Jste zde

Domů » Agregátor zdrojů » Zdroje

Turistické cíle

Turistické cíle
Katalog turistických míst a cílů
Aktualizace: 3 hodiny 29 min zpět

Martinice - smírčí kříž

3. listopad 2014 - 0:00

Obec Martinice se nachází na hranici rovin Hané a valašských kotárů. Žije zde asi 750 obyvatel a je součástí kroměřížského okresu i zlínského kraje. Smírčí kříž, který je předmětem zájmu tohoto článku, zná "od vidění" většina návštěvníků vizovických akcí Trnkobraní a Masters Of Rock; tedy v případě, že přijíždí od Holešova. Kříž se totiž tyčí asi 100 metrů za obcí, po pravé straně silnice ve směru na Frýšták.

Jedná se o mohutný pískovcový kříž, pocházející zřejmě z I. poloviny 17. století. Zdobí jej rytina, zpodobňující meč. Kříž je vysoký asi 120 centimetrů, široký 65 cm a jeho tloušťka je necelých 40 cm. Martinický smírčí kříž je prohnutý mírně doleva. Na zajímavosti mu dodává i fakt, že se nachází vedle klasicistního kříže z roku 1869 a takřka s ním tvoří krajinotvorný prvek. Předpokládá se, že byl vztyčen jako pomník bitvy mezi císařskou armádou a vzbouřeným valašským lidem, která zde proběhla roku 1644.

Kulturní památkou je tento smírčí kříž již od roku 1958.

Vyhlídka Na Plazích

3. listopad 2014 - 0:00

Vyhlídka Na Plazích.

V katastru obce Kostelík byla nedávno postavena netradiční vyhlídka do údolí Berounky. Návštěvníky zde nečeká žádná věž s množstvím schodů, po kterých vyjdou do výšky, aby se rozhlédly do dálky. Je zde postavena vysunutá plošina, po níž dojdou několik metrů nad okolní terén, aby se jim otevřel výhled na Berounku. Pro zájemce je zde připravena Návštěvní kniha a Turistické razítko.

V době mé návštěvy ještě nebyli umístněny cedule. Jelikož však bylo hezké počasí, lákající k pěkným výhledům, našli jsme vyklídku podle většího počtu zaparkovaných aut. Poté už stačilo jen přejít pole a kousek lesa.

Jírovec maďal v zámeckém parku v Lysé nad Labem

3. listopad 2014 - 0:00

Památný strom jírovec maďal je největším stromem v zámeckém parku v Lysé nad Labem. Latinský název stromu je Aesculus hippocastanum. Jírovec maďal má obvod kmene 381 cm a je vysoký 14 metrů. Jeho stáří je cca 120 let a patří k nejstarším stromům v Lysé nad Labem. Bohužel není v dobrém zdravotním stavu - a to i přes četná ošetření a instalaci bezpečnostní vazby.

Jírovec je přímo u zámku, byl vysazen na terase, která je z větší části tvořena stavební sutí ze zbořeného klášterního kostela. V tomto místě je kompozice parku bezpochyby dílem předního evropského zahradního architekta Eduarda Petzolda, který v roce 1890 na přání tehdejšího majitele panství v Lysé nad Labem barona Leitenberga navrhl část zámeckého parku.

Palírna Bludov

3. květen 2014 - 0:00

Jaký je přesný význam zkratky WTC ve stejnojmenné bludovské firmě (případně hlavním závodě v Písečné) se mi sice zatím nepodařilo zcela objasnit, nicméně není to název světové obchodní organizace. Tuším, že to je něco jako wood, transport....

Hlavní činností firmy je sice výroba zemědělských strojů (právě v Písečné na Jesenicku), ale protože hlavní majitel firmy je z Bludova, má tam i přidruženou výrobu. Jedno z nich je cukrárna u zámku a tou druhou palírna přímo u vlastního bydliště. Najdeme ji kousek od přejezdu u zastávky Bludov-lázně. Ovšem není to jen zařízení k výrobě opojných nápojů, ale i vlastně malý penzion. Kdo zavítá do Bludova a hledá vskutku stylové ubytování, tady se mu ho jistě dostane. Kapacita je ovšem omezená, a je možné, že občas bude obsazena přemíru degustujících zákazníků výrobny v přízemí. Součástí palírny je i malá místnost pro pobyt pěstitelů, ale je tu i možnost uspořádání malé oslavy či  srazu. Majitel je vášnivým nimrodem, což dokumentuje i část výzdoby společenské místnosti.

