Jste zde

Domů » Agregátor zdrojů » Zdroje

Turistické cíle

Turistické cíle
Katalog turistických míst a cílů
Aktualizace: 46 min 3 sek zpět

Dočasný památník J.Husovi v Gorlici na Vyšehradě

27. červenec 2015 - 0:00

Dočasný památník J.Husovi v Gorlici na Vyšehradě

„Pravda je jen to, co jest dobrem všech."

 16.7.2015

 Dočasný památník k  výročí 600. let od upálení Mistra Jana Husa: monumentální hráň je k vidění do konce července v podzemí Gorlice na pražském Vyšehradě. Monument je vysoký 12 m a je poskládán z 200 dřevěných trámků. Světlo nahoře symbolizuje víru a naději.

 Vstupné do kasemat: 60 kč

Kaple sv.Vintíře pod Javornou

27. červenec 2015 - 0:00

 

Kaple sv.Vintíře u Eisnerova dvora

 

Kaple sv. Vintíře stojí na louce nad bývalým Eisnerovým dvorem. Německý název dvora byl Eisingerhof.

 

Eisnerův dvůr stával pod obcí Javorná, nad silnicí vedoucí z Klatov do Železné Rudy. Kolem poloviny 17.století zde zprovoznil sklářskou huť Hans Preissler. Novou sklárnu vybudoval v místech pozdějšího Eisnerova dvora. Hans Preissler vedl sklárnu do roku 1682, kdy ji převzal jeho zeť Johann Jakub Eisner, který se oženil s jeho dcerou Annou Marií. Nový majitel přeložil sklárnu asi roku 1698 na nové místo, na Brunst. Sklárna vyráběla vynikající duté sklo, okenní kolečka a také páteříky. Duté sklo odtud odebírali pravidelně například zušlechťovatelé skla ze severních Čech.  V letech 1869-1890 to bývala osada obce Seewiesen (Javorná) v okr. Sušice, v dalších letech jako osada zanikla. Dnes na jejím místě vyrostla chalupářská a chatová rekereační osada.

 

Kapličku nechala v roce 1792 postavit nad jejich dvorem rodina Eisnerů. Pak přešla do vlastnictví rodiny Denků. Rodina Denků šla po válce do odsunu. Od té doby se prováděly pouze drobné opravy, které nestačily a pomalu se dostala do dezolátního stavu.

 

Špatný stav kaple se nelíbil tamním chalupářům a lidem z okolí. Ti se domluvili a kapli v průběhu září 2014 opravili. V říjnu, době svátku poustevníka Vintíře, uz mohla být velhartickým farářem Vendelínem Zboroněm vysvěcena. V roce 2015 zde bude sloužena poutní mše o svátku poustevníka Vintíře dne 10.10.2015.

 

A jak je to se zasvěcením kaple? Je označení svatý správné? Nebo je jen blahoslavený Vintíř?

 

Vintíř (asi 955 – 1045) pocházel z bohatého a vlivného durynského rodu. Mnichem benediktýnského řádu se stalaž v pokročilém věku. Neuměl číst ani psát, přesto dokázal vést složitá diplomatická jednání a udržoval přátelské vztahy s českými knížaty Oldřichem a Břetislavem. Na sklonku svého života se uchýlil jako poustevník na Šumavu. Poustevnu si založil pod vrcholem Březníku nedaleko dnešních Hartmanic.Jeho stopy ale nacházíme i na dalších místech Šumavy, např. na Mouřenci nebo v Dobré Vodě pod Březníkem. O životě i smrti Vintíře se dochovaly nejrůznější pověsti a legendy.  

 

Když v roce 1045 Vintíř zemřel, byl na základě svého přání pochován v Břevnovském klášteře. O jeho kanonizaci se snažil již Přemysl Otakar II. roku 1254. Ten hodlal k chrámovým patronům v Břevnově kromě Benedikta a Vojtěcha připojit také Vintíře. Jeho snahy však utkvěly na mrtvém bodě. Později byl pouze prohlášen za blahoslaveného.

 

To znamená, že proběhla tzv. beatifikace, která je druhým stupněm kanonizačního procesu (tj. prohlášení za svatého v katolické církvi). Tímto se církev se zaručuje za to, že daná osoba je v nebi, je proto možné ji prosit o přímluvu, a prokazovat jí úctu.Může jí být zasvěcen kostel či oltář. Předpokladem k ukončené beatifikaci je také jeden doložený zázrak. Uctívání blahoslaveného je většinou lokální, neplatí univerzálně pro celou církev.

