořezby, v největší místnosti - je ukázána novější doba 19. a 20. stol. z největší secesní slávy. Ve sklepení můžete navštívit Muzeum a světničku J. Cimrmana. Hned vedle zámku stojí nepřehlédnutelný kostel sv. Václava, zdoben štukovou výzdobou - nejkrásnější stavitelská ozdoba města. Nejstarší dům v Letohradě stojí na Václavském náměstí na východní straně z roku 1680, je v něm umístěno Městské muzeum a IC.

Náměstím Svobody ve Frýdku - Místku

21. prosinec 2014 - 0:00

Frýdek - Místek je pěkným výletním místem, město, které bývalo dříve tvořeno dvěma městy. Dnes je slezský Frýdek a moravský Místek spojen v jedno město nacházející se v Moravskoslezském kraji, má bohatou historii a dvě historická centra. JV stranu části Místku tvoří čtvercové náměstí Svobody, ze kterého šachovitě vybíhají další ulice. V místním Infocentru zde stojícím se dozvíte informace o památkách, společenských, kulturních, sportovních akcích, ubytování a stravování ve městě, atd. Na tomto náměstí spatříte dvoupatrové domy, většinou s pozdně renesančními jádry, mnohé z nich mají zachované podloubí, ozdobou je místní osmimetrový kamenný sloup se sochou Panny Marie Immaculaty.  Dominantní stavbou uprostřed náměstí Svobody je historizující budova radnice z let 1897 - 98, z novější architektury zaujme Národní dům. Náměstí Svobody je ozdobou zbytku místeckého centra města. Vysoko nad střechami zdejších historických měšťanských domů ční šestiboká věž kostela sv. Jakuba Většího a náměstí je i místem, kde se konají každý lichý čtvrtek Beskydské farmářské trhy.

U Vousáče

21. prosinec 2014 - 0:00

Že lázně v Jeseníku získaly brzy značný věhlas dokazuje, že se zde léčily i význačné osobnosti z různých koutů Evropy. Mimo všemožných baronů či hrabat nechyběli i všemožní vědci či umělci, nejvyšší smetánku tvořily i hlavy pomazané.

V roce 1860 na Gräfenberk zavítal bavorský Král Maxmilián II. Pokud čtenářovi chybí představa kdo že tento král byl, napovím, že to byl císařův švagr. Tehdejší rakouský mocnář František Josef I. Měl za manželku královu sestru Alžbětu, tehdy opěvovanou a milovanou krásnou císařovnu Sisi.

Maxmilián II. Proslul jako poněkud excentrický až výstřední panovník. Dodnes můžeme v Bavorsku obdivovat řadu památek, které po sobě zanechal, asi nejznámější je pohádkový hrad Neuschwannstein u Füssenu.

Přítomnost švagra i bratra nenechala císařský pár bez odezvy, milého příbuzného přijeli samozřejmě navštívit. Událost to musela být určitě pro městečko v klínu hor mimořádná. O rok později v paměť této slávy postavili frývaldovští císaři pomník. Najdeme ho dnes u turistické trasy na Křížový vrch. Pomník tvořený velkým jen nahrubo opracovaným kamenným blokem nesl medailon s podobiznou císaře. Pramen na úpatí Křížového vrchu nad dnešními Smetanovými sady své označení nesl do roku 1925. Tehdy byl přejmenován na Filippův podle Filippa Kleina, spoluzakladatele Moravskoslezského sudetského horského spolku, MSSGV, dlouholetého předsedy a čestného občana tehdejšího Frývaldova. Podle dochovaných obrázků býval u pramene altánek nebo přístřešek a místo byl oblíbeným cílem vycházek. Po roce 1945 se řada pomníků a pramenů dočkala nových názvů, ty které připomínaly rakouskou nebo německou minulost byly nemyslitelné.

Název U Vousáče je odvozen od nového medailonku na pomníku, znázorňující nějakou blíže neurčenou vousatou tvář. Samotný pramen je bez přívodní trubky s vodou, ta je jímána do místní vodárny, takže jde vlastně už jen o pomník.