Smírčí kříž Ležky

3. květen 2014 - 0:00

Vzácný a tajemný svědek historie stojí u křižovatky polní cesty a silničky vedoucí z obce Ležky na hlavní silnici Praha - Karlovy Vary.                                             Ve vysoké trávě stojí 120 cm vysoký kámen ve tvaru lidské postavy s velkou kulatou hlavou, na které je vytesán reliéf berličkového kříže. Podle tohoto tvaru se jim říká antropomorfní kříže. Typ tohoto kříže patří mezi nejhezčí smírčí kříže. Podobný je jen v nedalekých Řepanech a Stebnu. Místní ho mají na informační tabuli naučné stezky označený jako pokutový kříž. S tímto neobvyklým výrazem jsem se zatím nesetkal.                                                                                   Kříž údajně pochází ze 14. století, ale nezachovaly se žádné písemné doklady, nebo smírčí listina.                                                                                           Návštěvu tohoto kříže můžete spojit s vycházkou do nedalekých hezkých Kapucínských skal. 

Velké Losiny - zámecká sýpka

23 hodiny 40 min zpět

Jen pár desítek metrů od hojně navštěvovaného zámku ve Velkých Losinách stojí neméně zajímavá památka, kterou je zámecká sýpka. Ta patřila k žerotínskému vrchnostenskému dvoru ve Velkých Losinách.

Sýpka byla postavena roku 1729, kdy byl majitelem panství Jan Ludvík ze Žerotína. Je to mohutná stavba na obdélném půdorysu (48 x 18 m). Nad kamenným portálem se zachoval pískovcový alianční znak Žerotínů a Lilgenau.

Špýchar byl opraven a stále slouží hospodářským účelům, je v soukromém vlastnictví a nepřístupný. Roku 2013 se v objektu prodávalo archívní víno a ovoce.

Před požárem sýpku chrání krásná barokní socha sv. Floriána, patrona hasičů.

http://www.hrady.cz/?9160

Velké Losiny - zámek a zámecký park

23 hodiny 40 min zpět

Zámek ve Velkých Losinách patří k nejvýznamnějším renesančním památkám na severní Moravě. Roku 1496 získal Losiny zástavou od krále Vladislava II. Jagelonského Jan ze Žerotína, příslušník starého moravského rodu Žerotínů.

Zámek stojí na místě bývalé tvrze, ale písemné zmínky z té doby nejsou k dispozici. Trojpodlažní zámek s arkádami otevřenými do dvora, má tři křídla ve tvaru podkovy, která jsou otevřena k jihu. Západní křídlo je spojeno s osmibokou věží.

Koncem 17. století proběhly další stavební úpravy, týkaly se zejména hospodářských budov, kterým přibylo druhé poschodí a byly spojeny s jižním křídlem zámku, čímž se podstatně zvětšilo nádvoří.

V letech 1731-1738 provedl Jan Ludvík z Žerotína další přestavby. Byla upravena nová zámecká kaple s nástropní freskou od barokního malíře Jana Kryštofa Handkeho. Kolem zámku vznikla francouzská zahrada, která byla roku 1802 přeměněna na anglický park.

K nejzajímavějším místnostem zámku patří Rytířský sál s renesančním kasetovým stropem a se stěnami pokrytými koženými tapetami s vytlačovaným vzorem. Za sálem je starší žerotínská knihovna. Dva další sály mají stěny pokryté franc. gobelíny z 1. poloviny 17. století. Nechybí ani sbírka zbraní z 16. - 19. století. V ostatních místnostech nalezneme nábytek z období renesance, baroka, klasicismu a empíru.

http://www.zamek-losiny.cz/

PROHLÍDKOVÉ OKRUHY

1.OKRUH - EXPOZICE VYSOKÝ ZÁMEK - dovoluje nahlédnout do původních renesančních a raně barokních interiérů, do pozdně barokní kaple i nejmladší empírové přístavby. Interiéry jsou vybaveny mobiliářem vlastníků panství, tedy rodu Žerotínů a Liechtensteinů, ale i svozovými předměty ze zámků Bílá Voda, Žádlovice, Vízmberk v Loučné nad Desnou nebo Kozí Hrádek. V rámci prohlídkové trasy je zpřístupněna i část žerotínské sbírky zbraní.