 

 

 

Vintíř patří mezi osobnosti uctívané jak na bavorské straně hranic, tak v poslední době opět i na straně české. Většinou se píše či mluví o Vintířovi jako o svatém. V Německu byl dlouhodobě uctíván jako svatý. Na rozdíl od Čech (ačkoliv byl v některých obdobích jako historická postava hodnocen záporně),  kde bývá označován jako "blahoslavený poustevník" a nefiguruje mezi českými světci. V Německu, i když je v řadě světců na posledním místě, je oslavován jako svatý.

 

A aby nebylo málo zmatků, tak na www.mapy.cz je kaple nad Eisnerovým dvorem označena jako Nejsvětější Trojice:-)

 

 

 

 

 

Důl Mauritius.

27. červenec 2015 - 0:00

Nejslavnější cínový důl s vysoce kvalitní cínovou rudou v Krušných horách. Cínová ruda se zde těžila od roku1545 až do roku 1944.  Nálezu a těžbě cínových a železných rud vděčí za svůj vznik osada Hengst, dnešní Hřebečná.  V okolí  Hengstu  vzniklo mnoho štol /Festenberská, Kryštof, Blassius, Bílý holub, Dionysius, Blažejova, Mauritius…/. Byl to jeden z největších cínových revírů v 16. století v Evropě.

Důl Mauritius byl ze začátku hluboký 84 metrů, v první polovině 20. století dosahoval hloubky 145 metrů. Součástí dolu je unikátní štola Sv. Kryštof.

Z obslužného domku se sestupuje 12 metrů na úroveň štoly Kryštof. Zpřístupněná část ručně tesané štoly je dlouhá 200 metrů a končí ve velké komoře 40 metrů dlouhé, 20 metrů široké a 20 metrů vysoké. Ve štole jsou vidět staré způsoby ražby a dobývacích metod, staré klenby z kamene a památky na sázení ohně.

V hlubší nepřístupné partii dolu je druhá ještě větší komora, částečně zatopená.

U dolu bylo až 13 stoup na drcení rudy, cínová a arzénová huť a kovárna.

Důl byl prohlášen za národní kulturní památku.

Prohlídky a ceník na http://www.dulmauritius.cz/cz/

Pomník Antonína Dvořáka - Karlovy Vary

27. červenec 2015 - 0:00

Pomník Antonína Dvořáka se nachází ve Dvořákových sadech v lázeňském centru Karlových Varů

Jedná se o bronzovou sochu na žulovém podstavc z roku 1974i

 

Červená jáma

27. červenec 2015 - 0:00

Největší propadlina po důlní činnosti u nás. Nachází se v blízkosti zaniklé báňské osady Bludná, která byla v 16. až 19. století významným centrem dolování cínových a železných rud v Krušných horách.

První zmínky o těžbě jsou z poloviny 16. století, kdy se začal těžit cín na tak zvaném Předním Hengstu - Červené jámě. Rudy cínu se zde získávaly z 15ti žil, které se vějířovitě rozbíhaly. Cínové žíly byly v hloubce 60 - 100 metrů a po nich vedly štoly jednotlivých dolů. Těžba byla ukončena koncem 18. století. O rozsahu těžby svědčí obrovské pinky vzniklé jak povrchovou tak i hlubinou těžbou.

Propadlina Červená jáma je dlouhá 230 metrů, široká až 30 metrů a hluboká kolem 20ti metrů. Stěny pinky jsou porostlé náletovými dřevinami. Celá propadlina je ohraničena lany zabraňující vstup na okraj pinky. Na konci propadu je 170 metrů hluboká jáma.

Zatím se nenašly žádné historické mapy tohoto cínového revíru a tak se nezná jméno dolu, na kterém vznikla tato propadlina. Tak se používá označení revíru - Červená jáma.

Poblíž je také pozůstatek dobývky dolu Zuzana. Úzká strmá průrva hluboká až 10 metrů. Mocnost cínové žíly zde byla až 1 metr. Podobně jako u Vlčí jámy v Horní Blatné i zde po většinu roku leží sníh.