Zlín - budova Centroprojektu

20. prosinec 2014 - 0:00

   Zlínská Kooperativa, o níž jsem již psal, je mladší sestrou mnohem staršího a robustnějšího sourozence - budovy Centroprojektu, stojícího v jejím těsném sousedství. Při pohledu na prosklenné a laminátové fasády mohutné krychle se ani nechce věřit, že její "bratříček" zanedlouho oslaví padesátiny. Ano, je to tak - podle návrhů architektů Z.Plesníka, K.Krčmáře, O.Šlesingera a I.Přikryla zde byl v roce 1968 zlínskými Průmyslovými stavbami zrealizován jejich projekt. Vznikla tak sedmipatrová budova, vystavěná na čtvercovém půdorysu o stranách přes 70 m a skrývající uvnitř atrium. Použil se již osvědčený modul 6 x 6 metrů s ocelovými sloupy. Plášť budovy je ze všech světových stran vizuálně "nadlehčen" okny kanceláří. Kromě nich se ale v budově skrývá třeba také chemické laboratoř, knihovna, kinosál a další a další prostory - prostě vše, nutné pro provoz a dobré renomé společnosti Centroprojekt. Jeden z nejdůležitějších zlínských stavebních počinů 60-let umožnil důstojné prostředí významné projektní organizaci, jejíž většina pracovníků byla "kována" ještě u firmy Baťa. Dnes nabízí některé prostory k pronájmu Centroprojekt i jiným komerčním subjektům. Nás, turisty, ale bude spíše zajímat to, že východní strana této budovy se zrcadlí na vodní hladině Kudlovské přehrady. Ale že daleko hezčí (a kupodivu stále moderní) pohled je na ni od křižovatky Štefánikovy ulice a ulice Osvoboditelů.  

Zlín - restaurace a ubytovna Gebra

20. prosinec 2014 - 0:00

 Nejenom jedlíci pizzy si ve Zlíně přijdou na své. Milovníci kulinářských specialit ze sluncem prozářené Itálie mohou navštívit architektonicky zajímavý výškový objekt, v jehož přízemí se nachází nekuřácký restaurant s pravou italskou stravou a nesoucí název Gebra. "Špagetožroutům" při nabídce jídelníčku - např. lasagne, ravioli, již zmiňované tahavé dlouhé těstoviny, králíka pečeného na rozmarýnu a víně a dalších specialit - rty roztáhne potěšený širokoúhlý úsměv, ale zkrátka napřijdou ani ti, kteří dávají přednost zdravé domácí (moravské) stravě. Jen je pro ně nabídka poněkud odlišná a oni se musí "spokojit" s kyselicí, kuřecím Ondrášem či bramborákem naplněným směsí z vepřové panenky. Obě sorty zákazníků si ale mohou společně vychutnat jednotné menu z nápojového lístku, obohaceném nabídkou kvalitních moravských vín. Restaurace nabízí také možnost rodinných oslav a firemních veselicí. Gebra není názvem jen pro "šenk", ale také pro ubytovací kapacity, které zahrnují kromě přízemí několik pater budovy. Jedná se o ubytovnu s dvou a čtyřlůžkovými pokoji, standartními i komfortnějšími. Pokojů je celkově dvanáct a je v nich možnost bezplatného Wi-fi připojení, jakož i parkingu před budovou. Přesun mezi jednotlivými patry umožňuje výtah. Gebra je doslova přilepena na dlouhé šedé panelové stavení z doby "socrealismu", sloužící nyní jako vysokoškolská kolej. Ale pohledu na tuto hrůzu je host restaurace ušetřen, neboť mu se z okna otevírá výhled na část areálu bývalého Svitu, rozkládajícího se za Třídou Tomáše Bati pod ním. A ten každému zlíňáku napoví, že se Gebra nachází na samém okraji městského centra...