2.OKRUH - EXPOZICE NÍZKÝ ZÁMEK - Expozice tzv. nízkého zámku, barokní přístavby ze 17. století, představuje tři rokokové pokoje vybavené původním historickým nábytkem, doplněné portréty představitelů rodu Liechtensteinů, Žerotínů a  Podstadských z Prusinovic. Součástí prohlídky jsou také dvě koupelny z konce 19. století a počátku 20. století, které sloužily Liechtensteinům.  V dalších šesti místnostech zámecké galerie jsou instalovány cenné obrazy, sochařské i uměleckořemeslné práce ze sbírek velkolosinského zámku.  Návštěvníci  si  zde  mohou  také   prohlédnou   nejvýznamnější   umělecká   díla ze zámků Bludov, Vízmberk, Kozí Hrádek, Žádlovice nebo Bílá Voda. V měsících duben a říjen není otevřena právě tato II. prohlídková trasa.

OTEVÍRACÍ DOBA

Duben a Říjen - Víkendy a svátky 9:00 - 16:00

Květen - Červen - Denně mimo pondělí 9:00 - 17:00

Červenec - Srpen - Denně mimo pondělí 9:00 - 18:00                                                                           

Září - Denně mimo pondělí 9:00 - 16:00

VSTUPNÉ

I. OKRUH - dospělí 100,- děti 70,-  rodinné 270,- ( 60 minut )

II.OKRUH - dospělí 60,-   děti 40,-  rodinné 160,- ( 50 minut  

Fotografování uvnitř expozic je bohužel zakázáno

 

 

Velehrad – galerie světců

23 hodiny 40 min zpět

Velehrad může pro každého znamenat něco jiného. Pro někoho je magickým poutním místem, kde si mohl „sáhnout“ na svatého otce, pro mnohé pak zajímavou památkou a pro někoho třeba jen místem trvalého bydliště. Já osobně však toto místo považuji za velkou školu architektury a … tolerance. Prolínání jednotlivých slohů a stylů mi nevadí; mnohdy naopak. Ale co se tady podařilo „vecpat“ tvůrcům velehradského komplexu do jednoho místa, nad tím opravdu zůstává chvílemi až rozum stát. A po nějaké době vášnivých polemik a odporu několika statečných jednotlivců se nakonec všichni shodnou na tom, že ono to ve finále tak nějak téměř i ladí.

Nejnovějším přírůstkem je ohradní zeď, která tvoří základ pro galerii světců. I ty působí spíše jako moderní panoptikum, ale ve skutečnosti se jedná o osmičku plastik, které se původně nacházely ve výklencích na průčelí baziliky. Vytvářely zde smysluplné dvojice, takže se sešel sv. Benedikt se sv. Bernardem, sv. Jan Křtitel se svým jmenovcem Evangelistou, sv. Petr vyzval Pavla a sv. Cyrila provázel jeho věrný druh Metoděj. Všechny sochy pocházejí z konce 17. století a jsou pravděpodobně dílem barokního sochaře Michala Mandika. Protože se však sochy moc nelíbily (ani mně), byly při opravách fasády v roce 1900 nahrazeny novými sochami kroměřížského sochaře Ferdinanda Neumanna. Nikoho však – naštěstí – nenapadlo tyto sochy zničit ani prodat, ale byly umístěny na nově postavenou ohradní zeď, kde po dobu devadesáti let vítaly poutníky na cestě k velehradské bazilice.

