Jste zde

Domů » Agregátor zdrojů » Zdroje

Turistické cíle

Turistické cíle
Katalog turistických míst a cílů
Aktualizace: 3 hodiny 24 min zpět

Procházka městem Albrechtice

27. červenec 2016 - 0:00

V podhůří Hrubého Jeseníku, severozápadně od Krnova, na řece Opavici, možno navštívit město Albrechtice, které leží na okraji úrodné polské nížiny, v sousedství hranice s Polskem. Od okrajových částí města zaujmou zvedající se zalesněné stráně vrcholků, které jsou součástí pohoří Jeseníky. Albrechtice jsou rozloženy na 6 527 hektarech a dělí se na deset místních částí. Z významných památek si ve městě prohlédnete kostel Navštívení Panny Marie, postaven je na místě prvního katolického chrámu z roku 1610, který po pořáru roku 1746 vyhořel. Dnešní podobu pozdně renesančního kostela pocházejícího z 18. stol. vidíte na místním náměstí. Jeho západní průčelí je obráceno do náměstí a zdobí ho sochy sv. Jana Nepomuckého a Karla Boronejského. Na západním okraji města spatříte empírový Nový zámek z roku 1837, čekající na svou obnovu. Obklopuje ho park anglického typu s loučkami, skupinami stromů a drobnými stavbami. Další památkou stojící na náměstí v centru Albrechtic je barokní sloup se sochou sv. Anny Samotřetí z roku 1719 a vidíte zde i zajímavé renesanční domy. Přes město vede železniční trať a protéká tudy řeka Opavice. Z města vede také několik turistických značek na Osablažsko a do Jeseníků.

Archeopark Pavlov

27. červenec 2016 - 0:00

Interaktivní archeologická expozice byla otevřena 28. května 2016 v jihomoravské obci Pavlov. Expozice seznamuje se životem našich předků, kteří se před 30.000 lety usadili pod Pálavou (Pavlovskými vrchy). Již od roku 1924 probíhá v obci Dolní Věstonice a později také v Pavlově a Milovicích systematický archeologický a antropologický výzkum, který byl korunován několika úspěchy. Jedním z nich hned v roce 1925 bylo nalezení sošky Věstonické Venuše. V lokalitě byla odhalena sídliště z období paleolitu – tedy doby známé jako období lovců mamutů – četné úlomky kostí, od lidských až po mamutí, zbytky ohnišť, několik lidských hrobů, mnoho nástrojů, sošek i jiných cenných nálezů. Tyto nálezy řadí oblast mezi celosvětově významné archeologické lokality.

Na začátku prohlídky jsme zhlédli krátký zajímavý film o historii archeologických výzkumů a životě lidí současného typu (Homo sapiens) pod Pálavou. Poté jsme si volně prohlédli expozici. Ta využívá jak klasické muzejní vitríny, tak i nejmodernější techniku, aby nám co nejvíce přiblížila poznatky získané na této lokalitě během několika desetiletí výzkumů. Pomocí vystavených nálezů se můžeme vnořit do starší doby kamenné a poznávat každodenní život pravěkých lidí - zakládání sídlišť, lov zvěře, výrobu zbraní, pohřbívání mrtvých a nemalou část expozice tvoří pravěké umění - výroba ozdob a figurek lidí i zvířat.     

Prvním významným archeologem, který pracoval na vykopávkách v Dolních Věstonicích byl profesor Karel Absolon, který se proslavil také ve spojení s výzkumem jeskyní Moravského krasu (propast Macocha, Punkevní jeskyně, jeskyně Pekárna). Pod jeho vedením byla také na poli v katastru Dolních Věstonic 13. 7. 1925 nalezena soška z vypálené hlíny – slavná Věstonická Venuše. Její kopie je v expozici Archeoparku samozřejmě také ke zhlédnutí, originál je uložen v trezoru brněnského Moravského zemského muzea. Kromě Věstonické Venuše Absolon odhalil celou řadu unikátních nálezů – pazourků, plastik z hlíny a mamutoviny.

Za druhé světové války prováděli výzkumy němečtí okupanti a veškeré nálezy byly soustřeďovány na zámek v Mikulově. Po ústupu německé armády v roce 1945 byl na mikulovském zámku úmyslně založen požár a veškeré sbírky tak shořely. Pouze Věstonická Venuše spolu s několika dalšími předměty zkáze unikla, jelikož se právě nacházela v Brně.

Po válce převzal vedení archeologických výzkumů v okolí Dolních Věstonic a nově i Pavlova archeolog a geolog Bohuslav Klíma. Jeho nejvýznamnějším objevem byl nález prvních rituálních hrobů muže a ženy.