Zlín - ulice Sadová

20. prosinec 2014 - 0:00

 Mohutný obytný blok v samém centru Zlína je rozčísnut asi 150 m dlouhou ulicí, která mezi převážně funkcionalistickými fasádami domů probíhá přesně západovýchodním směrem. Je spojnicí mezi ulicí Osvoboditelů a ulicí Školní, za níž se rozkládá nově zrevitalizovaný park Komenského. Návštěvník zřejmě nebude při procházce touto ulicí ohromen ničím světoborným: kromě několikapatrových, pastelově zbarvených budov, zastavárny a uměleckého ateliéru a bistra Rybeny zde neuvidí nic pozoruhodného. Jedinou vyjímkou je kostel sv.Filipa a Jakuba, ale ani toto stavení není historicky cenné, neboť díky mnoha přestavbám se dopracovalo až do téměř bezslohového stavu. Přesto ale pohled na tuto sakrální stavbu oči potěší, vždyť ve Zlíně těch kostelů tolik není. Pozornému návštěvníku jistě neujde, že je Sadová ulice lemována alejí stromů... a v tom právě spočívá velmi půvabné tajemství této ulice. Ono se totiž vyjeví jen jednou v roce, a to tehdy, když se celá alej jak na povel oděje do světlefialového odstínu. Po většinu roku nenápadná městská ulice se promění z ošklivého káčátka na překrásnou labuť a laik, pozoruje květy stromů a čichaje jejich líbeznou vůni, si nejspíš pomyslí, že se jedná o rozkvetlé třešně. Omyl! Jedná se o slivoň třešňovou "Nigru", známější pod názvem myrobalán červenolistý. Této okrasné dřevině nijak nevadí prostředí velkých měst a její květy se objevily v ulici Sadové už v patnácté repríze...

Vyhlídka Skály

19. prosinec 2014 - 0:00

Další z mnoha pěkných vyhlídek na levém břehu Labe mezi Lovosicemi a Ústím nad Labem.

Této vyhlídce se také říká Vaňovská skála. Pod ní v lese jsou dvě skalní věže nazvané Milenci, ke kterým vede modře značená TZ.

Na vyhlídku se dostaneme po žluté turistické značce z Podlešína.  Značená odbočka ze silnice vede po okraji louky na hranu Vaňovské skály. Je odtud nádherný výhled na údolí Labe, na Ústí nad Labem, hrad Střekov a protilehlé svahy Vysokého Ostrého.

Louka u vyhlídky je také využívaná jako startovací místo pro paragliding.

 

MALÝ ROHOZEC PIVOVAR

19. prosinec 2014 - 0:00

PIVOVAR ROHOZEC, a.s.

jsem navštívil s přáteli při svém putování po Klokočských skalách, kdy si tělo zasloužilo trocha odpočinku.Náhodou jsem kraj navštívil při pivních slavnostech a po ochutnání zdejšího  výborného moku nemohlo nic jiného následovat....

Malý Rohozec je malá obec ležící jen několik kilometrů severně od Turnova a pivo se tu vaří už od r.1850.Vy jste ještě neochutnali???

Železný Brod - památková rezervace Trávníky

19. prosinec 2014 - 0:00

Město Železný Brod jsme navštívili během krásné dovolené v Českém ráji a při poznávání památek jsme nemohli vynechat ani čtvrť Trávníky, která je doslova poseta přízemními i patrovými chalupami z 18. a 19. století. Auto jsme nechali zaparkované u kostela sv. Jakuba Většího, jehož prohlídku jsme si nechali na pozdější dobu a vnořili jsme se mezi krásné roubené chaloupky, které ovšem nejsou běžně přístupné. Výjimku tvoří největší budova celého souboru s názvem Běliště, která dnes patří železnobrodskému muzeu.

Naše kroky bezpečně vedla trasa naučné stezky a že bylo na co se dívat. Naše oči si ani na chvilku neodpočinuli. Jak jsme postupně zjistili, většina domů nese jména dle původních obyvatel domu. Začali jsme prohlídkou domů na Malém náměstí hned u kostela sv. Jakuba Většího a jako první jsme viděli Knopovsko č.p. 45, což je zděný dům s klasicistními prvky, na kterém jsou velice zajímané původní dveře s empírovým portálem. Pod trojúhelníkovým štítem, který je zakončen pískovcovou vázou se nám líbil reliéf mořské panny. Pěkná byla i šestiboká pískovcová kašna z roku 1828. Na kašně nás zaujal znak města a také to, že se nachází na místě, kde původně stával husí rybník. Následně jsme shlédli dům Jechovsko, který byl postaven již roku 1687 a po požáru byl v 18. století přestavěn do současné podoby.