Vedle propadliny, v místě kde kdysi stával Schneppův hostinec, stojí pěkné lesní občerstvení.

Ho Ho Krámek - ubytování

27. červenec 2015 - 0:00
Ubytování, adresa: Horní Hoštice 12, Javorník
Telefon: +420777540203, e-mail: kramek.hoho@seznam.cz
Kapacita: 6 míst

Možnost ubytování na jednu noc, Nabídka energeticky vydatných snídaní s minimem tuků, Možnost vyprání a usušení oblečení a výstroje, Uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování jízdních kol, Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Poskytnutí základních náhradních dílů pro kola, Prodej cyklistických a turistických map okolí, Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí, Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty, Rezervační servis pro zajištění dalšího ubytování, které poskytuje služby pro cyklisty, Přístup na internet

Ubytování U Hybšů - kemp

27. červenec 2015 - 0:00
Kemp, adresa: Horní Hoštice 12, Javorník
Telefon: +420777540203, e-mail: kramek.hoho@seznam.cz


Vymezená a oddělená stanová zóna pro cyklisty a jiné nemotorizované hosty, Povrchy k postavení stanů musí být travnaté, pokud možno hladké a na rovině, Odstavné a parkovací možnosti kol v blízkosti stanů nebo chatek, Kvalitní, pokud možno zastřešené, odstavné místo pro kola a zavazadla v dohledu hosta nebo uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování kol a zavazadel, Možnost vyprání a usušení oblečení a výstroje, Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Nabídka posezení u stolků v blízkosti stanové nebo chatové zóny, dle možností zastřešených, Umožnit návštěvníkům vaření na zařízení kempu, Dostatečné osvětlení přístupových cest ve stanovém nebo chatovém areálu, Prodej cyklistických a turistických map okolí, Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí, Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty

Hotel Antoň

27. červenec 2015 - 0:00
Ubytování, adresa: Slavatovská 92, Telč
Telefon: +420567223315,+420774026200, e-mail: recepce@hotel-anton.cz
Kapacita: 92 míst

Možnost ubytování na jednu noc, Nabídka energeticky vydatných snídaní s minimem tuků, Možnost vyprání a usušení oblečení a výstroje, Uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování jízdních kol, Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Zajištění odvozu či přepravy zavazadel pro cyklisty, Zprostředkování výpůjčky kvalitních kol, Možnost zakoupení obědových balíčků, Prodej cyklistických a turistických map okolí, Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí, Rezervační servis pro zajištění dalšího ubytování, které poskytuje služby pro cyklisty, Přístup na internet, Cizojazyčné informační materiály

Hodnocení: Hotel Antoň se nachází, přímo vedle zámeckého parku, v těsné blízkosti historického jádra města Telč, které je od roku 1992 zapsané na seznamu světového dědictví památek UNESCO.

Multifunkční odpočívadlo

27. červenec 2015 - 0:00
Turistický cíl, adresa: Zámecká 1, Světlá nad Sázavou
Telefon: +420569333558,+420778075588, e-mail: info@zameksvetla.cz


Kvalitní, pokud možno zastřešené, odstavné místo pro kola a zavazadla v dohledu hosta nebo uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování kol a zavazadel, Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola, Prodej cyklistických a turistických map okolí, Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí, Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty, Informační/rezervační servis pro zajištění dalšího ubytování, které poskytuje služby pro cyklisty, Přístup na internet, Cizojazyčné informační materiály

Hodnocení: Cykloodpočinkové místo - v provozu je od července 2015. Multifunkční cykloodpočívadlo se nachází v části zámeckého parku, která projde velkou přeměnou. Pro cyklisty jsou připravené stoly a lavice, stojany na kola, odpadkové koše a informační tabule.

Informační centrum s expozicemi Bělá pod Bezdězem

27. červenec 2015 - 0:00
Turistický cíl, adresa: Zámek 1, Bělá pod Bezdězem
Telefon: +420736162787,+420326702704, e-mail: ic@mkzbela.cz


Kvalitní, pokud možno zastřešené, odstavné místo pro kola a zavazadla v dohledu hosta nebo uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování kol a zavazadel, Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Prodej cyklistických a turistických map okolí, Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí, Přístup na internet, Cizojazyčné informační materiály

Hodnocení: Informační centrum nacházející se v nově rekonstruovaných prostorách zámku Bělá pod Bezdězem poskytuje informace o turistických, kulturních a sportovních zajímavostech, dále dopravní informace a prodej propagačních materiálů.