V roce 1990 se musely sochy „odstěhovat“ znovu. Očekával se příjezd polského papeže Jana Pavla II. a zeď musela udělat místo těm pár stovkám tisíců věřících, které se zde očekávaly. Zeď byla tudíž pobořena a sochy volně uloženy pod šíré nebe u kostelíka Cyrilka. Tam se v klidu „rozpadaly“ dvaadvacet let. Poté je čekala další cesta, pro novou architektonickou podobu poutního areálu se totiž s nimi najednou zase počítalo. A protože právě vznikala nová ohradní zeď, bylo využito nik v ní a vznikla tato galerie světců. Sochy tedy nejprve prošly rukama zkušených restaurátorů a poté byly slavnostně umístěny na své místo coby – jak víme už dávno od Pink Floyd – další cihla ve zdi. Ona totiž celá tato často velmi diskutovaná ohradní zeď v severní části nádvoří je stavbou cihlovou. Její délka je přibližně 70 metrů; při pohledu od baziliky je vysoká 6,5 m, od silnice o 2 metry méně.

Vybudování ohradní zdi s galerií světců bylo součástí celkové rekonstrukce venkovních ploch v areálu poutního místa, které přišlo na 82 milionů korun. Zeď byla dokončena v roce 2012 a v místě, které jsem označil na příslušné neaktualizované mapě, je dokonce ještě prázdná plocha.

Velikonoce v Houbovém Parku v Roseči u J. Hradce

23 hodiny 40 min zpět
Oslavte Velikonoce v Houbovém Parku a Ráji skřítků v Roseči - na velikonoční prodloužený víkend máme připravou speciální výtvarnou dílničku, budeme vyrábět zajíčkový stojánek na kraslice, ozdobná velikonoční zapichovátka do květináčů a nebude chybět i malování papírových vajíček. Vstup do velikonoční dílny je zdarma! Dále se můžete vydat na dobrodružnou výzkumnou expedici do pohádky, za dinosaury a do vesmíru. Nebo se přenést v čase a navštívit Muzeum fosilií s unikátní sbírkou zkamenělin. Těšíme se na Vás!!!

vodopád Doubravy

16. duben 2014 - 0:00

Vodopád na řeče Doubravě má hodně vody. Poloha ve skalnaté soutěsce z něj dělá velmi zajímavé a krásné místo, které stojí za to navštívit. Je vysoký skoro 2 metry.

Pulčínsko - Skaličí 1

16. duben 2014 - 0:00

  Na jih od sedla Radošov, které je důležitým rozcestím turistických tras na dohled od pulčínského Hradiska, se nachází zajímavé skalní seskupení. Je snadno dostupné: pokud půjdete od skalních měst z NPR, ještě před radošovským sedlem klesá napříč lesním svahem vlevo zpevněná lesní cesta. Když se po ní pěšky anebo na bicyklu pustíte, po pár minutkách vás z lesního svahu vpravo nad cestou, pozdraví prazvláštní skalní výchozy. Místní jim dalo jméno "Skaličí", neboť jak už tento lidový název mnohé napovídá, nejedná se o skály. Ale ony to nejsou ani jen tak volně rozhozené balvany... prostě, není to ani ryba ani rak! Docela by mne zajímalo, co by si o nich pomysleli, a do jakých škatulí by je zařadili, naši špičkoví geomorfologičtí odborníci skálomilci... Protože ale tato místa ještě žádný z nich nenavštívil, musíte se spokojit s mým skromným laickým popiskem.

   Než začnu "velebit" tato neznámá - a s ohledem na blízkost známějších skal v NPR Pulčín-Hradisko - na první pohled nijak zvlášť atraktivní místa, dovolte mi, abych vám prozradil, že se nejedná o útvar ojedinělý. V dosahu pulčínského skalního ráje je ještě jedno takové Skaličí, tam dokonce s  funkční trampskou osadou... a to třetí, a asi nejmalebnější, se nachází poblíž výhledového místa u Senických luk pod vrchem Butorky. Nyní ale stojíme pod Skaličím 1, pozorujeme zvláštní skalní výchozy a pokoušíme se vylučovací metodou odborně zařadit to, na co to vlastně koukáme: o skalní hradby a ani hřebeny se nejedná. Připomíná to skalní stěny mrazových srubů, ale jsou to podivně rozdrobené a mozaikové stěny, tvořené jednak skálou, jednak zeminou s lesním porostem. Skoro by člověk řekl, že se tady - (zvláště v tom případě zcela vpravo) - na svět klube z obrovského a rozpraskaného dračího vejce pohádkový predátor...