Při stavbě novomlýnských nádrží pod Pálavou byla odkryta další, do té doby pouze tušená naleziště v Dolních Věstonicích a nově v Milovicích. Vytěžená spraš z těchto nalezišť (nálezy se nacházejí v hloubce cca 5-6 m) byla použita na sypané hráze přehrad. V letech 1986 a 1987 byly odhaleny další významné nálezy – věstonický trojhrob a další hrob muže. V současné době probíhají průzkumy pod vedením profesora Jiřího Svobody z Archeologického ústavu Akademie věd ČR.  

Samotná stavba archeoparku je zajímavě architektonicky řešena, umístěna pod zemí. Nad zemský povrch vystupují pouze betonové věže, které mají připomínat vápencové skály Pavlovských vrchů. Podle mého mínění toto minimalistické řešení také pěkně zapadá do území chráněné krajinné oblasti, což byl jistě i záměr architektů.

Otevírací dobu a ceník vstupenek naleznete přímo na webových stránkách archeoparku.

Dvůr Králove - kostol sv. Jana Krstiteľa

27. červenec 2016 - 0:00

História dnešného Dvora Králove je bohatá. Územie, kde dnes mesto leží bolo osídlene už niekedy v praveku. Neskôr v druhej polovici 13. storočia tu žili ľudia pravdepodobne v opevnenom dvore s romanským kostolíkom. Tento kostolík mal byť aj spomenutý v nepriamej správe farára Gotfrida z roku 1270. Dnešný gotický kostol sv. Jana Krstiteľa je trojloďovou stavbou postavenou pravdepodobne v rokoch 1399 - 1400 na mieste už spomenutého bývalého romanského kostolíka.

Kostol bol niekoľkokrát prestavovaný, svoju dnešnú podobu získal v 90. rokoch 19. storočia.

Vežu ku kostolu pristavali v roku 1644, od roku 1894 je nadstavaná do dnešnej výšky 64 metrov. Je v nej umiestnený hodinový stroj, ktorého zvuk odbíja každú štvrťhodinu. Okrem hodín sú vo veži umiestnené aj tri funkčné zvony, ktoré sa zachovali z približne 10 pôvodných. Najstarší je z roku 1505 a má názov sv. Jan, alebo aj Hrubý a Veľký. Druhý zvon je z roku 1508  volá sa sv. Anna alebo ,,Umieráčik,, a tretí z roku 1540 má názov ,,Poledník,, alebo ,,Čapek,,. Ostatné, cenné zvony odobrala kostolu vojna a jej následná rekvirácia, išlo napríklad o zvon Dominikál z roku 1625,  zvony sv. Barbora, sv. Jiři alebo zvon nazývaný Činčálek.

V minulosti mestám i menším obciam spôsobovali veľké problémy aj požiare, oheň sa nevyhol ani tomuto mestu a mnohokrát vyhorelo. Najviac bol poškodený pravdepodobne počas husitských vojen, a menej pri požiaroch v rokoch 1369 a 1450. Výrazne ho nepoškodila ani tridsaťročná vojna, slezská, prusko - rakúska a obe svetové vojny.

Krstiteľnica kostola je z roku 1706, kazateľica je rokoková z roku 1770. V hlavnom oltári kostola je umiestnená socha Panny Marie Ochránkyne, zvanej tiež Madona královohradecká. Táto zázračná soška mala zachrániť mesto v roku 1646 počas napadnutia švédskym vojskom. Obyvatelia z obavy pred rabovaním a možným vypálenín mesta švédskym oddielom umiestnili túto sochu na moste pred zatvorenou bránou do mesta s nádejou, že socha obmäkčí veliteľa a ochráni ich. Tohto veliteľa to ale práve naopak zrejme rozhnevalo a zo zlosti asi mečom sekol do tejto sochy a poškodil ju. Vtedy sa ale stalo niečo nevídané, v jednom okamihu celé okolie mesta zaplavila hustá hmla a švédsky oddiel asi zo strachu z tejto udalosti opustil okolie mesta. Obyvatelia z vďačnosti za ich záchranu sošku uložili do svojho kostola.

Za kostolom, v hradnej  stene  je lapidárium, v stene je zamurovaných 5 náhrobných kameňov, gotický polkruhový portál, empírovy náhrobok z roku 1811 a bohato zdobený empírový portál.

Je možná aj prehliadka kostola a jeho veže, a to od 2. 7. do 28. 8 2016 v dňoch utorok - sobota 10:00 - 12:00 a 14:00 - 17:00, v nedeľu 14:00 - 17:00. Vstupné je dospelí 40 Kč,-, deti a študenti 20,- Kč. Prehliadka trvá približne 40 minút. 