Rozhledna Kostelní Hlavno

26. červenec 2015 - 0:00

Rozhledna vznikla úpravou bývalé vojenské hlásky dovezené z vojenského prostoru ve Slaném v roce 2011. Z věže je výhled na České středohoří, Říp nebo Kokořínsko. Rozhledna je oplocena a klíč k rozhledně je k vyzvednutí na tel. 606 394 963.

Valašské Klobouky - Masarykovo námestie

26. červenec 2015 - 0:00

Valašské Klobouky sú mestom oblopeným peknou prírodou Chránenej krajinnej oblasti Malých Karpát.

Prvá zmienka o Kloboukách je z roku 1341. Počas celého stredoveku, a hlavne získaním štatútu mesta v 16. storočí, bolo mestským správnym a hospodárskym strediskom východnej časti valašskej oblasti. Ako pohraničné mesto trpelo ale častými nájazdami Uhrov a v roku 1663 ho pustošili Turci. V 17. storočí mesto patrilo k významným sukenníckym strediskám, ktorého výrobky išli prevážne na export, predovšetkým do Uhorska, ale aj na Balkán. Okolo roku 1800 dosiahli vo výrobe vrchol, po zavedení strojov v polovici 19. storočia už domáci výrobcovia nestačili konkurovať fabrikám a venovali sa výrobe papúč výbornej kvality. V roku 1896 mesto postihol veľký požiar, oheň vtedy zničil viac ako polovicu Klobouk, bol považovaný za jeden z najväšších požiarov na Morave v 19. storočí. Súkennícka výroba v meste skončila po vojne v roku 1948, kedy miestne továrne preorientovali na strojarenskú výrobu.

Centrum mesta, ktorý patrí do pamiatkovej zóny vyhlásenej v roku 1996 tvorí Masarykovo námestie, ktoré je tvorené Horným a Dolným námestím. 

V južnej časti Horného námestia stojí budova starej radnice s vežou a hodinami, ktorá je v súčastnosti mestským muzeom. Stará radnica má renesančné jadro a dnešnú podobu má z neskorobaroknej prestavby v rokoch 1797 - 1798, a tiež po rekonštrukcii v roku 1943. Pred radnicou je ďalšia pamiatka, je to renesančny praníř z polovice 16. storočia. Na námestí je tiež ďalšia pamiatka, ktorou je kamenná kašna z dvadsiatych rokov 19. storočia. Na Hornom námestí je ešte socha sv. Jana Nepomuského z 18. storočia. Severná časť Horného námestia je zastavaná radom domov, je tu napríklad aj informačné centrum, alebo knihkupectvo u Burešu.

V strede Dolného námestia je Mariansky stĺp z 18. storočia, ktorý dal postaviť Tobiáš Tomaštík. Najvyššie je umiestnená socha na štvorhrannom zdobenom stĺpe je pozlátená socha Panny Márie s Ježiškom, okolo tohto stĺpa sú na podstavci umiestnená štyri pieskovcová sochy. Je to socha sv. Vendelína, ochrancu roľníkov, pastierov, dobytka a polí, sv. Floriána, ktorý má ochrániť mesto pred škodami spôsobenými ohňom, archanjela Rafaela s malým Tobiášom, ochrancom pútnikov a cestujúcich a sv. Tekly, prvej mučetníci, ktorá sa venovala ličením bližných. Na stĺpe je vytesaný nápis , PANNO MOCNA ORODVG ZA NAS KLOBVCKI,,.

Pod Marianským stĺpom dominuje námestiu takzvaný Hornův dům, v ktorom sídli mestský úrad. Dom, ktorý je dnes jedným z príkladov secesnej architektúry v južnom Valašsku postavili v roku 1900 na mieste, zhorených domov pri požiaru v roku 1896. Tento dom v priečelí s bohatou pôvodnou štukovou výzdobou projektoval kloboucký rodák, architekt Hubert Gessner, považovaný za jedného z najvýznamnejších stredoeurópskych architektov z prvej polovice 20. storočia. V interieri budovy sú umiestnené orginály pieskovcových sôch z karianského stĺpu.