   Přiznám se, že jsem si v prvním okamžiku myslel, že se jedná o mrazové sruby a hradby, prošlé totální destrukcí,a nacházející se tedy ve finální části své existence. Protože na úpatí skalnatých srázů ale zcela chybí výraznější kamenná či balvanitá suť, pravdou je naprostý opak: z hlubin země se pomaloučku, milimetr za milimetrem, dere na světlo boží kompaktní stěna mohutného výchozu flyšového pásma. A protože na ni souběžně útočí povětrnostní, erozní a jiné vlivy - (např. kořeny všemožného rostlinstva), ty prozatím viditelné skalní části mění podobu rychleji, než je jim milé... a tím zde došlo k přesněji nezařaditelné geologocké raritě. No a co byste vlastně chtěli, vždyť je to "jenom" Skaličí...

Libina - Kalvárie č. 1

16. duben 2014 - 0:00

Původně jsem chtěl dát památce číslo 3, protože jako třetí jsem kříž objevil, ale po bližším ohledání si zaslouží zcela jiné číslo. Vlastně mě na ni navedla poznámka na mapy.cz, kde je umístěn nápis Kalvárie u hřbitova v Dolní Libině. Vím, že je tam pomník padlých v 1. světové války, ale Kalvárie? Dokonce když jsem se zeptal občanek v tu chvíli na hřbitově dlejících, nechápavě se ptaly, co to vůbec Kalvárie je.

Tedy na několikátý pokus se sousoší objevilo na téměř polní cestě na západním okraji dolního konce Libiny, řekl bych tak někde na rozhraní bývalé Německé a Moravské Libiny.

Jedná se o rokokové sousoší ikonograficky méně tradiční. Zejména rozsahem i slušnou kvalitou provedení. Na dvojitém hranolovém podstavci s reliéfem Piety a Zatracení (v dolní části) stojí jetelový kříž s tělem Krista. U paty kříž objímá sv. Máří Magdaléna. Po stranách kříže jsou sochy Panny Marie a sv. Jana Evangelisty. Sousoší obepíná balustráda s dalšími reliéfy. Podle literatury jde o výjevy z Kristova života (nesení kříže, snímání z kříže, útěk do Egypta), ale min. jeden je podle mě sv. Floriánek...

Reliéfní výzdoba je i ve vnitřní pravé straně balustrády, levá část podle všeho chybí (dva sloupky). Po stranách podstavce kříže najdeme srdce Ježíšovo s růžovou a trnovou korunou. Jak se můžeme dočíst na zadní straně podstavce kříž nechal vyhotovit Friderich Ridel v r. 1767. Pro neznalého je možná podivné umístění takřka na periférii, ale uvážíme-li, že v 18. století zřejmě vesnice nebyla tolik zastavěná a při pohledu od východu na západ se za křížem zvedá Bradlo, tedy hora mýtická až magická, může umístění navozovat spojitost s biblickou Golgotou.

Historický hraniční kámen – Čechy–Morava

15. duben 2014 - 0:00

Historický hraniční kámen z roku 1867 hned vedle silnice č. 37 ze Žďáru nad Sázavou ke Stržanovu. Je to kulturní památka, která stojí na bývalé historické hranici Země české a Země Moravské. Je to skutečný historický haniční kámen, kus dál u Pilské nádrže je nový – symbolický hraniční kámen se sochami od Michala Olšiaka, ten ale není přesně na historické hranici, viz mapa (http://www.mapy.cz/#!x=15.937259&y=49.589743&z=13&l=5). Současná hranice leží asi o 12 km severněji.