Nám sa z časových dôvodov nepodarilo vežu navštíviť, pozreli sme si len narýchlo kostol a jeho okolie.

Chrustenická šachta

27. červenec 2016 - 0:00

Od roku 1905 se zde těžila železná ruda a po šedesáti letech a několikanásobné změně technologií byla těžba v roce 1965 ukončena. Dnes si zde přibližně za hodinu a půl prohlédnete chodby, šachty, zázemí dolu a projedete se důlním vláčkem.

Větší část dolu, který sahá do hloubky 420m, je zaplavena. Jeho nejnižší patro je 120m pod hladinou moře a tak do dvou let po ukončení čerpání byl důl zatopen až po jeho 8. patro.

Počítejte s úseky s bahýnkem na zemi, vybaví Vás ochranou přilbou a oblečte se, protože v dole budete hodinu při teplotě ~9°C.

 

Dobrošov – Pomník obětem I. a II. světové války

27. červenec 2016 - 0:00

Nedaleko – snad ve vzdálenosti necelých 200 metrů – dobrošovské Jiráskovy chaty s rozhlednou najdeme zajímavý pomník válečným obětem. Jedná se o poměrně mohutný obelisk ze světlého pískovce, postavený na kamenné základně. Pata obelisku je obložena nízkou plochou mohylou ze štípaných kamenů a zkamenělého dřeva, tedy tzv. araukaritů. Do této mohyly jsou pak umístěny opracované kameny s názvy organizací, které na stavbu pomníku finančně přispěly, včetně těch clevelandských.

Pod vrcholem obelisku je na jeho čelní straně (směrem k silnici) umístěn reliéfní státní znak, tedy český dvouocasý lev se slovenským znakem na hrudi. Ten doplňují nápisy „1914 – 1918“, „1939 – 1945“ a „Padlým vojínům ve světové válce z Jiráskova kraje“. Je však zřejmé, že původně měl být pomník určen pouze obětem světové války s označením první. O tom svědčí rovněž tabulka v základně pomníku.

Na zadní straně obelisku je pak umístěn další nápis, ze kterého se dozvíme, že ho „zbudovala za přispění veřejnosti čs. obec střelecká jednota Náchod“.

Pomníček Maiwaldova smrt

26. červenec 2016 - 0:00

V Jizerských horách je mnoho pomníčků připomínajících většinou tragickou smrt lidí, ať již místních nebo odjinud. Na mapě bývají pomníčky často zakreslené.

Jedním takovým pomníčkem je Maiwaldova smrt v údolí Černého Štolpichu pod Galerií Štolpišské silnice. Připomíná tragickou nehodu, při které dne 2. února 1930 zahynul svážeč dřeva Gustav Maiwald z Ferdinandova, nedaleké obce. O čtyři dny později tragickou událost komentovaly Liberecké noviny v článku „Usmrcen při svážení dřeva“ takto:

„Třicetiletý tovární dělník Gustav Maiwald z Ferdinandova byl v neděli při svážení dřeva stržen pod své plně naložené saně, kde nalezl okamžitou smrt. Zanechává truchlící vdovu a dvě nezaopatřené děti.“

Gustav Maiwald narozený 18. srpna 1900 se uvedených třiceti let ani nedožil. Pro pozůstalou rodinu začalo velice těžké životní období.

Nevelký pomníček připevněný na stromě má podobu Ježíše na kříži. U nohou Ježíše je přibitá malá modrá tabulka se jménem, rokem narození a úmrtí.

Pomníček je přehlédnutelný. Orientačním místem je několik metrů vzdálená dřevěná lávka přes Černý Štolpich, viz fotografie. K pomníčku dojdete z Ferdinandova po zelené, později žluté turistické značce po dvou a půl kilometrech stoupání. Nebo k němu sestoupíte po žlutě značené Štolpišské silnici od půl kilometru vzdáleného rozcestí nad Velkým Štolpichem (vodopádem).

 

Pomník padlým v Těchobuzi

26. červenec 2016 - 0:00

Pomník padlým za 1. světové války můžeme vidět na návsi v Těchobuzi. 
Je na něm nápis: Braňte prací dědictví otcovo vykoupené krví. Pomník zhotovil J. V. Dušek z Tábora.

Okolí pomníku je velmi upravené a plné květin. K pomníku vede chodník a jsou u něho lavičky. 