Bydlel zde perníkář Jech, který měl krásnou dceru Leontýnku, do které se zamiloval vodník s potoka Žernovníka. Tohoto vodníka jsme potkali i my a to u mostku u muzea Běliště. Leontýna byla mazané děvče a tak na vodníka připravila lest a poté, co jej nalákala k sobě domů – zamkla ho ve světnici a 5 dní sušila. Vytrestaný vodník se pomstil. Když přišla velká voda, vklouzl do sklepení a postupně odebíral ze základů jeden kámen po druhém. Stavení se sice sesunulo a mírně nahrbilo, ale k vodníkovi nelibosti zůstalo stát.

Dalším domem, který jsme na náměstí viděli, byla kavárna, na které se nám líbily původní dvoukřídlé dřevěné šesti kazetové dveře a vertikální pilastry s toskánskými hlavicemi.  Poté jsme shlédli dům Folkrtovsko, což je obdélníkový patrový objekt v přízemí se zápražím a v patře s pavlačí. Dozvěděli jsme se, že v 19. století zde byl provozován hostinec „U České koruny“.

Pak jsme již náměstí opustili a vkročili jsme do ulice Františka Balatky, jenž bývala v minulosti lemována roubenými přízemními domky štítově orientovanými do ulice. Překvapilo nás, že domy byly v katastrálních mapách z roku 1843 zakreslovány žlutou barvou jako spalný materiál. V této ulici jsme si prohlédli dům mistra tkalcovského, které se říkalo červená chalupa. Zaujal nás vyšperkovaný štít s dekorativními lištami. Hned vedle jsme si prohlédli kopii domu z roku 2003, který je i přes zásadní přestavbu zachován ve své původní hmotě a výšce. Potom jsme došli k poslednímu domu v této zástavbě, který patřil mistru pekařskému a hned poté jsme vkročili na náves.

Zde nám do oka jako první padly lípy a u nich stojící domy, které mají roubený štít, lemovaný vyřezávanými lištami a obloučkovým vlysem. Dále jsme si prohlédli dům Vélovsko s pěkným štítem a pískovcová kašna z roku 1828, která dříve zásobovala pitnou vodou místní obyvatele. Kašna je umístěna na původním místě kamenného koryta a do současného stavu byla upravena roku 1870 kameníkem Františkem Andělem z Jesenného. Následně jsme shlédli trávnickou radnici s názvem Grosovsko, což je zděný klasicistní dům postavený roku 1826. Na budově jsme viděli pilastry s motivy věnce, zvonku a provazy a niku nad vchodem, kde stávala socha sv. Jana Nepomuckého.

U návsi jsme nahlédli krátce na hřbitov, jenž jsme ale rychle opustili. Trošku nás zamrazilo, když jsme se dozvěděli název nedalekého místa nad hřbitovem, který se jmenuje Šibeňák. Raději jsme pokračovali dál v chůzi mezi chaloupkami po Železné ulici, která nás obloukem dovedla k muzeu Běliště. Jak jsme během prohlídky zjistili, budova muzea byla postavena roku 1807 a původně zde byla plátenická, soukenická a koželužská dílna. Po rozsáhlé rekonstrukci v letech 1993 až 1997 slouží jako národopisné muzeum. Když jsme vyšli ven z budovy muzea, v zahradě domu jsme si prohlédli zajímavý soubor třech pískovcových soch. Stanuli jsme tváří v tvář sv. Floriánovi a poté nás čekal sv. Jan Nepomucký. Zajímavé bylo, že původně obě sochy stávaly v ulici Jirchářská a na toto místo byly přeneseny až v roce 1978. Zbývala socha sv. Jana Křtitele z roku 1770, která byla původně u lávky přes řeku Jizeru v ulici Obránců míru. Po shlédnutí soch jsme zamířili k mostku přes potok Žernovník, u něhož na nás dohlížel vodník, který se kdysi zamiloval do dcery perníkáře, kteří bydleli na Malém náměstí. Podařilo se nám okolo zeleného mužíčka bezpečně projít na druhý břeh a potom jsme vkročili do ulice Jirchářská.