V južnom rohu tohto námestia je poschodový trojdielný podpivničený poschodový dom nazývaný Červený dom. Postavený je v roku 1781 z materiálu lamaného kameňa a tehly, je príkladom, ako asi v minulosti vyzeral dom zámožného mešťana. Zaujímavým je aj žľab vytesaný z kameňa vyčnievajúci zo steny domu, z ktorého vytekali vtedy splašky z čiernej kuchyne rovno na ulicu. Starší Klobučania tento dom tiež nazývali ,,Katovna,, alebo Katův dům, hovorilo sa že tam v minulosti žil kat a z korýtka v stene vytekala aj krv popraveného. Asi k týmto strašidelným vymysleným príbehom ľudí inšpirovala jeho červená farba, zo steny teda vytekal pravdepodobne iba ten odpad z kuchyne. Tento poschodový dom s pavlačou, ktorý postavil Tobiáš Tomaštík sám, alebo so svojím bratom je dnes muzeum, v ktorom je expozícia o súkenníctve, plátenictve a farbiarstve.

V pravej časti Dolného námestia pred budovou Finančného úradu je umiestnený Pamätník československej vzájomnosti z roku 2006, v dolnej časti hranolovitého stĺpu sú umiestnené plastiky Tomáša Garrigue Masaryka a Milana Rastislava Štefánika.

A po celom námestí sú porozmiestňovaná drevené sochy, ktoré v minulosti vytvárali umelci počas Valašského kumštování.

Kaple svaté Anny v Borových Ladech

26. červenec 2015 - 0:00

Kaple svaté Anny se nachází v Borových Ladech

Na vrcholku křížové cesty byl 18. září 1864 postaven železný kříž, který se jako jediný původní zachoval dodnes.

 

 

Přírodní památka Nemošická stráň

26. červenec 2015 - 0:00

Nedávno mne jedna ze služebních cest dovedla do Pardubic. A jak se občas podaří, jedna ze schůzek vypadla a tak mi vzniklo v časovém rozvrhu asi 90 minutové okénko. Tak jsem ho vyplnil trochu netradičně – návštěvou přírodní památky Nemošická stráň, kterou byste těsně vedle ryze průmyslového areálu nečekali. Má jméno podle obce - předměstí Nemošice, nad kterým se nachází.

Do lokality jsem se dostal z jižní části Pardubic, ulice Průmyslové, kde se točí jedna z linek místního busu. Na parkování je zde také místa habakuk. Proto jsem odstavil auto a pustil se lesní pěšinou z kopce dolů. Hned za smyčkou autobusu se nachází úvodní infocedule. Tady se dočteme, že se jedná o přírodní památku, strmou stráň nad řekou Chrudimkou, jižně orientovanou, asi 1 km dlouhou. Stráň je zalesněná hlavně habry, jilmy a javory a je hnízdištěm řady zpěvného ptactva (slavík, krahujec). Také chráněných rostlin je tady hodně (lilie, prvosenka, sněženka). A mezi chráněnými rostlinami pobíhá chráněný hmyz (třeba zlatohlávek).

Pěšina nás dovede lesem dolů k řece, která líně protéká širokými loukami. Je zde klid a neobyčejný kontrast s průmyslovou čtvrtí nedaleko.

Pardubákům nelze než závidět a ať si takového místa váží. 

Staré Město - císařský čínský strom

26. červenec 2015 - 0:00

Na tohoto cizokrajného listnatého exota, který skutečně pochází až z jihovýchodní Číny, můžeme narazit při sestupu parčíkem od Památníku Velké Moravy na stejnojmenném náměstí ve Starém Městě. Císařský strom (česky pavlovnie plstnatá) se začal v teplejších oblastech Evropy vysazovat jako okrasný strom, neboť je téměř nezdolnou dřevinou. Nejenže si nic nedělá ze znečištěného ovzduší, ale dokáže přežít i ničivý oheň. Po něm jeho kořeny vyšlou směrem k nebi nové větve. Dorůstá výše až 20 metrů a má hladký kmen, který je dobře pozorovatelný až po košatou korunu. Zvláštností jsou jeho modrofialové květy, připomínající svým tvarem zvonky. Ve své původní vlasti bývá tento strom dle starých obyčejů vysazován při narození potomka ženského rodu...