Rapotínská Samota

26. červenec 2016 - 0:00

Zdání klame, ač blíže a dostupnější od Rejchartic je název Rapotínská Samota správnější. Hranice katastru, který odděluje území sousedních vesnic leží severně od rozlehlé louky, na které se v současných dobách konají dětské letní tábory. Zdejší tábornickou základnu provozuje organizace Tábornické unie ze Šumperka.

Samotná osada, tedy skutečně samota je doložená někdy v 18. století a nikdy zde nestálo více než 3–4 stavení. Místní se zabývali povětšinou zemědělstvím a pastevectvím. Možné je, že se první nedoložení obyvatelé pokoušeli něco v okolí těžit, ale zřejmě nenarazili na nějakou vydatnější žílu.

Určité povyražení přinesl fakt že od konce 19. století na Samotě fungoval výletní hostinec, ten ale zanikl s odsunem německého obyvatelstva po 2. světové válce.

V současnosti jsou na Samotě tři chalupy (chaty), zděné jsou součástí tábornické základny. K tomu jsou u tábořiště provizorní stavby pro účely stravování a společenského života táborníků.

Lokalitou prochází modrá TZ od Rejchartic k Bukovému kopci, nově se připojuje žlutá TZ od Rapotína, která byla nedávno vyznačena v souvislosti s výstavbou rozhledny na Předním Bukovém kopci.

Ač je Samota jen nepatrně vzdálená od civilizace, díky okolní přírodě nabízí příjemné odpočinutí nejen táborníkům, ale i výletníkům, kteří sem občas zabrousí.

Hrazený vodopád v Jizerských horách

25. červenec 2016 - 0:00

Potok Černý Štolpich ve svém nejdivočejším úseku mezi vodopádem Velký Štolpich a rozcestím pod vodopády ztrácí během necelého kilometru a půl délky přes dvě stě výškových metrů. Několik vodopádů, množství kaskád a voda deroucí se mezi balvany potěší zrak a sluch snad každého turisty.

Jedním z přírodních skvostů na Černém Štolpichu je Hrazený vodopád, v pořadí třetí pod Velkým Štolpichem. Nepatří mezi největší, ale určitě se vám bude líbit. Voda padá kaskádovitě z výšky sedmi metrů při průměrném průtoku 100 m3 za vteřinu. Po vydatných deštích nebo při jarním tání se průtok vody zvýší deseti a vícenásobně. Podívaná a zvuková kulisa jsou potom zajímavější. Nad vodopádem je rovněž několik kaskád, ale ty za vodopád nejsou označovány.

Hrazený vodopád najdete necelé dva kilometry nad Ferdinandovem, vydáte-li se po zelené, později po žluté turistické značce. Nebo k němu sejdete po žlutě značené Štolpišské silnici od rozcestí nad vodopádem Velký Štolpich. Ujdete přes jeden kilometr. Popisovaný vodopád se nachází přibližně sto metrů pod mostem přes potok, u kterého je skála s pamětní deskou císařovny Alžběty a kryté odpočívadlo, které nepřehlédnete. K vodopádu sejdete z cesty po úzké vyšlapané pěšině v jehličí.

 

Zvonička na Horečkách-Strážkyně Beskyd

25. červenec 2016 - 0:00

Zvonička na Horečkách-Strážkyně Beskyd

 

 „Kdo hory mé haní, jako by mne haněl, kdo hory mé chválí, jak by se mi klaněl." Josef Kalus (Říká se, že když zemřel Tomáš Garrique Masaryk, měl na stole knihu básní Josefa Kaluse)

24.7.2016

Zvony na zvoničkách oznamovaly čas a svolávaly lidi v těžkých dobách.

 Zvonička se nachází na pomezí Trojanovic a Frenštátu p.Radhoštěm nedaleko hostince Rekovice. Z Rekovic pocházel Antonín Bača-Horečka, který se zasloužil o vznik obce Trojanovice r.1748. 

 Zvonička je otevřenou duchovní stavbou. Symbolizuje boj proti pánům z těžařské lobby. Byla slavnostně otevřena 16.5.2010 při III. výročí Uzamčení země valašské na 100 roků. 30-ti kg zvon nese jména 37 obcí, které se spojily proti těžbě uhlí v srdci Beskyd.

Vše čerpáno z info tabule.

Od zvoničky je výhled na Javorník. Zmíněný hostinec Rekovice je také v obležení návštěvníků. Dělají zde domácí limonádu a hamburgry servírované na prkénku.

 Ještě nutno dodat, že ta spousta návštěvníků nemíří jen za zvoničkou a do restaurace, ale začíná zde naučná stezka a pár kroků odtud jsou můstky Rašky a chodníček v korunách stromů Beskydské nebe.