Souř.: 49°35'28.249"N, 15°56'7.607"E

Česká Třebová – vzpomínky na mládí

15. duben 2014 - 0:00

Dnes má Česká Třebová asi 16 000 obyvatel, což není o mnoho víc než v době, kdy jsem zde studoval „Dopravku“ SPŠŽ, což už také není pravda. Změny se dotkly i jí. Střed města je památková zóna. V budově kde jsme studovali je dnes ZŠ a v další budově, kde studovali strojvedoucí a zabezpečováci, je dnes Vyšší odborná škola a Střední škola technická nebo také VDA – Vyšší dopravní akademie. Také hotel Padevět se změnil. Kdysi se také stejně jmenoval, pak za naší doby to byl hotel Moskva a dnes je to více méně herna. K lepšímu se změnilo okolí nádraží a také Staré náměstí – dříve náměstí Sbratření, to zde byla ještě socha Sovětského vojáka objímajícího se s partyzánem. Po jejím odstranění se na náměstí vrátil sloup se sochou Panny Marie Immaculaty z roku 1706. Mezi kulturní památky také patří budova staré Radnice s roku 1547. Nejvzácnější památkou je ovšem románská rotunda sv. Kateřiny z první poloviny 13. století s veřejným pohřebištěm, ke kapli ještě náleží zvonice, ohradní zeď s pilířovou branou a krucifix. Rotunda je nejstarší stavební památka východních Čech. Mezi další kulturní památky památkové zóny patří i kostel sv. Jakuba Většího z let 1793-1801 a modernistická budova gymnasia. Na Novém náměstí je socha sedící ženy nazvaná Sen a před nádražím zdařilá fontána s točící se zeměkoulí. Nesmím zapomenout ani na Skalku, kde byl internát a OUŽ, dnes patří k VDA. Nově je zde také postaven zimní stadion. Něco starého zůstalo, něco se přemístilo nebo zbouralo, něco přistavělo, ale stále se zde vracíme.

K 2 - restaurace ve sportovním duchu ve Zlíně

15. duben 2014 - 0:00

Chcete - li navštívit restauraci ve sportovním duchu ve Zlíně, K 2 restaurace je tady pro vás. Najdete ji 200 metrů od silnice a konečné MHD 4. u městské části Vršava ve Zlíně. Stojí naproti Dalešické hospody, pokud jedete ze směru Fryšták do Zlína. Ochutnáte zde pizzu, saláty i běžná jídla. Přes týden si vyberete z poledních menu. Nachází se zde útulné nekuřácké prostředí, dětský koutek, 4 nové bowlingové dráhy, v patře je spinning, aerobic, fitcentrum a solárium. Restaurace nabízí také rozvoz pizzy a jídla do podniků i domácností, zvláštností zdejší restaurace je, že za každé 10. jídlo získává návštěvník pokázku na hodinu bowlingu zdarma.

Velký bratr tě sleduje

15. duben 2014 - 0:00

Pokud se chci vyhnout motorkářům, kteří občas značně otravují své okolí řevem svých strojů, při cestě na Štítecko, zvolím cestu z Klášterce pře Zborov a Horní Studénky. Pravda, kopec je tam o něco větší, naštěstí kromě půl kilometru kostek v Klášterci je zbytek celkem zánovní asfaltka a při větším horku les poskytuje příjemný stín. Až vršek stoupání je bezlesý, ale ve Zborově se dostaví konec stoupání, tudíž i konec zvýšené námahy.

Že si místní obyvatelé váží svého klidu a kvalitního životního prostředí je samozřejmostí, nicméně při poslední jízdě tímto terénem mě neobyčejně pobavila tabulka, která hlásá, že o ostrahu pořádku kolem cesty se stará nejmodernější, přímo kosmická technika. Přeci jen, zmíněný úsek pod satelitní kontrolou je převážně v lese, silně pak pochybuji, že pokud by nějaký dozorčí zaznamenal podezřelý pohyb narušitele, než by byl dostižen eskortou, byl by už dávno v trapu. I v souvislosti s nedávno ztraceným malajským letadlem se mi nezdá, že by obec disponovala takovými prostředky, aby si pravidelný satelitní monitoring dokázala pořídit. Tudíž lze soudit, že si zde někdo udělal z kolemjedoucích dobrý den. Ovšem vzhledem k tomu, že kolem cesty a v lese je relativně čisto, zdá se, že tabulka svůj účel plní.

Rapotín - kostel Nanebevzetí Panny Marie

15. duben 2014 - 0:00

Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie stojí ve středu obce Rapotín. Jeho předchůdcem byl dřevěný kostelík, o němž je zmínka již v roce 1391, kdy obec náležela k velkolosinskému panství. Již tehdy byl Rapotín větší vesnicí a měl kostel a faru.

Na místě nynějšího kostela byl v roce 1524 postaven dřevěný kostelík, zasvěcený Panně Marii Nanebevzaté.