Opava, Horní náměstí, Hláska

25. červenec 2015 - 0:00

Na Horním náměstí v Opavě naproti Slezskému divadlu je další opavská dominanta - Hláska. Také se jí říká Městská věž, Hodinářská věž.

V minulosti bývala nejstarším obchodním centrem města. Pod ní byly umístěné obchodní komory, kde se uskladňovalo zboží.

Pod věží stávala městská váha, v 1. patře zasedal soud a městská rada. Z věže se hlásily požáry, zahajovaly trhy a shromáždění.

Původní dřevěnou věž zničila vichřice. Nová byla postavená v letech 1614-1618. jejím autorem je opavský stavitel Kryštof Prochhuber. V 2. polovině 17. století sev jejím 1. patře hrávalo divadlo.

Během 19. století došlo k přestavbě a bylo sem umístěné městské muzeum a archiv. V budově dnes sídlí Magistrát města Opavy.

Hospůdka U Růžičků v Čuníně

25. červenec 2015 - 0:00

Právě před rokem jsem ve svém příspěvku z obce Čunín na Konicku – viz zde : http://www.turistika.cz/mista/cunin  zmínil příjemnou hospůdku v centru obce – U Růžičků s tím, že jí bude věnován samostatný článeček. Tak tady je.

Hospůdka je to malá, venkovská, stará – na vývěsce venku se dočteme, že na stejném místě byla hospoda U Kočiříků v roce 1918. Má tedy dlouhou tradici a svědčí jí to. V letní pozdní odpoledne byla zahrádka plná, pravděpodobně hlavně místních chatařů, kteří jsou také zřejmě autory krásného dřevěného rozcestníku před hospodou, který nám ukáže vzdálenost do různých končin, od těch za humny (místní pila) až k těm trochu dál (např.Antwerpy v Belgii). Měří se nejen na kilometry, ale také na tzv. čunínské kroky (čkr), kdy 1 čkr je 69 cm. Rozcestníkem asi místní chtějí říct, že hospůdka je převýznamným místem. A něco na tom je.

Projdeme zahrádkou a jsme uvnitř. Hospůdka  je malá, ale čisťounká a velmi příjemně zařízená. Prostoru nad barem dominuje velký plakát Elwise Preslyho. Kapacitu hospůdky uvnitř bych odhadoval tak max. do 40 lidí. V nabídce na čepu je pivo Litovel, místní klasika, který je doplněn skvělým litovelským radlerem Černý citron ve variantě alko i nealko. V hospůdce sice nevaří, ale často probíhá oblíbené grilování makrel, všeobecný a tradiční zvyk severozápadního Prostějovska. K pivu Vám nabídnou výborné, ty původní hospodské nezdravé brambůrky, (jsou to brambůrky, ne chipsy, ale taky ne strážnická napodobenina) od lokálního výrobce.

A mezi piva si dáme panáka, jak to má být.

Tady se nudit nebudete. Chataři, domorodci, cyklisti, tuláci, přijďte k Růžičkům. Je to super.

 

Karlštejn, hrad Karla IV.

25. červenec 2015 - 0:00

Hrad Karlštejn mě provází od raného dětství. Ani nespočítám, kolikrát jsem ho navštívila: jako malé dítě s rodiči, jako dítě školou povinné v rámci školních výletů, jako studentka s partou spolužáků, pak se svými dětmi, občas také sama.

Film Noc na Karlštejně patří k mým nejoblíbenějším.

Jiní turisté mě předešli a napsali několik hezkých článků. Nechci opakovat věci známé, takže: každému návštěvu doporučím. Nejen hradu, ale i jeho překrásného okolí. Hlavně na jaře a na podzim je příroda všude kolem úchvatná! Přidávám fotografie z loňského jarního výletu.

Staré Město - Památník obětem

25. červenec 2015 - 0:00

Asi 250 metrů od radnice ve Starém Městě směrem na Uherské Hradiště stojí u vstupu na hřbitov Památník obětem I.světové války. V roce 1923 byl zbudován k uctění památky spoluobčanů, kteří padli za císaře pána. Za pozornost určitě stojí několik plastik, které jej zdobí: od pamětní desky se jmény válečných obětí nalevo klečí mladá matka ve slováckém kroji ve společnosti dítěte, napravo stojí voják s puškou a vrchol památníku je zakončen další kvalitní sochařskou prací - Pietou.