 

 

Hospůdka Na Žabárně

25. červenec 2016 - 0:00

Hospůdka Na Žabárně

24.7.2016

 Hospůdka se nachází v horském prostředí pod Javorníkem v č.obce Horečky-Papratná. Vnitřní prostory jsou nekuřácké, venku posezení ve stylové zahrádce. K dispozici je Wi-fi a parkoviště.

 Na výběr je spousta jídel, k osvěžení např.domácí bezová limonáda.

 Po obědě v restauraci jsme se vypravili na nedaleké Beskydské nebe. 

Kančí vrch

25. červenec 2016 - 0:00

Aby obce přilákaly do svého území vyšší přísun turistů a výletníků, staví ve svých katastrech různé stavby a stavbičky, které mají k takovému lákání sloužit. Nejčastějšími takovými atrakcemi jsou zejména rozhledny. Nicméně přiznejme si, že leckdy se postaví nějaké stavby (díky marnotratné dotační mánii), u nichž je jejich účel poněkud diskutabilní, protože z nich leckdy není nic vidět.

Na druhé straně jsou ovšem místa, která by i nějakou rozhlednu zasloužila, ale pro značnou odlehlost, případně nízkou zalidněnost či chudobu kraje se prostředky na nějakou turistickou atrakci nenajdou, ač by se tam nějaká rozhlednička šikla.

Bezesporu k takovým oblastem patří východní část Staroměstské oblasti pod Králickým Sněžníkem, v podstatě taková ta vysočina mezi samotným Starým Městem a Brannou s možnou hranicí na jihu horním koncem Hanušovic. Jedná se o část tzv. Branenské vysočiny, což je součást vyššího celku Hanušovické vysočiny. Nadmořská výška nejvyšších vrcholů tu dosahuje nějakých 800 metrů, proto není tak lákavá jako přeci jen o něco vyšší pohoří Hrubého Jeseníku, Králického Sněžníku a Rychlobských hor, do kterých je ale odsud vlastně coby kamenem dohodil.

Kdo sem ale někdy zavítal jistě potvrdí,že poměrně opuštěná krajina je neobyčejně půvabná a příjemná. Krajina mezi Brannou a Starým Městem je poměrně málo osídlená (což uspíšil poválečný odsun převážně německého obyvatelstva). Dnes tu hospodaří pár zemědělců a povětšinou se zde pěstuje jen dobytek, takže velká část krajiny je tvořena loukami a pastvinami s občasnými remízky a skupinami stromů, které je stvořená k nenáročným výletům s dalekými výhledy na okolní horské celky.

Vyhlídky jsou zde téměř z každého druhého kopce, ale jsou tu i kopc, které poskytují daleko výjimečnější pohledy do okolí. K takovým patří i Kančí vrch nad Šléglovem. Poměrně zásadní umístění na hraně masivu, který se sklání do kotliny Starého Města a v podstatě i celé odlesnění vrcholu umožňuje téměř dokonalý kruhový výhled na okolní krajinu.

Kančí vrch má sice zřejmě hlavní vrchol schovaný v malém lesíku, ale druhý jižnější vrchol blíže Šléglovu dosahuje podobné výšky. Nakonec na obou vrcholech je instalované jakési vysílací zařízení, podle kterých si můžeme určit polohu. Vyhlídka do krajiny je uchvacující zejména v západním směru, kde vévodí mohutný masiv vnitrozemského hřebene Králického Sněžníku, který začíná horou Srázná a pokračuje přes hřeben Sušiny k samotnému hlavnímu vrcholu pohoří. Asi nejméně zajímavý a členitý je severní pohled na „nevysoký“ pohraniční hřeben Rychleb, který dosahuje max. výšek kolem 1000 m, ale potěší zřetelně sjezdovky pod Paprskem.

Na severovýchodě (a dál na východ) dominují vrcholy Keprnické hornatiny, tedy západní část Hrubého Jeseníku. Sjezdovky na Mračné hoře prozradí Šerák, Keprník je typický ostrým vrcholem, skály na Vozkovi sice z této strany vidět nejsou, nicméně protáhlý tvar naznačuje jak je jeho masiv rozlehlý. Díky poměrné blízkosti zde vévodí sice nižší, ale mohutná kupa Černé stráně. Přemyslovské sedlo odděluje již nižší skupinu Ucháče, která vlastně přechází do kopečků Hanušovické vrchoviny, konkrétně té části co za sebou ukrývá údolí Desné.