Současný kostel byl postaven v roce 1874 podle plánu a za vedení Ing. Eduarda Rittera, rytíře z Ettmayeru. Stavitelem byl p. Baier ze Šumperka.

Kostel stojí v nadmořské výšce 352 m. n. m. a je trojlodní bazilikou. Její střední loď je vyšší než obě boční. Věž je vysoká 50 m a má čtvercový základ. Ve věži jsou umístěny dva zvony o váze 900 a 450 kg. Tyto zvony byly po válce pořízeny knězem P. Juliem Žavkem za velkého přispění farníků a zhotoven známou zvonařkou Letycií Dytrychovou z Brodku u Přerova. Vysvěceny byly knězem ThDr. Václavem Medkem.

Velké mechanické varhany s elektrických pohonem jsou pěkným dílem známého stavitele varhan Riegera z Krnova. Byly zhotoveny roku 1873 pro světovou výstavu ve Vídni, ale v roce 1874 instalovány v Rapotíně. Kostel zdobí pěkné malby na okenních sklech.

V roce 1997 postihly kostel v Rapotíně velké povodně a byla poškozena především podlaha kostela. Proto v roce  2000 proběhla rozsáhlá rekonstrukce - byla vyměněna dlažba, zhotoveno podlahové vytápění, provedeny asanační omítky a kostel byl vymalován a nově ozvučen.

Dnes slouží nejen pro věřící občany z obce Rapotín, Petrov, Vikýřovice. Kromě bohoslužeb a slavnostních liturgií se v kostele také konají koncerty a jiné akce pro veřejnost (vánoční, adventní, velikonoční).

http://www.nockostelu.cz/?pg=199

Rapotín - Zemědělský skanzen a Minizoo

15. duben 2014 - 0:00

Zemědělský skanzen s exponáty všeho druhu najdete v Rapotíně u Šumperka. Ve skanzenu se nachází veterány či zoopark, které jsou rozmístěny v bývalé zemědělské usedlosti, která se stále rozšiřuje.

Skanzen a muzeum veteránských strojů nabízí nevšední přehlídku koňských povozů, jízdních kol, motocyklů i automobilů, nechybí traktory a další zemědělské i vojenské exponáty, doplněné řadou kuriozit.

V malé zoologické zahradě pak mohou návštěvníci spatřit opice, pštrosy, velbloudy, lamy, koně, ovce kozy a další domácí i cizokrajná zvířata včetně třeba kajmanů. Prohlídka rapotínského muzea je doplněná o dětský zábavný koutek, na venkovním ohništi si pak každý může opéct přinesenou svačinu. Zájemci se mohou projet na koni, oslovi nebo velbloudovi a kluci všeho věku mají také možnost prolézt si skutečný tank T34 z roku 1944.

Zoo park, veterán muzeum – provozní doba:

Letní sezóna:01.04.-31.10. - 08:00-20:00

Zimní sezóna:01.11.-31.03. - 08:00-17:00

Otevřeno po celý rok, včetně svátků!

ZÁKLADNÍ OBYČEJNÉ VSTUPNÉ

                                  DOSPĚLÍ           65.-Kč

                                  DĚTI6-15let       30.-Kč

                                  DĚTI1-5let         10.-Kč

Slevy ze vstupného na základě předložení průkazu ke slevě :

DŮCHODCI a ZTP                                55.-Kč

ZTP-P                                                    45.-Kč

průvodce držitele průkazu ZTP-P      45.-Kč

Pořizování video a fotodokumentace v areálu

za jednotnou cenu:  35.-Kč

http://www.skanzen-rapotin.unas.cz/

 

Obědné, č.p. 8

15. duben 2014 - 0:00

Dnešní Obědné je součástí nedaleké Libiny, německý název Liebesdorf naznačuje něco o milém dvoře, ovšem ves má zřejmě původní slovanské jméno, které se ovšem neodvozuje od názvu polední stravy, ale spíše slova obid, což značí nějakou urážku. Jaká to hana se přihodila se ovšem stěží dozvíme. Doložena je roku 1348, tedy ve stejné době jako středisková Libina. Mimo kaple sv. Antonína toho moc k vidění není (neuvažujeme-li hospodu či smíšené zboží nebo železniční viadukt).