Radnice ve Starém Městě

25. červenec 2015 - 0:00

 Staré Město žilo až do devadesátých let minulého století ve stínu sousedního Uherského Hradiště a bývalo označováno jako jeho předměstí, ale bývaly časy, kdy bylo všechno jinak. To ale musíme zamířit až hluboko do minulosti - prvními občasnými osadníky tu bývali lovci mamutů, později první zemědělci - Keltové, ale za dobu jeho největší slávy možno označit až první státní útvar ve střední Evropě, který tu v 9.století založili staří Slované. A nazvali podle svého kmene Velkou Moravou. Na katastru Starého Města vznikla v průsečíku starých obchodních stezek vesnice Veligrad, která byla součástí jednoho z center nového státu. Když o století později Velká Morava zanikla, zůstala tu po ní osada, která se mohla pyšnit dvěma kostely. O nějaký ten rok později si cisterciáčtí mniši poblíž vybudovali klášter a nazvali jej Velehradem, přičemž se vesnice Veligrad stala jejich majetkem. A to trvalo až do doby, kdy se její osudy protkly s osudy Uherského Hradiště. V 19.století dala stavba císařské železnice podnět k obchodnímu a průmyslovému rozmachu i vesnici, která ale už dávno nesla název Staré Město u Uherského Hradiště. (Název poněkud zavádějící, protože statut města získalo až po svém odtržení.)

  Pro nás je důležité, že díky průmyslu - (začal tu fungovat jeden z největších cukrovarů na Moravě, byla tu pila i cihelna, a na začátku 20.století přibyla fabrika na výrobu barev a chemických produktů) - došlo i ke stavebnímu rozvoji "Staráku". Pokud dnes přes něj projíždíme hlavním silničním tahem, určitě si povšimneme, že náměstí Hrdinů - spíše než poctivý rynek - připomíná širokou avenue jihoamerického velkoměsta. A že jeho velmi zajímavou dominantou je barevný patrový dům se secesními rysy, vystavěný zde v roce 1909 jako radnice. Dnes v ní sídlí městský úřad Starého Města, psaného už bez přídomku "u Uherského Hradiště." Jen tak mimochodem - toto náměstí dnes už není ve "Staráku" jediným, neboť mu u Památníku Velké Moravy a nového chrámu sv.Ducha vyrostla zcela nová konkurence, oprašující název z daleké minulosti - náměstí Velké Moravy. Díky sousednímu "slavnějšímu" Uherskému Hradišti jsou památky Starého Města možná opomíjeny, ale za návštěvu rozhodně stojí i krásný hřbitovní kostelík sv.Michala spolu s kaplí sv.Jana Křtitele.

 

Stránky

Partneři a sponzoři Klubu českých turistů

Generální partner

Lesy České republiky a.s.

         Partneři

           HAMÉTuristické známkyBoCo

Hlavní partneři

Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví - Pečujeme o Vás každou vteřinuČeské dráhy a.s.Author - evropská značka jízdních kolČeská spořitelna a.s.

         Partnerské spolky

           Asociace A-TOMKST - Klub slovenských turistůPTTK - Klub polských turistů - Polskie towarzysto turystyczno-krajoznawcze OEAV - Oesterreichischer AlpenvereinOesterreichischer TouristenklubFichtelgebirgsverein e.V.Česká asociace Sport pro všechnyFolklorní sdružení České republikySokolJunák – svaz skautů a skautek ČR

Partnerské instituce, organizace a firmy

Český olympijský výborMinisterstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČRMinisterstvo životního prostředí ČRMinisterstvo pro místní rozvoj ČRCzech TourismKonto Bariérykudyznudy.cz - tipy na výletCzeCot - turistický portál České republikyMinisterstvo kultury ČRNárodní památkový úřadMinisterstvo práce a sociálních věcí ČRMinisterstvo zemědělství ČRNárodní zemědělské muzeumTuristické infocentrum KČT Plzeňský Prazdroj

WEBARCHIV - archiv českého webuMediální partneři

Časopis TuristaKAPesní KATalogy volného času KAP-KAPortál DŘEVO a STAVBYČasopis MŮŽEŠ