Tam někde objeví pozorovatel Mravenečník, i část velké hřebenovky, horu Břidličnou. Na jihu se zvedají vrcholy Jeřábské hornatiny, což je nejvyšší část Hanušovické vrchoviny a patrně za nimi se dá objevit i kopce, které by již měly patřit Orlickým horám, přesně Bukovohorské hornatině.

Při dalším zkoumáním bychom objevili spoustu dalších známých vrcholů, což už by vydalo na středně dlouhý seznam. Jediným nedostatkem Kančího vrcholu je snad neexistence značené přístupové cesty, nicméně nedaleko prochází modrá značka mezi Starým Městem a Brannou, pod kopcem prochází okreska ze Šléglova, a není nakonec problém sem dojít i z polní cesty, která ze Šléglova vede přes louky (kde je v zimě běžecký okruh).

Možná, kdyby tu Šléglovští postavili i nějaký přístřešek, zvědavce by zaujalo,co že je to na vrcholu tak zajímavého.  

Penzion u Toníčka

25. červenec 2016 - 0:00
Ubytování, adresa: Nový Šaldorf 37
Telefon: +420774100265, e-mail: penzion.tonda@seznam.cz
Kapacita: 10 míst

Restaurant Zámek - úschovna kol

25. červenec 2016 - 0:00
Turistický cíl, adresa: Jiřího náměstí 1/8, Poděbrady I
Telefon: +420725845904, e-mail: provozni@restaurantzamek.cz


Kvalitní, pokud možno zastřešené, odstavné místo pro kola a zavazadla v dohledu hosta nebo uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování kol a zavazadel, Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Poskytnutí základních náhradních dílů pro kola, Prodej cyklistických a turistických map okolí, Přístup na internet

Hodnocení: Restaurant Zámek nabízí doplňkové služby pro cyklisty, jako je úschovna kol, základní nářadí pro opravy kol, náhradní díly, prodej cyklomap atd. Restaurace se nachází v historickém centru města Poděbrady, konkrétně v zámeckém příkopu poděbradského zámku.

Restaurant Zámek

25. červenec 2016 - 0:00
Stravování, adresa: Jiřího náměstí 1/8, Poděbrady I
Telefon: +420725845904, e-mail: provozni@restaurantzamek.cz


Přizpůsobení nabídky nápojů potřebám cyklistů, v nabídce alespoň jeden osvěžující "cyklonápoj", ovocné nebo bylinkové čaje, V nabídce alespoň jedno teplé a jedno vegetariánské nesmažené jídlo během celé provozní doby. Nabídka musí obsahovat jídlo s malým obsahem tuků (např. pokrmy z celozrnných těstovin, zeleniny, ovoce), Kvalitní, pokud možno zastřešené, odstavné místo pro kola a zavazadla v dohledu hosta nebo uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování kol a zavazadel, Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Celodenní provozní doba, Poskytnutí základních náhradních dílů pro kola, Prodej cyklistických a turistických map okolí, Přístup na internet

Hodnocení: Naše restaurace se nachází v historickém centru města Poděbrady, konkrétně v zámeckém příkopu poděbradského zámku. Najdete u nás klidné, příjemné a nekuřácké prostředí s bezbariérovým přístupem a dětským koutkem pro nejmenší hosty. Nabízíme českou kuchyni s evropskými vlivy v moderním pojetí a sezónní speciality.

Hospůdka u Černých

25. červenec 2016 - 0:00
Stravování, adresa: Mikulášovice 898
Telefon: +420412394265, e-mail: melanyce@seznam.cz
Kapacita: 30 míst

Přizpůsobení nabídky nápojů potřebám cyklistů, v nabídce alespoň jeden osvěžující "cyklonápoj", ovocné nebo bylinkové čaje, V nabídce alespoň jedno teplé a jedno vegetariánské nesmažené jídlo během celé provozní doby. Nabídka musí obsahovat jídlo s malým obsahem tuků (např. pokrmy z celozrnných těstovin, zeleniny, ovoce), Kvalitní, pokud možno zastřešené, odstavné místo pro kola a zavazadla v dohledu hosta nebo uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování kol a zavazadel, Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola, Prodej cyklistických a turistických map okolí, Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí, Přístup na internet

Hodnocení: Posaďte se ve zvonkově vyzdobené pivařské komůrce, či venku pod teráskou s otevřeným krbem. Pochutnejte si na domácky vařeném českém jídle a zapijte to pěkně vychlazeným Budvárkem.