Našemu zraku neušel dům s názvem Komín nebo také Holovna, v němž se provozovalo sklářské řemeslo, ke kterému se využíval vodní pohon ze Žernovníku. Zaujalo nás, že pohon nebyl dostačující a tak si rodina pořídila parní stroj. A protože komín odváděl páru a také sloužil k vytápění objektu, získal tak nový název. Dále jsme viděli domek Krumžovsko, který v letech 1780 patřil tkadleci Josefu Krumešovi. Líbila se nám došková střecha a dřevěný žlab. Nepříjemně nás překvapilo, že objekt byl od 70. let 20.století používán pouze jako skladiště a silně za tu dobu zchátral. Na protějším břehu potoka Žernovníka jsme si z dálky prohlédli dům Huškovsko. jenž původně sloužil jako kovárna. Nad roubeným přízemím nás zaujala roubená křížová světnička. Dalším domem, který jsme viděli byl ten z roku 1740 s názvem Teprovsko. Zjistili jsme, že byl majetkem rodu Teprů, přičemž Jan Tepr je autorem Železnobrodské pašijové hry o umučení Krista. Ve štítě domu se nám líbilo namalované Boží oko, které sem bylo umístěno místo záklopového prkna. Následně jsme stanuli u Teprova kříže z 18. století. My jsme viděli ovšem kopii z roku 2011, protože ten původní kříž byl několikrát poškozen. Z jeho historie nás zaujalo, že kříž byl postaven na místě, kde se do vody potoka Žernovníka propadl vozka i s povozem a všichni se utopili.

Jirchářská ulice nás dovedla zpět na Malé náměstí, odkud jsme vyšli na procházku mezi roubené domy. Zde jsme si prohlédli zajímavý kostel sv. Jakuba Většího s dřevěnou zvonicí a smírčí kříž. Více se dozvíte v mém dalším článku.

U vybraných objektů jsou umístěny informační tabule, na něž úzce navazují brožury s podrobnějším popisem domečků, mapkou okruhu a krásnými fotografiemi. Zpestřením, zejména pro dětské návštěvníky, je úkoláček s omalovánkou, puzzle, vystřihovánkou a dalšími lehkými úkoly. Brožurka a úkoláček je zdarma k vyzvednutí v Turistickém informačním centru Železný Brod.

http://www.zeleznybrod.cz/cz/turista/pamatky-zajimavosti/travniky-pamatkova-rezervace/

Turistická známka č. 2122 - Muzeum ve Šlapanicích

18. prosinec 2014 - 0:00
Muzeum sídlí ve starobylé budově někdejší šlapanické scholasterie. Ve sbírkách muzea se nachází pozůstalostní fond významného českého krajináře Aloise Kalvody, který se v městečku Šlapanice narodil. Součástí etnografických sbírek muzea je pozoruhodná kolekce výšivkových tiskátek. http://slapanice.muzeumbrnenska.cz/cs/index.aspx

Stránky

Partneři a sponzoři Klubu českých turistů

Generální partner

Lesy České republiky a.s.

         Partneři

           ŠKODA AutoDesert EssenceHAMÉBoCoTuristické známky

Hlavní partneři

Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví - Pečujeme o Vás každou vteřinuČeské dráhy a.s.Author - evropská značka jízdních kolČeská spořitelna a.s.

         Partnerské spolky

           Asociace A-TOMKST - Klub slovenských turistůPTTK - Klub polských turistů - Polskie towarzysto turystyczno-krajoznawcze OEAV - Oesterreichischer AlpenvereinOesterreichischer TouristenklubFichtelgebirgsverein e.V.Česká asociace Sport pro všechnyFolklorní sdružení České republikySokolJunák – svaz skautů a skautek ČR

Partnerské instituce, organizace a firmy

Český olympijský výborMinisterstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČRMinisterstvo životního prostředí ČRMinisterstvo pro místní rozvoj ČRCzech TourismKonto Bariérykudyznudy.cz - tipy na výletCzeCot - turistický portál České republikyMinisterstvo kultury ČRNárodní památkový úřadMinisterstvo práce a sociálních věcí ČRMinisterstvo zemědělství ČRNárodní zemědělské muzeumTuristické infocentrum KČT To má ŠŤÁVU - Slevy a tipy pro zákazníky Skupiny ČEZ získejte na www.stava.cz

WEBARCHIV - archiv českého webuMediální partneři

Časopis TuristaPortál Turistika.czKAPesní KATalogy volného času KAP-KAPortál DŘEVO a STAVBYČasopis MŮŽEŠRegionální televize