Ovšem za pozornost stojí usedlost či statek č.p. 8 nedaleko kaple (a smíšeného zboží). Jedná se o usedlost s dvorem a hospodářskou budovou. Zajímavá je zejména obytná část. Jde o přízemní budovu z první poloviny 19. století s dochovanou fasádou. Jde o podobný styl tzv. lidového baroka, který se nevyhnul ani severní Moravě. Podle dobu zvyku je správnější označení empírová. Pozoruhodné je zejména dvouosé průčelí s ornamentální výzdobou. Fasáda je členěná podélnými pásy, štít je oddělen ornamentální římsou. Osu přízemí tvoří polosloup s šípovým vzorem, horní patro rozděluje falešný výklenek. Další výzdobu tvoří mušlová a rozetová výzdoba. Rozetovou výzdobu používal mistr Josef Lukas z Dlouhomilova, ovšem těžko říci, zda je autorem této fasády. Dle pramenů jsou v interiéru použity tzv. Pruské klenby. Bohužel stavba není trvale obydlená, jeden z majitelů je z Nového Jičína, druhý z Prahy (dle katastrálního výpisu). A protože mě zajímalo, jak taková klenba vypadá, zapátral jsem v PC. Na stránkách firmy Šefl jsem objevil list z příručky učňů zednických z r. 1934:

 

 

Klenba Pruská

Pruská klenba podobá se klenbě české. jest však vytvořena podle jiných zásad. Patky má obloukové na dvou protějších stranách a zaklenují se jí pole obdélníková; v půdoryse značí se sklopením čelných oblouků. K vyklenování jest potřebí tři ramenátů, a to dvou řídících, upevněných pod patkami a jednoho tvořícího, který se po ramenátech řídících posouvá. Klene se tudíž na posuvný ramenát kolmo k patkám a první vrstva se v patkách nadežene. Po zaklenutí k polovině klenby započne se klenouti od druhého konce a uprostřed se klenba utáhne rovnoběžně s její delší osou. Posuvný ramenát se podkládá klínky podobně jako u klenby valené.

 

Myslím, že je to naprosto jasné.

 

Železnice Plná Páry

14. duben 2014 - 0:00

Železnice Plná Páry je úzkorozchodná železnice, která se nachází na okraji Dačic. Bývalý rodinný statek, který se proměnil na výchozí bod unikátní úzkorozchodné železnice s rozchodem kolejí 600mm, na kterých se prohání dvě motorové lokomotivy a jedna parní lokomotiva vlastní konstrukce.

Dále zde nalezneme expozici pomůcek, zařízení a vybavení používaných na železnici, modelovou železnici LGB o rozchodu 45mm, stabilní motory Škoda a Slavia. Část expozice je také věnována zemědělské technice.

Stránky

Partneři a sponzoři Klubu českých turistů

Generální partner

Lesy České republiky a.s.

         Partneři

           ŠKODA AutoDesert EssenceHAMÉBoCoTuristické známky

Hlavní partneři

Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictvíČeské dráhy a.s.Author - evropská značka jízdních kolČeská spořitelna a.s.

         Partnerské spolky

           Asociace A-TOMKST - Klub slovenských turistůPTTK - Klub polských turistů - Polskie towarzysto turystyczno-krajoznawcze OEAV - Oesterreichischer AlpenvereinOesterreichischer TouristenklubFichtelgebirgsverein e.V.Česká asociace Sport pro všechnyFolklorní sdružení České republikySokolJunák – svaz skautů a skautek ČR

Partnerské instituce, organizace a firmy

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČRMinisterstvo životního prostředí ČRMinisterstvo pro místní rozvoj ČRCzech Tourismkudyznudy.cz - tipy na výletCzeCot - turistický portál České republikyMinisterstvo kultury ČRNárodní památkový úřadMinisterstvo práce a sociálních věcí ČRMinisterstvo zemědělství ČRNárodní zemědělské muzeumTuristické infocentrum KČT

WEBARCHIV - archiv českého webuMediální partneři

Časopis TuristaPortál Turistika.czKAPesní KATalogy volného času KAP-KAPortál DŘEVO a STAVBYRegionální televize