Ubytování u Černých

25. červenec 2016 - 0:00
Ubytování, adresa: Mikulášovice 898
Telefon: +420412394265,+420732850908, e-mail: melanyce@seznam.cz
Kapacita: 14 míst

Možnost ubytování na jednu noc, Nabídka energeticky vydatných snídaní s minimem tuků, Možnost vyprání a usušení oblečení a výstroje, Uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování jízdních kol, Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Prodej cyklistických a turistických map okolí, Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí, Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty, Přístup na internet

Hodnocení: Nabídka ubytování ve dvou a třílůžkových pokojích s vlastním sociálním zařízením a sprchou. Jeden pokoj je bezbariérový. Je možno doobjednat stravování. K dispozici je wifi připojení, zahrada s posezením, zahradní krb s možností samostatného grilování.

Bartošovice v Orlických horách

24. červenec 2016 - 0:00

Perfektní rekreační oblast v oblasti Orlických hor,kousek od Polska.. dobrá dostupnost autem, na kole.. Strávil jsem zde týden dovolené a nemohu si na nic stěžovat. Byl jsem ubytován v jednom z mnoha ubytovacích zařízení v obci (http://www.barto21.cz/cz/default.aspx) a mohu hodnotit více než kladně,doporučuji všem

 

Praha - Pravdivý príbeh Titaniku - výstava

24. červenec 2016 - 0:00

Spolu so sestrou nás veľmi lákala svetová výstava Pravdivý príbeh Titaniku. Keďže v Bratislave sme ju ani po predĺžení nestihli, podarilo sa nám navštíviť ju až v predĺžení v Prahe. 

Prvý Júlový víkend sme sa vybrali do Prahy, kde sme navštívili aj už spomínanú výstavu. Výstava bola naozaj veľkolepá. Pri vstupe sme dostali zvukového sprievodcu a každý návštevník dostal palubný lístok s menom skutočného účastníka plavby v roku 1912.

Zo začiatku nás čakali informačné panely s popiskami po roku od začiatku 20-teho storočia až po rok 1912, kedy bol Titanik vyrobený a vyplával na more. Každý rok nás informoval o najdôležitejších objavoch a udalostiach vo svete. Aby sa návštevníci vedeli lepšie vžiť do začiatku 20. storočia vo vitrínach sa nachádzali dobové kostými a rôzne predmety, ktoré sa v tej dobe používali. Na vstupnom paneli bol popis: "Príbeh Titaniku sa rozprával a preroprával, ale nikdy tak dojemne a zanietene ako predstavujú artefakty prezentované na tejto výstave. S rešpektom boli zreštaurované a pečlivo  uschované.Tieto predmety viac než slová alebo obrazy rozprávajú príbeh o lodi Titanik a jeho 2228 cestujúcich a členoch posádky, ktorých životy sa navždy zmenili".

Titanik bol vo filme, ktorý nám premietali predstavený ako najväčšia osobná transatlantická loď sveta, ktorá bola zosobnením vrcholu technickej revolúcie začiatku 20. storočia. Po premietnutí filmu sme sa zoznámili s maketou lode Titanik.

V ďalšej časti nás infopanely zoznámili s niektorými účastníkmi plavby prvej triedy na Titaniku.

Nám sa veľmi páčila veľká tapeta schodišťa, ktorá nám bola známa z filmu Titanik. Za sklenou vitrínou sa nachádzal podstavec zo sochy pri schodišti, ktorý sa našiel vo vraku Titaniku.

Veľmi zaujímavé boli napodobeniny chodby s kajutami.

Krásny bol apartmán prvej triedy. Tiekla tu studená aj teplá voda. Na lodi sa nachádzala aj fajčiareň prvej triedy, zobrazená na tapete, reálne sme sa pohybovai po jedálni a mohli sme si pozrieť napríklad kuchynský riad, ktorý sa tiež našiel v útrobách lode. Dozvedeli sme sa že tu bola aj telocvičňa.

Prechádzali sme aj okolo kajuty tretej triedy, ktorá zodpovedala kajute druhej triedy na iných lodiach. Za týmito kajutami sa nachádzala kotolňa.

Zrazu sme sa ocitli pred ľadovou stenou. Bol to naozaj kus ľadu, kde mnohí návštevníci zanechávali otlačky svojich rúk. Ľadovec vlastne znamenal koniec Titaniku. Ku koncu expozície sme sa mohli oboznámiť s maketou vraku lode Titanik tak ako ju našli na dne Atlantického oceánu.

V predposlednej miestnosti sme sa zoznámili s príbehmi niektorých účastníkov plavby a ich predmetmi, ktoré sa našli vo vraku lode. Napríklad tam bola peňaženka z hadej kože, ktorá patrila jednej žene, ktorá zomrela. Viac šťastia mal výrobca voňaviek, ktorý si 25 fľaštičiek rôznych vôní viezol do Ameriky, kde sa chcel stať výrobcom a predajcom týchto voňaviek. Po niekoľkých desaťročiach sa 23 fľaštičiek našlo nepoškodených na dne oceánu. Ich majiteľ sa síce zachránil, ale výrobou parfémov sa už nikdy nezaoberal. Ešte sme sa tam dozvedeli zaujímavé príbehy ďalších cestujúcich.

V jednej z posledných miestnosti sme sa dozvedeli aj či sme plavu na Titaniku prežili alebo nie. Na jednej stene bol zoznam mien ľudí podľa tried, ktorí prežili, alebo boli stratení. Z nás prežil len náš ujo, ktorý bol ženou z druhej triedy. My ostatní z tretej triedy sme neprežili.

Infopanel nás informoval: "Titanik sa stratil 15. 4. 1912 v 2:20 a bol objavený 1. 9. 1985. Po dobu 73 rokov ležal stratený a sám takmer 4 kilometre pod hladinou severného Atlantiku v mrazivých vodách, kde je tlak vyšší ako 380 barov". Od jeho objavenia boli usporiadané asi 4 expedície, pri ktorých sa našlo veľké množstvo predmetov z lode. Odborníkom sa ich podarilo veľa dostať do čo najlepšieho stavu.

V záverečnej časti sme sa mohli vyfotiť na Titaniku. Z popisiek sme sa dozvedeli koľko rôznych filmov bolo o Titaniku natočených. Z výstavy sme odchádzali nadšené. 

Malčina jeskyně - pokořena 5-ti letým chlapem :D

24. červenec 2016 - 0:00

Tátova slova: Jeskyně se nachází v krásné oblasti Údolí Říčky, kde je k vidění spousta přírodních úkazů, zejména jeskyní, skalních útvarů, propadání atd..... S trochou úsilí ji projedete i s kočárkem. Já se zaměřil na Malčinu jeskyni, která dala trochu práci najít, je třeba sejít na "starou stezku", je hned vedle Švédova stolu po pravé straně. Vyrazili jsme v neděli dopoledne se synem, po příchodu k jeskyni jsme potkali skupinku 6ti speleologů, kteří se akorát vrátili z jeskyně zábláceni od hlavy až k patě a s úsměvem na rtech nám popřáli mnoho zdaru, hlavně 5ti letému synovi.  Vstup do jeskyně je trocha náročnější, proto jsem Adámkovi přivázal provaz, po kterém sešplhal tam i zpět bez větších obtíží. Po setupu do jeskyně nás čekalo spousta a spousta bláta a hlavně rúznorodé nedotčené úkazy ve stropní části jeskyně, kde synek občas ztratil gumák přilepený do jílovitého bahna, ale bojoval statečně viz. fotky.  Další jeskyní bude Netopýrka, která je o pár desítek metrů vedle blízko Ochodské jeskyně.   S pozdravem amatérští speleologové Jirka a Adámek 

Stránky

Partneři a sponzoři Klubu českých turistů

Generální partner

Lesy České republiky a.s.

         Partneři

          HAMÉ Turistické známky BoCo Mikov Sphere Card Fotolab

Hlavní partneři

Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví - Pečujeme o Vás každou vteřinu České dráhy a.s. Author - evropská značka jízdních kol Česká spořitelna a.s.

         Partnerské spolky

          Asociace A-TOM KST - Klub slovenských turistů Maďarský turistický svaz - Magyar Természetjárö Szovetség PTTK - Klub polských turistů - Polskie towarzysto turystyczno-krajoznawcze Český olympijský výbor OEAV - Oesterreichischer Alpenverein Oesterreichischer Touristenklub Fichtelgebirgsverein e.V. Česká asociace Sport pro všechny
          Folklorní sdružení České republiky Česká obec sokolská Junák - český skaut, z.s. ERA-EWV-FERP - Evropská asociace turistických klubů

Partnerské instituce, organizace a firmy

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR Ministerstvo životního prostředí ČR Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Czech Tourism Konto Bariéry kudyznudy.cz - tipy na výlet Labská stezka CzeCot - turistický portál České republiky Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Královéhradecký kraj Kraj Vysočina Ministerstvo kultury ČR Národní památkový úřad Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Ministerstvo zemědělství ČR Národní zemědělské muzeum Turistické infocentrum KČT Plzeňský Prazdroj Moje vertikální kilo Zeměměřičský úřad

WEBARCHIV - archiv českého webuMediální partneři

Časopis Turista Kulturní kalendář 366 dní KAPesní KATalogy volného času Portál DŘEVO a STAVBY Časopis MŮŽEŠ Svět outdooru Turistické listy